English version
Projekty mají nastartovat diskuzi nad zadáním plánované architektonické soutěže na budoucí podobu tohoto největšího stadionu na světě.
Ze strany veřejnosti ani politických reprezentací dlouhodobě nepanuje na využití strahovského území jasná shoda. Přesto lze v posledních letech zaznamenat odklon od tendencí území zastavět kancelářskou nebo rezidenční výstavbou, a naopak snaha o využití prostoru jako místa k odpočinku, volnočasovým aktivitám a kulturnímu vyžití obyvatel Prahy.
Studenti dostali od vedení města a svých pedagogů volné zadání, nebyli limitováni zavedenými představami ani tuzemskými pohledy a mohli naplno objevovat možnosti potenciálu místa. Všechny projekty nabízí víceúčelové využití areálu, soustřeďují se na sport, kulturu a vzdělávání. Řeší i téma dopravní obslužnosti a lepší propojení stadionu se zbytkem města. Návrhy prezentují studentské bydlení, sídlo univerzity, sportoviště a prostor pro kulturu až po odvážné vize městské větrné elektrárny nebo kotviště vzducholodí dovážejících do hlavního města zboží, které je následně expedováno pomocí dronů.
Projekt THE ROOTS OF STRAHOV se zaměřil na významnou vlastnost stadionu, jeho prostorovou izolovanost od okolí. Studenti se rozhodli propojit lokalitu se zbytkem města, aby byl Strahov snadněji dostupný a území mělo potenciál růstu. Věnují se všem druhům dopravy a okolnímu prostředí, kterým cesty procházejí.
Strahov jako inspiraci pro chytré využití energie představuje projekt WIND OF CHANGE. Studenti využili klimatické podmínky, výrazný vítr, který na Strahově zažili. Ten jako zdroj energie přetvořil plochu na místě současného Rošického stadionu v krajinný park s větrnými turbínami. Přestavba stávajících studentských kolejí směřuje k vytvoření čtvrti s nulovou spotřebou energie.
Přibývá projektů, které reagují na změny klimatu. Soutěž Adapterra Awards každoročně oceňuje ty nejinspirativnější z nich. Letos se jich přihlásilo bezmála 70.
Radikální návrh LET’S GROW STRAHOV nechává prostor přírodě a vybízí ji k pohlcení stadionu a okolí. Tým navrhl, aby se místo nechalo určitý čas ladem, obnovil se jeho původní charakter a lidé tam byli přizváni zpět teprve po návratu vegetace. Ale jen do pečlivě vymezených míst odpočinku, přírodních hřišť nebo divokého kempování.
Mezinárodního workshopu se zúčastnilo 18 studentů z ateliérů Klokočka a Rehwaldt Fakulty architektury ČVUT a 60 studentů ze zahraničních škol architektury Technických univerzit v Delfu, Krakově a Drážďanech a ENSA ve Štrasburku. Práci na návrzích předcházely úvodní prezentace a obhlídka území. Vystoupil náměstek pražského primátora zodpovědný za územní rozvoj Petr Hlaváček, Jaromír Hainc a Amáta Wenzelová z Institutu plánování a rozvoje a historik architektury Miroslav Pavel z Ústavu teorie a dějin architektury FA ČVUT.
Závěrečná prezentace se konala v Centru architektury a městského plánování za účasti představitelů Magistrátu hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje, městské části Prahy 6 a zástupců místních spolků. „Bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak vznikají koncepty nezatížené lokálními pohledy a zvyklostmi. Všichni studenti budou na projektech dále pokračovat na svých domovských univerzitách. Jejich projekty mohou inspirovat politiky i odbornou veřejnost,“ říká Jana Zdráhalová z Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT.
Všechny studentské práce na téma Strahov si můžete prohlédnout na webu FA ČVUT.
Redakčně upravená tisková zpráva ČVUT
