Zelenina přímo z města. Herba Fabrica přináší do Prahy digitální farmaření



Pěstovat zeleninu přímo ve městě může znít poněkud exoticky. Právě na tuto oblast se však zaměřil startup Herba Fabrica. První pražská softwarově řízená městská farma využívá pro pěstování zeleniny a dalších plodin moderní hydroponické postupy a zároveň „zabydluje” jinak nevyužité industriální prostory.

Rostliny je tímto způsobem možné pěstovat v patrech nad sebou, díky tomu může dobře cirkulovat voda a živný roztok, ve kterém rostliny žijí. U zrodu hi-tech projektu z oblasti zemědělství stáli v září roku 2018 studenti České zemědělské univerzity a ČVUT Karolína Pumprová, Michal Bílek a Matyáš Smutný, který se již nyní věnuje jiným projektům. S pěstováním začali v holešovickém Vnitroblocku, multifunkním prostoru zaměřeném na současnou kulturu a životní styl.

Digitální zemědělství

„Zemědělství je důležité odvětví, kterému se v České republice, dle mého názoru, nevěnuje dostatek pozornosti. Jako absolvent České zemědělské univerzity cítím poslání se tomuto oboru v praxi věnovat. Hlavním důvodem je samozřejmě nadšení a to, že nás pěstování baví a naplňuje,“ vysvětluje Karolína Pumprová, proč se do projektu pustila.

Klíčové je pro projekt propojení s moderními technologiemi. „Jedná se o nový pohled na staré téma. To mě okamžitě zaujalo. Navíc v dnešním světě, kdy většina práce probíhá na počítači, digitálně, pro mě bylo pěstování mikrobylinek, kde před očima každý den vidíte rozdíl, okouzlující,“ doplňuje Michal Bílek.

Před spuštěním projektu Herba Fabrica měli jeho zakladatelé zkušenosti jen s drobným podnikáním, nikoli však s větším projektem. Co pro ně bylo nejnáročnější? „Na začátku projektu bylo nejtěžší stanovit si cíle a priority, věnovat se jim a nezaseknout se na nepřeberném množství variant a možností, sestavit tým a seznámit se se vším, co k podnikání a vedení firmy patří,“ zmiňuje Karolína Pumprová.

Mrkev z opuštěné továrny

Zajištění přístupu k čerstvé produkci je jen jedním z rozměrů projektu. Dalším je vrátit život opuštěným částem města. „Pěstování rostlin v prostorech městských opuštěných budov je řešení, kdy chátrající nebo nevyužitá místa slouží k výrobě potravin. Potraviny necestují přes půl Evropy, víte, jak jsou staré a znáte jejich původ od semínka až po sklizeň,“ popisuje Karolína Pumprová.

Zákazník si kromě sklizené zeleniny může odnést z farmy také krabičku s výživným roztokem a užitkovými rostlinami, kterou si dá doma do lednice. Poté postupně ustřihává dorůstající části a má tak přímo doma přístup k čerstvé zelenině s vitamíny a dalšími prospěšnými látkami.

Dalším přínosem projektu je omezení množství chemie při pěstování zeleniny. „Zemědělství jako takové se neustále vyvíjí, začínají se využívat moderní technologie jak v polních podmínkách, tak při alternativních způsobech pěstování. Vertikální městské zemědělství je jedna z cest, jak v budoucnu pěstovat plodiny. Umožňuje efektivnější pěstování co se prostoru týče, bez pesticidů a s úsporou velkého množství vody,“ porovnává Karolína Pumprová.

V současné době má startup k dispozici 10 pěstebních metrů čtverečních, ze kterých je výnos zhruba 3 kilogramy na metr čtvereční. Typickými zákazníky nakupujícími vypěstovanou produkci jsou zatím restaurace, městská farma se ale plánuje zaměřit také na koncové spotřebitele.

Budoucností je bio

Do budoucna budou podle zakladatelů startupu do oboru stále vícepromlouvat technologie. „Zemědělství se bude neustále modernizovat. Přesné setí, využívání dronů, GPS, GMO, hydroponie. Všechny jmenované jsou na velkém vzestupu a jejich modernizace určí, kolik je schopna Země uživit lidí,“ zmiňuje Karolína Pumprová.

I v oblasti hydroponického pěstování rostlin přitom bude stále větší důraz kladený na organické postupy pěstování. „Existuje takzvaná bioponie, kdy se na místo klasických chemických hnojiv v hydroponii využívají organická, která se získávají například při kompostování. Tato metoda je nicméně vývojově v začátcích, a zatím není spolehlivá, proto se běžně nepoužívá. Je ale jen otázkou času, kdy bioponie nahradí hydroponii,“ odkrývá Karolína Pumprová budoucnost oboru.

Obor láká giganty

V zahraničí přitom obor hydroponického pěstování neláká jen začínající firmy, ale i globální společnosti. V lednu roku 2018 oznámila společnost Atos, korporace se zhruba 100 000 zaměstnanci v 72 zemích světa, své zapojení do francouzského projektu Digital Urban Farming.

Atos stojí v čele konsorcia, mezi jehož další členy patří startup Ferme Urbaine Lyonnaise (Lyonská městská farma) a laboratoř LIRIS z Národního institutu aplikovaných věd v Lyonu. „Cílem projektu Digital Urban Farming není jen digitalizace, správa a optimalizace na dálku. Získané zkušenosti a vědomosti umožní implementaci nových modelů využití dat pro ještě ekologičtější zemědělství,“ vysvětluje Laurence Ponsonnetová, ředitelka Atos pro region Rhone-Alpes-Auvergne. Firma chce do hydroponického zemědělství přinést prvky Průmyslu 4.0 a přesného zemědělství.

Dalibor Dostál