English version
Rychlý sled událostí vyvolaných šířením koronaviru vyvolalo nejistotu u některých opatření. Především podání daňového přiznání, jehož řádný termín se pro velkou část firem a živnostníků blíží.
„Ministerstvo financí připravilo liberační balíček, který přináší faktické posunutí podání přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob o tři měsíce do 1. července 2020. Individuálně promíjí pokuty za opožděné tvrzení všech daní v případech, kdy daňový subjekt prokáže důvody související s koronavirem. Fakticky posouvá také účinnost závěrečné fáze EET o tři měsíce do 1. srpna. Během této doby bude Finanční a Celní správa postupovat s maximální tolerancí a plnit pouze poradní funkci,“ vysvětluje Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Sankce za zpoždění nebudou
Finanční správa vydala také pokyn k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení a také rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události.
„Při nedodržení lhůty pro podání daňového přiznání na dani z příjmů dle § 136 odst. 1 DŘ, tj. v termínu do 1. 4. 2020, se promíjí dle generálního pardonu plošně pokuta za pozdní podání daňového přiznání (§ 250 DŘ). Dále se promíjí i případný úrok z prodlení (§ 252 DŘ) a posečkání (§ 157 DŘ), který vznikne pozdním zaplacením daně (dle bodu III. a IV. generálního pardonu), za podmínky, že je daňové přiznání podáno do 1. 7. 2020 a z pohledu úhrady daň zaplacena ve stejném termínu, tj. do 1. 7. 2020,“ doplňuje Lukáš Heřtus.
Podle účetních však tyto informace mezi podnikateli a firmami způsobily nedorozumění. „Spousta lidí si současnou situaci bohužel vykládá tak, že je jedno, jestli podají daňové přiznání včas anebo ne. Jen je pro ně důležité, že nezaplatí pokutu, to je ale chybná interpretace! Pokud se od termínu pro podání přiznání odvíjí některé další povinnosti, není jejich termín posunutý,“ říká Vladimíra Přibylová, členka Komory certifikovaných účetních.
Podnikatelé budou muset dokazovat
Podle komory sice liberační balíček promíjí pokutu za pozdní podání kontrolního hlášení. Tedy sankci 1000 korun. Týká se to však jen pokut, které mají být hrazeny v období od 1. 3. do 31. 7. 2020. Naopak stále platí pokuta ve výši 10 tisíc korun, pokud je kontrolní hlášení podáno až na výzvu správce daně, a podobně. A také pokuta ve výši 30 tisíc korun za nedodržení výzvy k doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení ve lhůtě do 5 pracovních dnů.
„Mezi nové důvody, pro které je možné vyhovět žádosti o prominutí těchto sankcí, patří důsledky mimořádných opatření. Balíček také promíjí správní poplatek ve výši 1000 Kč za podání této žádosti,“ uvádí Komora certifikovaných účetních.
Také u dalších daňových plateb budou muset podle komory jednotlivé daňové subjekty individuálně žádat o prominutí sankcí z prodlení a prokázat souvislost se šířením koronaviru a mimořádných opatření proti jeho šíření.
Přehledy? Zatím nejasno
Vyřešena není také povinnost podávat roční přehledy na zdravotní pojišťovny a na správu sociálního zabezpečení. Některé pojišťovny, například Vojenská zdravotní pojišťovna nebo Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, zveřejnily informaci, že budou tolerovat pozdější podání přehledů, a to až do 3. 8. 2020, což je termín pro podání přehledu při termínu pro daň z příjmů do 1. 7. 2020.
Podle komory tak u většiny zdravotních pojišťoven při nedodržení termínu do 8. 4. 2020, v případě, není-li povinnost podávat přiznání vůbec, nebo do 4. 5. 2020, při podávání přiznání bez daňového poradce, bude zřejmě vyměřena sankce a bude nutné individuálně žádat o její prominutí. Správa sociálního zabezpečení se dosud nevyjádřila. Podle Komory certifikovaných účetních se dá se očekávat, že bude postupovat obdobně.
České firmy se zatím v souvislosti s řešením dopadů koronaviru nedočkaly úlev, které využívají podnikatelé v jiných zemích. Například Maďarsko zavedlo moratorium na splácení úvěrů až do konce letošního roku. Velmi užitečné je také opatření zavedené v Panamě, která zákonem o 85 procent snižuje platbu pokut, úroků a přirážek z daní. Zatím nejvýraznější pomoc pro živnostníky představuje možnost neplatit půl roku zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ti, kteří platí minimální zálohy tak ušetří do srpna zhruba třicet tisíc korun. Podle odborníků je to však v souvislosti s dopady koronaviru málo a stát by se měl inspirovat v zemích, které pomáhají více.
Dalibor Dostál
