Změna v zaměstnávání cizinců: Bude více kvalifikovaných lidí?

Místo v šesti bude Česká republika od 1. září přijímat pracovní sílu jen ve třech programech, které budou odstupňované podle úrovně kvalifikace uchazečů o práci.

Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu bude vyřizovat žádosti zaměstnavatelů jen o vysoce kvalifikované zaměstnance nebo vědecké pracovníky, Hospodářská komora firmám pomůže se všemi ostatními žádostmi o zaměstnance. Vláda tyto změny projedná v posledním srpnovém týdnu.

V nově transformovaném Programu kvalifikovaný zaměstnanec bude Hospodářská komora ČR přijímat žádosti firem o pracovníky z celkem osmi zemí – Ukrajiny, Černé Hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska. Pro každou zemi vláda stanoví zvláštní roční kvóty.

Tento program nebude nadále umožňovat zaměstnávat nekvalifikované cizince, jako jsou dělníci výkopových prací, uklízečky, doplňovači zboží, doručovatelé balíků nebo pomocné síly ve stavebnictví či v kuchyni.

Ztráty v desítkách miliard

„Oceňuji, že vláda je ve zvláštních režimech pro regulované zaměstnávání pracovních sil z ciziny relativně pružná a rychle přizpůsobuje tyto programy potřebám trhu. Není potřeba připomínat, k jakým škodám kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců v naší ekonomice dochází, a proto je potřeba jednat rychle,“ shrnuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle HK ČR znamená nedostatek pracovníků miliardové ztráty pro stát. Státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst loni tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech, letos potenciální ztráty dosáhnou dalších přibližně 110 miliard korun, tvrdí Hospodářská komora.

Až 40 tisíc Ukrajinců

Od 1. září bude postupně zvyšována kvóta pro příjem pracovníků z Ukrajiny, a to až na 40 tisíc ročně.

Navýšení kvót si vyžádá náklady ve výši 100 milionů korun ročně. Podle propočtů Hospodářské komory se ale díky daním a odvodům 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o 10 miliard.

„Ano, je to kapka v moři. Ani taková kvóta neuspokojí poptávku zaměstnavatelů po pracovnících, protože jim podle našich analýz aktuálně chybí 500 tisíc lidí. Díky pracujícím cizincům ale tolik neodmítají zakázky a udržují si i za pomoci investic do efektivnější výroby konkurenceschopnost vůči jiným zemím. Zároveň díky tomu naše ekonomika roste, zvyšuje se životní standard všech lidí v zemi a rostou mzdy sedmi až osmiprocentním tempem,“ dodává Dlouhý.

Česko se podle něj musí připravit na to, že stejně jako v jiných západních zemích bude trvale závislé na pracovní síle ze zahraničí. Důvodů je několik: demografický vývoj, klesající zájem učňů o řemesla i to, že Češi bohatnou a o některé profese už jednoduše nemají zájem.

Vše na jednom místě

Vládou regulované režimy se sjednotí také procesně. Zatímco dosud v případě Režimu ostatní státy, který je zaměřen na státy Srbsko, Mongolsko a Filipíny, HK ČR poskytovala zaměstnavatelům pouze doporučení, se kterým se pak museli obrátit na ministerstvo průmyslu, nově bude u všech režimů stejný postup jako v Režimu Ukrajina.

Hospodářská komora by se tak od září měla (na základě usnesení vlády) stát garantem pro všechny zapojené země.

„Firmy tak vyřídí vše potřebné k náboru pracovních sil ze zahraničí na jednom místě a nebudou dokumenty zasílat na více adres, což jim usnadní práci a ušetří čas,“ vysvětluje vedoucí Oddělení služeb pro podnikatele Hospodářské komory ČR Tomáš Zelený, který zodpovídá za přijímání žádostí o kvalifikované pracovníky z ciziny.

V současné době probíhá realizace šesti migračních projektů a režimů zvláštního zacházení určených pro pracovní migranty ze třetích států, které byly postupně zahajovány v průběhu let 2012 až 2018:

Redakčně upravená tisková zpráva HK ČR