English version
Pro další zvýšení vlivu firem a živnostníků na připravované zákony byla současně AMSP ČR pověřena ustanovit Legislativní radu Malého a středního podnikání. Ta začala plnit svoji výkonnou roli v prosinci letošního roku.
„Za pozitivní považuji, že malí a střední podnikatelé mají dnes výrazně větší vliv na legislativu. Změny v odpočtech na výzkum a vývoj, ukotvení rodinné firmy nebo zvýšení limitů pro výdajové paušály jsou z naší dílny a máme velkou radost, že se nám je podařilo prosadit. Bohužel ale prohráváme v sociálním dialogu, většina změn, které byly diskutovány, dopadly na zaměstnavatele negativně. V dalším období považuji za stěžejní změny zákonů vedoucí ke zlepšení stavební infrastruktury a připravovaná opatření vedoucí k revizi vzdělávacího systému v oblasti technických oborů,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP ČR a místopředseda Rady vlády pro výzkum a vývoj (RVVI).
„Jako zástupci nejširšího segmentu podnikatelů v ČR ročně připomínkujeme desítky legislativních návrhů. Nově do připomínkového řízení angažujeme více jak padesát našich kolektivních členů a vytváříme Legislativní radu MSP, kde zasedá dvacítka kompetentních zástupců prakticky všech segmentů malého byznysu, včetně nejmenších živnostníků. Cílem je maximálně objektivně posoudit všechny návrhy a nezávisle navrhnout řešení, které bude v souladu s většinou malých podnikatelů,“ dodává Zdeněk Tomíček, místopředseda AMSP ČR a současně předseda Legislativní rady MSP.
Změny v odpočtech
Mezi nejpozitivněji vnímané změny patří podle názoru malých a středních firem dlouho očekávaná změna v odpočtech na výzkum a vývoj a chystané vládní usnesení o definici rodinného podnikání s cílem vyšší podpory tohoto segmentu. Nejmenší živnostníci vidí jako nejlepší změnu opětovné navrácení maximálního limitu příjmu pro použití výdajových paušálů na dva miliony korun, což se jeví jako velmi pravděpodobné opatření, na kterém se Sněmovna v nejbližších týdnech zřejmě shodne. Pozitivně je vnímána i možnost vyššího přivýdělku v rámci dohod o pracovní činnosti a za dobré opatření považují podnikatelé zjednodušení režimu vyřizování ochranných známek.
Nejvíce negativně vnímají podnikatelé plánované zrušení karenční doby, což bude mít v době nedostatku pracovníků negativní dopad na všechny zaměstnavatele. Neúměrné zvýšení minimálních a zaručených mezd negativně vnímají zejména producenti v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou. Nejmenší živnostníci se obávají i trvale vzrůstajících záloh na sociální a zdravotní pojištění, které v součtu činí již více jak 55 tis Kč ročně. Roste i stravné, které musí zaměstnavatelé vyplácet svým pracovníkům vyjíždějícím do zahraničí.
Pobídky pro výzkum a vývoj
Neutrálně je vnímána změna v investičních pobídkách, která nově umožní podporu výrazně méně subjektům, nicméně zase vzroste šance pro středně velké podniky a pro firmy investující do výzkumu a vývoje. Stejně tak jsou neutrálně vnímány očekávané elektronické neschopenky, a to zejména z důvodu, že podnikatelé zatím nedokáží odhadnout faktický dopad jejich zavedení. Stejně tak zvýšení limitu solidární daně není pro menší firmy větší téma.
AMSP ČR současně představuje zákony, které zřejmě ještě nebudou mít bezprostřední dopad na firmy v roce 2019, nicméně v roce dalším budou již velmi aktuální. Za zcela stěžejní považují podnikatelé urychlené zásadní změny stavebního zákona, na kterém se začalo intenzivně pracovat a který je hlavní brzdou růstu dalších investic. Pozitivně jsou rovněž vnímány změny směřující k nižšímu DPH, k čemuž by mělo dojít na přelomu 2019-2020. S obavami naopak podnikatelé sledují vyjednávání o změnách v zákoníku práce, kde hrozí několik negativních sociálních scénářů s přímými dopady na výkonnost firem. Neutrálně jsou ze střednědobých opatření vnímány další fáze a změny v EET, změny v insolvenčním zákoně a změny vyplývajícího z daňového balíčku, který zavádí řadu opatření v souladu s evropskými směrnicemi a omezující přelévání zdanitelných zisků do států s nižším daňovým zatížením apod.
