Albánie: přední reformní země západního Balkánu



Albánie udělala v posledních dvou desetiletích obrovský pokrok při vytváření důvěryhodné pluralitní demokracie a tržní ekonomiky. Země byla před globální finanční krizí jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě. V roce 2016 HDP opět vzrostl o 3,4 %. Rychlost rozvoje klíčových odvětví země je nicméně značně závislá na zahraničních investicích. Vláda se proto snaží o institucionální reformy, z nichž zásadní je justiční reforma, a legislativní úpravy, které by zlepšily podnikatelské prostředí a přivedly do země další zahraniční investory.

Vytváří i pobídkové programy, jako např. investiční program „jedna miliarda eur“, ze kterého jsou spolufinancovány projekty v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Vláda si od programu slibuje zrychlení hospodářského růstu z nynějších 3,5 % až na šest procent. Chce tak urychlit obnovu některých sektorů albánské ekonomiky a „zdvojnásobit“ ekonomický růst v příštích třech letech.

Od 1. června 2017 platí v Albánii nový celní kodex, vypracovaný v souladu s direktivami EU, který nabízí sérii hladších exportních a importních procedur za účelem usnadnění obchodu a posílení obchodní výměny.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Jednou z hlavních priorit pro Albánii je rozvoj a modernizace dopravní sítě, především silniční. Rozvoj albánské železniční sítě vychází z národní strategie zacílené na integraci do regionální i transevropské železniční sítě. Prioritou je zejména zlepšení přeshraničního železničního spojení s Černou Horou. V dlouhodobějším výhledu se plánuje vybudovat železniční spojení z albánského Durrësu do makedonské Skopje, jako část albánsko-makedonsko-bulharského koridoru.

První stavbou v rámci revitalizace albánských železnic bude rekonstrukce a dostavba nové části železničního spojení Tirana-Durrës. Tendr na tuto stavbu bude proveden do konce roku 2017. Z celkových nákladů 82 mil. eur bude 44 % hradit Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Pro české firmy se tak otevírají možnosti spolupodílet se na obnově albánských železnic.

Jedním z velkých projektů, které v současnosti značně přispívají k ekonomickému růstu Albánie, je stavba plynovodu TAP (Trans Adriatic Pipeline), na niž bude v dalších letech navazovat plynofikace země. Plánuje se a připravuje výstavba a rekonstrukce vodních elektráren a staveb zlepšujících životní prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží).

Koncem února 2017 vstoupil v Albánii v platnost nový zákon „o podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů (OZE)“, který vytváří odpovídající regulační rámec a umožňuje liberalizovat energetický trh. Zákon podporuje implementaci systému podpory pro investice do nových OZE využívajících větrné a sluneční energie. Jak rozvoj plynárenství, tak rozvoj OZE jsou v Albánii příležitostí pro české firmy, které již mají zkušenosti v budování plynárenské infrastruktury a větrných, popř. solárních elektráren.

Textilní a obuvnický průmysl

Oděvní a obuvnický průmysl jsou dynamicky se rozvíjejícími odvětvími albánské ekonomiky a jejich finální produkty se na albánském exportu podílí více než 30 %. České firmy, které jsou nebo mohou být dodavatelem surovin a hlavně polotovarů pro toto odvětví, mají příležitost ke zvýšení objemu dodávek, popř. ke vstupu na albánský trh.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství se podílí na HDP Albánie asi jednou čtvrtinou a nyní v něm působí asi 45 % práceschopného obyvatelstva. V zemi je zhruba 324 tisíc malých rodinných farem s průměrnou výměrou 1,1 ha polí. Albánská vláda usiluje o transformaci dosud převažujícího drobného farmářství pro vlastní obživu na moderní zemědělský systém, schopný ziskového exportu do Evropské unie.

Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. Rozvíjí se i pěstování vína a vinařství. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba.

Albánie si také stále více uvědomuje potřebu plnění unijní legislativy a standardů v době, kdy se blíží začátek přístupových jednání s unií. Stát stále vlastní zemědělskou půdu a je podle ministerstva zemědělství připraven ji pronajmout pro kvalitní projekty zahraničním investorům.

Albánská vláda podepsala v srpnu 2016 s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a komerčními bankami dohodu o Albánském garančním fondu pro podporu agrárního sektoru a rozvoj venkova. Cílem fondu je umožnit komerčním bankám poskytování zvýhodněných úvěrů jak albánským farmářům, tak i agropodnikům na větší investiční aktivity (skleníky, sběrná místa zemědělské produkce, vodní hospodářství, zpracovatelské linky).

Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat malou zemědělskou techniku (traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československo jedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie. Nynější rozvoj albánského zemědělství dává dodávkám české zemědělské techniky opětovnou šanci.

Albánie se v posledních letech stává na západním Balkáně i velmi populární turistickou destinací, a to rovněž pro české turisty, kterých přijíždí v létě do této země kolem 15 tisíc.

Převzato z časopisu Agro export, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Svatopluk Opěla, Velvyslanectví ČR v Tiraně, svatopluk_opela@mzv.cz.