English version
ASEAN − Sdružení zemí jihovýchodní Asie, jehož členy jsou i Thajsko a Vietnam, je regionální organizací, která si za svůj cíl vytkla urychlit ekonomický růst a pokrok. Dohromady žije v jejích 10 členských zemích desetina světové populace a vytváří se v nich zhruba pět procent globálního hrubého domácího produktu.
Význam ASEAN navíc nejspíš bude dál výrazně růst. Už v roce 2015 založily jeho členské země společný trh pod názvem ASEAN Economic Community (AEC) s více než 600 miliony obyvatel. Další změny se ale chystají.
Pokud vyjdou plány politiků, mohl by být ASEAN jedním z účastníků největší obchodní dohody na světě. Možná ještě letos na summitu v Singapuru by totiž mohla být podepsána dohoda o vzniku regionální zóny volného obchodu RCEP, na níž se již před šesti lety dohodlo 16 států z Asie a Tichomoří − přesněji řečeno desítka členských zemí ASEAN a šestice silných asijsko-tichomořských ekonomik − Austrálie, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Nový Zéland.
Vznikl by tak obří hospodářský blok, který by tvořil zhruba třetinu globální ekonomiky. A podle odhadů společnosti PwC by hrubý domácí produkt členských zemí RCEP mohl už v roce 2050 činit asi 250 bilionů dolarů, tedy polovinu globálního HDP.
Za projektem RCEP stojí Čína, která touto cestou chtěla v regionu zachovat svůj vliv a vytvořit konkurenční „podnik“ pro takzvané Transpacifické partnerství (TPP), jež mělo být uzavřeno mezi Spojenými státy americkými a východoasijskými zeměmi. Vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump od TPP před několika měsíci odstoupil, šance pro zrození RCEP podle odborníků a politiků prudce vzrostly.
Thajsko i Vietnam mají v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie výraznou pozici − Thajsko je po Singapuru druhou nejvýkonnější ekonomikou v regionu jihovýchodní Asie, Vietnam je zase v posledních letech se svým skoro sedmiprocentním růstem hrubého domácího produktu nejrychleji rostoucí ekonomikou v oblasti.
Thajci investují − chtějí se stát lídry regionu
Thajská vláda chce pozici své země v rámci regionální, ale i globální ekonomiky ještě posílit a snaží se do ní přilákat zahraniční investory. V tom by jí měl pomoci také rozvoj obří ekonomické zóny nazývající se Východní ekonomický koridor (EEC). Ten se rozprostírá asi na 13 tisících kilometrů čtverečních jihovýchodně od Bangkoku a v následujících dvaceti letech sem mají natéct investice ve výši asi 45 miliard dolarů.
Thajci do zóny chtějí přilákat firmy z jedenácti preferovaných odvětví, mimo jiné například podniky působící v oblasti leteckého a farmaceutického průmyslu. K dosažení cíle jim má pomoci modernizace infrastruktury.
Součástí zóny je například obří kontejnerový přístav Laem Chabang Port, který byl vybudován již na počátku 90. let a už nyní jím prochází asi 90 procent veškeré obchodní výměny Thajska se zahraničím po moři. Jen aut tudy ročně projde přes 1,2 milionu, což potvrzuje fakt, že Thajsko je asijskou automobilovou velmocí. Během následujících třiceti let by v přístavu mělo ke stávajícím třem terminálům přibýt dalších šest a kapacita by se měla zvednout na 20 milionů tun.
Thajská vláda modernizuje také nedaleké malé letiště, protože ta dvě v Bangkoku již kapacitně přestávají stačit. Nyní má letiště U-Tapao kapacitu asi 800 tisíc pasažérů ročně, nový terminál ji zvýší na tři miliony lidí ročně a dalšími masivními investicemi se následně kapacita letiště posílí na 15, možná až 60 milionů pasažérů za rok.
Součástí EEC má také být řada výzkumných center, sídlit zde má i thajská kosmická agentura GISTDA.
Evropa nechce zůstat stranou
Součástí těchto velkých plánů samozřejmě chce být i Evropa. A to i přes to, že po převzetí moci v Thajsku armádou před čtyřmi lety byly vzájemné kontakty částečně omezeny a usnula jednání o dalším uvolnění vzájemného obchodu. Ta by měla být obnovena po uspořádání demokratických voleb v Thajsku, které by měly proběhnout v listopadu.
Jihoasijská země je 24. největším obchodním partnerem Evropské unie, hodnota vzájemného obchodu loni činila skoro 42 miliard dolarů, Evropané v Thajsku loni investovali 6,5 miliardy dolarů, zatímco Thajci nalili do Evropy skoro 12 miliard dolarů.
I přes dočasné zmrazení vyjednávání o volném obchodu roste zájem o obchodování s Thajskem také mezi českými firmami. Nedávno to ostatně potvrdil v rozhovoru pro magazín Týden velvyslanec v Thajsku Marek Libřický. „Máme první české firmy jak výrobní, tak v ICT, které mají rozjeté investiční projekty v Thajsku. Máme i první investici do hoteliérství,“ řekl.
Příležitosti pro české firmy vidí především v energetice. „Thajci potřebují vytvářet výrobní kapacity i přenosové sítě. Oni sami mluví o potřebě diverzifikovat energetický mix, což v jejich případě znamená, že budou víc používat uhlí,“ řekl velvyslanec. Další příležitostí by mohlo být zapojení do stavby vodních elektráren v Laosu, které Thajsko buduje a odkud chce v budoucnu získávat elektřinu.
Šance pro tuzemské firmy se podle Libřického otevírá v Thajsku i pro firmy, které působí v kolejové dopravě. „Příležitostí jsou tramvajové systémy pro velká thajská města. Hodně se teď hovoří o výstavbě tramvajového systému na Pchúketu,“ řekl. Dodal, že vedle turisticky oblíbeného ostrova uvažují o vybudování tramvajových tratí i další tři až čtyři velká thajská města.
Turismus zůstává pro Thajsko důležitý
I když příjmy z turistického ruchu a celkově služeb hrají pro Thajsko stále velkou roli (na celkových příjmech země se turismus podílí zhruba z dvanácti procent, jde o částku okolo 56 miliard dolarů), nosným odvětvím je stále exportně orientovaný průmysl s 35% podílem na HDP. Tahouny růstu jsou tak export, investice, domácí spotřeba a již zmíněný turistický ruch. Loni do země přijelo už více než 35 milionů turistů, což je více než polovina obyvatel státu.
Meziročnímu nárůstu téměř o deset procent nezabránilo ani posílení bahtu, který pobyt v zemi turistům o něco prodražil. Podle odborníků by letos do země mělo přijet až 38 milionů lidí. Nejvíce lidí přijíždí do Thajska ze zemí ASEAN. Druhé místo si drží návštěvníci z Evropy, na paty jim však šlapou Číňané, kterých do země jezdí stále více, loni jejich počet vzrostl o 12 procent.
Thajsko je oblíbenou turistickou destinací i pro Čechy. Ročně jich tam přilétá okolo 43 tisíc. Do Česka naopak ročně zamíří okolo 50 tisíc Thajců. Tato čísla by ale brzy mohla vzrůst. Už v příštím roce možná bude podle Marka Libřického zprovozněna nová přímá letecká linka mezi Prahou a Bangkokem.
„Příprava velmi pokročila a i šéf celé skupiny Air Asia letos už dvakrát veřejně potvrdil, že připravují zprovoznění linky z Bangkoku do Prahy,“ řekl Libřický. Letecká skupina podle něj objednala nová letadla, která se chystá nasadit právě na tuto linku. Od jejich dodání se bude odvíjet i termín zprovoznění přímého spojení.
Vietnam objevuje stále více turistů
V roce 1960 fungovalo v celém Vietnamu pouhých 216 hotelů, ještě v roce 1975 do země přijelo jen 37 tisíc zahraničních turistů. V posledních třech letech ale vietnamský turistický ruch roste tempem přes 30 procent ročně. A do tohoto sektoru přišlo již okolo 15 miliard dolarů, což je asi pět procent z celkového objemu zahraničních investic. Není proto divu, že loni se Vietnam umístil na šestém místě v žebříčku nejrychleji rostoucích turistických destinací světa.
Na začátku roku zemědělskou produkci Vietnamu negativně ovlivnilo sucho
a těžební průmysl musel čelit poklesu cen na zahraničních trzích.
V první polovině roku 2018 podle webových stránek Vietnamnet.vn přijelo do země skoro osm milionů zahraničních turistů (za celý rok jich má být 14 až 17 milionů), což znamená meziroční nárůst o více než 27 procent. Návštěvníci zde utratili v přepočtu přes 14 miliard dolarů. Nejrychleji přitom přibývá turistů z Asie, ovšem i hostů z Evropy, Austrálie a Afriky přibylo o více než deset procent. Turistický ruch přináší pracovní místa a dává příjmy zhruba 2,5 milionu Vietnamců. Loni ale stále tvořil jen 5,9 % z celkového HDP.
Investoři se o Vietnam perou
Na začátku roku přišlo několik špatných zpráv − zemědělskou produkci v zemi negativně ovlivnilo sucho, těžební průmysl musel čelit poklesu cen na zahraničních trzích a mluvilo se o příliš vysokých výrobních nákladech. Navíc americký prezident Donald Trump pozastavil členství USA v Transpacifickém partnerství, což také mělo mít na vietnamskou ekonomiku negativní dopady. Černé prognózy analytiků se ale nejspíš nevyplní − podle prognózy Asijské rozvojové banky poroste i letos Vietnam minimálně stejným tempem jako loni a ekonomický růst opět překoná šestiprocentní hranici.
Vietnam, socialistická země, se zahraničním investicím otevřela teprve v roce 1986. A od té doby zájem investorů neutichá, ba spíše naopak v posledních letech roste.
Zahraniční investory z oborů, jakými jsou například výroba nábytku, elektroniky, součástek pro automobily nebo umělých vláken, sem láká levná a dostupná pracovní síla − je zde spousta mladých lidí, kteří jsou ochotni učit se nové věci a hlavně pracovat za minimální mzdu 172 dolarů za měsíc (3800 Kč).
Díky ekonomickému růstu populace bohatne a roste její kupní síla, což oceňují investoři, kteří sázejí na zboží pro tamní trh. Celkové oficiální zahraniční investice loni podle vietnamského ministerstva pro plánování a investice stouply meziročně téměř na pětatřicet miliard dolarů.
Továrny ovládané zahraničními vlastníky vyrábějí zboží hlavně na export, který loni stoupl o čtvrtinu na 214 miliard dolarů. Nejvíce zahraničních investic přichází z Jižní Koreje, Singapuru, Japonska a Tchaj-wanu, tedy ze států, kde jsou výrobní náklady výrazně vyšší než ve Vietnamu.
Strach z inflace
Šedesát procent populace z více než 90 milionů Vietnamců je dnes v produktivním věku. V roce 2020 by podle prognózy Boston Consulting Group měla být třetina Vietnamců součástí střední třídy. Zvyšování životní úrovně ale tlačí na růst cen. A to je strašák, kterého se dnes země bojí.
Spotřebitelské ceny v červnu vzrostly podle statistického úřadu o 4,67 procenta. Podle vietnamské legislativy by však růst cen neměl překračovat úroveň čtyř procent.
Na inflaci tlačí zvyšování cen surovin, včetně ropy, v říjnu by navíc měla začít platit daň uvalená na pohonné hmoty. Kromě toho se zvyšují ceny elektřiny a také rýže. To všechno jsou faktory, které varují. Vietnamci si totiž dobře pamatují rok 2008, kdy více než dvacetiprocentní inflace přiškrtila na další tři roky ekonomický růst země.
Pokud by rostly ceny příliš rychle, mohlo by se to projevit tlakem na růst mezd. A Vietnam by tak mohl přijít o svou hlavní výhodu, že je levnější než jeho vyspělejší sousedé.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marek Bičík.
