Bankovní poplatky: Nejhůř jsou na tom malé firmy a charita



Bankovní poplatky jsou v České republice velkým tématem již několik let. Tradiční tuzemské bankovní ústavy totiž vybírají i některé absurdní poplatky, například za vedení účtu nebo za výběr peněz z vlastního bankomatu, které by si ve vyspělých zemích svým zákazníkům nedovolily účtovat.

Domácnosti už mají velký výběr

Zatímco pro domácnosti se v minulých letech situace značně zlepšila, účty bez poplatků jim začalo nabízet hned několik bank, poměry zůstávají nejhorší pro malé firmy a charitativní organizace.

I ty se samozřejmě stále více snaží šetřit zbytečné výdaje, jenže možnosti mají mnohem omezenější. Konto bez poplatků pro firmy nabízí z nových bank v podstatě jen Fio banka. Air bank ani starší mBank se na tuto klíčovou skupinu zákazníků neorientují. „Služby pro firmy ani jiné typy společností zatím neplánujeme. Raději děláme méně věcí nejlépe na trhu, než abychom se se pokoušeli mít už po dvou a půl letech na trhu všechno, ale jen obyčejně. Proto se zatím soustředíme pouze na produkty a služby pro jednotlivce nebo domácnosti,“ říká mluvčí Air bank Vladimír Komjati.

Další banka však změnu chystá. „mBank podobnou službu výhledově plánuje, ale tento rok se zatím zaměřujeme na retailový segment,“ potvrzuje pro server BusinessInfo.cz mluvčí mBank Ivana Vejvodová. Malé firmy se i přes omezené možnosti daly do pohybu a stále více využívají bezplatné konto u Fio banky. „Od poloviny devadesátých let jsme používali účet s poplatky. Pro změnu jsme se rozhodli nejenom kvůli tomu, že nemusíme hradit poplatky za vedení účtu, ale také kvůli výrazně výhodnějším cenám dalších služeb. Pro nás je nejdůležitější výše plateb do zahraničí. Například na Slovensko jsou poplatky nulové, u převodů do Polska jsme u původní banky platili 850 korun, u současné banky jsou to dvě stovky. Přitom zahraničních plateb máme spoustu,“ vysvětluje své rozhodnutí přejít k bance bez poplatků za vedení účtu Radim Juřica, jednatel společností Novapoint a Inext.

„Pokud firma dříve platila za transakci čtyři koruny a má jich více než stovku měsíčně, je to velký rozdíl. Jen na transakcích tedy ušetříme zhruba šest set korun měsíčně. A takové peníze umím utratit jinak než na bankovních poplatcích, raději si zajdu na dobrou večeři,“ dodává Radim Juřica.

První byla eBanka, pak přišlo zhoršení

To, že vedení účtu bez poplatků je pro malé firmy důležitý faktor, potvrzuje také Lucie Pavlíčková, jednatelka společnosti Mimiplus. „Naší první bankou byla před lety eBanka. Oslovila nás právě díky tomu, že byla bezpoplatková a důležité pro nás bylo také internetové bankovnictví, které tehdy začínalo,“ vzpomíná Lucie Pavlíčková a pokračuje: „Když pak eBanka přešla pod Raiffeisen bank a začaly přibývat poplatky, stoupaly nám náklady ročně na obrovskou částku v desítkách tisíc korun. Proto pro nás bylo strašně důležité najít bezpoplatkovou funkční a spolehlivou banku. Byť si v Raiffeisenbank, když jsme od nich odcházeli, neodpustili poznámky o tom, že děláme velkou chybu a že to zkrachuje. Tehdy mě to ještě více naštvalo, stojím si za tím, že šlo o správné rozhodnutí, se kterým jsme maximálně spokojení.“

Ke změně banky ji přitom nepřesvědčily žádné reklamní kampaně. „Doporučovali mi to moji kamarádi, kteří mají malé firmy nebo podnikají jako živnostníci na IČO a byli s těmito službami spokojeni. Navíc nejsem konzervativní typ člověka, a když narazím na něco nového, v čem vidím budoucnost, tak to určitě zkusím, navíc když mi to může přinést úspory,“ popisuje podnikatelka své rozhodnutí.

Kromě samotného poplatku za vedení účtu jí u původní banky nejvíce vadil poplatek za příchozí platbu. „Ten považuji z principu za naprosto postavený na hlavu. V našem případě, kdy máme tisíce příchozích plateb, jsme kvůli němu přicházeli o obrovské částky. Přitom úspory jsou pro mě velmi důležité. Zakládám si na tom, že si každé čtvrtletí s účetní kontroluji veškeré výdaje a hledáme prostor, kde by se ještě dalo ušetřit,“ vysvětluje Lucie Pavlíčková.

Složitá situace pro neziskovky

V ještě složitější situaci než malé firmy jsou charitativní a neziskové organizace. Ty totiž často fungují jako malý podnik s několika zaměstnanci, ale z principu nemohou dosahovat zisku, případně ho musí celý věnovat do charitativní činnosti. Navíc mají u změny účtů mnohem menší manévrovací prostor. Časté střídání v této oblasti totiž mohou snižovat důvěryhodnost organizace u jejích partnerů. Kromě toho u veřejných sbírek nemůže nezisková organizace ze zákona po dobu trvání sbírky účet měnit.

V současnosti nabízejí pro neziskové organizace účty bez poplatků hlavně Fio banka a speciální účet pro ně má Era ze skupiny ČSOB. „Neziskové organizace jsou pro nás dlouhodobě velice důležitou skupinou klientů, proto jim nabízíme speciální bankovní produkty a služby, které zohledňují jejich specifické potřeby. Jen v loňském roce jsme evidovali přes 26 000 účtů pro neziskové organizace,“ říká Jitka Švejcarová, manažerka společenské odpovědnosti Era.

Era účet pro neziskovky byl v současné podobě uveden na trh v roce 2011. Jde o platební účet určený nadacím a nadačním fondům, spolkům, obecně prospěšným společnostem, církvím a náboženským společnostem a také příspěvkovým organizacím, jehož vedení je zcela zdarma, včetně zřízení trvalých příkazů a svolení k inkasu.

Další banky se zřídit speciální konto pro neziskové organizace teprve chystají. „Konto pro neziskovky připravujeme, přesné parametry však nejsou finální,“ uvedl Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank. Některé finanční ústavy mají nabídku jen pro určité typy neziskových organizací. „GE Money Bank již delší dobu nabízí účet pro nadace, který vedeme zdarma,“ říká mluvčí banky Pavel Zúbek. Další neziskovky však zatím mají smůlu. „V tuto chvíli o rozšíření naší nabídky neuvažujeme,“ doplňuje Pavel Zúbek.

Neziskové organizace přitom nutně potřebují nejen bezplatné účty v korunách, ale také v zahraničních měnách, především v eurech a amerických dolarech. Pokud se účastní mezinárodních projektů nebo je financuje některá ze zahraničních nadací, musí mít další účet či účty v cizí měně, což v současnosti pro ně u drtivé většiny bank znamená opět další poplatky.

Příliš vstřícná k charitativním organizacím zatím není ani z hlediska počtu klientů největší tuzemská banka, Česká spořitelna. Podle Terezy Fořtové z tiskového centra spořitelny jde banka v nabídce produktů a služeb pro neziskový sektor cestou individuálních řešení. Mimo jiné disponuje bankovními poradci, kteří se specializují přímo na neziskový sektor. Banka prý také posuzuje sociální dopad neziskových organizací ve společnosti a z toho pak plynou pro ně nadstandardní a bezkonkurenční podmínky.

Praktické zkušenosti mnoha neziskovek jsou však jiné. „V České spořitelně jsme měli účet několik let a platili jsme poměrně vysoké poplatky. Když jsme se ptali, zda není možné přejít na výhodnější formu, vždy jsme dostali odpověď, že nemůžeme dostat jiný než klasický podnikatelský účet s vysokými poplatky,“ líčí svoji zkušenost zástupce jedné z neziskovek. Tereza Fořtová nicméně trvá na svém a tvrdí, že neziskové organizace s ohledem na jejich sociální dopad v České spořitelně rozhodně nemají stejné podmínky jako komerční firmy a poukazuje na existenci specializovaných poradců.

Finanční ústavy ukrajují z veřejných sbírek

Ve skutečnosti však banky spolykají i mnoho z peněz, které jednotliví lidé, školy či důchodci posílají na charitu v rámci veřejných sbírek. „Na naši sbírku nám přispěly stovky lidí a poslali nám několik tisíc korun. Poplatky za vedení účtu u České spořitelny nám však z peněz získaných na charitu vzaly téměř pět procent,“ stěžuji zástupce další neziskovky.

I když je situace s poplatky pro malé firmy a charitativní organizace v České republice zatím spíše smutná, odborníci očekávají, že se brzy zlepší. Podle nich jsou totiž některé absurdní poplatky pro české klienty již dále neúnosné, což ukázal i nedávný spor o poplatky za vedení a správu úvěrových účtů. Podle odborníků na tom nic nezmění ani rozhodnutí Ústavního soudu z poloviny letošního dubna, který se postavil na stranu bank ve sporu o poplatky za vedení a správu úvěrových účtů. V této kauze stálo proti bankám na 300 nespokojených zákazníků.

Poté, co klienti podali žalobu, většina bank totiž kritizovaný poplatek zrušila bez náhrady nebo neustále prodlužuje poplatkové prázdniny. „Zbývá jen otázka, na který poplatek se pozornost veřejnosti zaměří příště. Žhavým kandidátem je poplatek za vedení běžného účtu. Za základní služby bez větší přidané hodnoty už dnes nikdo platit nechce,“ uzavírá Jiří Sýkora, analytik společnosti Swiss Life Select.