Brněnská firma prorazila ve světě díky systému vyhledávání hrozeb kyberútoků



Na začátku byl společný projekt dvou brněnských univerzit, na konci pak světově úspěšná společnost, která se dokázala prosadit i na těch nejnáročnějších zahraničních trzích.

Ještě než došlo k založení společnosti Flowmon Networks, která v prvních letech svého půdobení fungovala pod názvem Invea-Tech, začala se v roce 2001 výzkumná skupina sdružení CESNET věnovat zrychlování síťových aplikací. „Podařilo se vyvinout světově unikátní prototyp zařízení pro monitorování síťového provozu. Jednalo se o nejrychlejší zařízení tohoto typu na světě a logicky tak vyvstala otázka: Co dál?,“ vzpomíná výkonný ředitel Flowmon Networks Rostislav Vocilka.

Skupina hlavních vývojářů a nositelů myšlenky se rozhodla pro komercializaci těchto výsledků. Firma  Invea-Tech, dnes Flowmon Networks,  vznikla v roce 2007, její zakladatelé pocházejí z Masarykovy univerzity, VUT, sdružení CESNET a firmy UNIS.

„Důležitá byla také podpora Jihomoravského inovačního centra, které nám od počátku poskytovalo nejen prostory, ale dodnes od něj využíváme také cenné konzultace, semináře, právní služby nebo kontakty,“ doplňuje Rostislav Vocilka.

V pravý čas na pravém místě

Firma vznikla jako takzvaný spin-off Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně, jde tedy o projekt zaměřený na rozvíjení některých částí původního výzkumu. Rostislav se přitom mohl opřít o své předchozí profesní zkušenosti. Od roku 1992 působil v řídících pozicích ICT společností, ve kterých budoval obchod, umísťoval značky na trh, řídil týmy zkušených manažerů a měl zodpovědnost za celou společnost. Měl zkušenosti i s vytvářením a změnami firem.

Díky čemu se dokázala brněnská společnost prosadit v tak konkurenčním oboru, jako jsou informační technologie? „Úspěch naší firmy souvisí se změnou přístupu k zabezpečení IT infrastruktury. V době jejího vzniku již bylo na celosvětovém trhu bezpečnostních řešení patrné, že stávající způsob ochrany IT infrastruktury založené na ochraně perimetru sítě a koncových stanic přestávají stačit,“ upozorňuje Rostislav Vocilka.

Dosavadní technologie nestačily čelit sofistikovanější hrozbám, jako je neznámý malware (program určený ke vniknutí nebo poškození počítačového systému) nebo DDoS útoky (přehlcení webových stránek například zaplavením velkým objemem náhodných dat).  

„Bylo potřeba se začít na zabezpečení podnikového IT dívat jinak, už nešlo pracovat pouze s databázemi známých hrozeb a pevně stanovenými pravidly. Firmy sice stále používají firewall nebo antivirový program, ale zároveň začaly používat inteligentní nástroje založené na velmi pokročilých algoritmech, které monitorují a vyhodnocují síťový provoz, odhalují anomálie, detekují neobvyklé chování. A to je naše oblast,“ vysvětluje Rostislav Vocilka.

Řešení brněnského start-upu tak vykrylo volné místo na trhu a přišlo v pravý čas. „Ne, že by podobná řešení neexistovala, ale kvalita naší technologie v kombinaci s dostupností i pro menší a střední firmy nám dala konkurenční výhodu. Firmy jsou dnes čím dál více závislé na tom, aby jejich IT fungovalo bez problémů,“ konstatuje Rostislav Vocilka.

Výpadky služeb a systémů nebo špatné konfigurace je mohou stát velké peníze, pověst, zákazníky, způsobovat nespokojenost zaměstnanců. „Naše řešení umožňuje zajistit bezpečnosti sítě a odhalovat provozní problémy a tím výše zmíněná rizika významně snížit,“ upozorňuje Rostislav Vocilka.

Jednou ze zásadních výzev celého projektu byl na začátku převod technologií z akademického prostředí. Univerzitní oddělení pro takové transfery v té době teprve vznikala, logicky se tedy objevily  s tím byly spojeny určité „porodní bolesti“. To ale nebylo tím jediným, co museli zakladatelé vyřešit.

„Při rozjezdu firmy totiž nestačí špičkový produkt, musíte mít také kvalitní tým lidí, investovat do marketingu, vybudovat partnerskou síť. Technologie monitorování datových toků navíc byla v té době u nás relativně neznámá. Hodně sil jsme proto investovali do vytváření povědomí o tom, že něco takového existuje, jaké jsou přínosy takového řešení, jak to celé funguje, lidově řečeno – do osvěty,“ konstatuje výkonný ředitel Flowmon Networks.

Nejtěžší podle něj bylo vybalancovat všechny tyto důležité oblasti, tedy obchod a technologický vývoj, v dobře fungující celek. Firma dnes dokáže u zákazníků konkurovat etablovaným, především americkým gigantům.

„V takové situaci je osobní přístup a dravost naší výhodou, jsme vyzyvatelé a chceme měnit zaběhlý status quo k lepšímu. Má to ale pochopitelně i své stinné stránky, které vidíme především na americkém trhu. Marketing mnoha našich konkurentů je na velmi vysoké úrovni a nebudu zastírat, že v USA to je pro nás nevýhoda. Usilovně na tom ale pracujeme,“ podotýká Rostislav Vocilka.

Okruh zákazníků brněnské společnosti je velmi široký. „Problematika bezpečnosti a řešení síťových problémů je společná všem firmám bez ohledu na to, zda se jedná o banku, výrobní firmu nebo e-shop, zda působí v České republice, v Německu nebo USA. Naše řešení používají středně velké a větší firmy,“ popisuje Jiří Tobola, spoluzakladatel a obchodní ředitel Flowmon Networks.

Významnou část zákazníků tvoří například poskytovatelé internetových služeb, jako je T-Mobile, Orange, ČD-Telematika či UPC, finanční instituce jako Raiffeisenbank nebo Allianz, ale i výrobní firmy nebo instituce typu ministerstev obrany.

Po Slovensku přišlo Japonsko

Firma je úspěšná také v zahraničí. Hned po Slovensku pronikla na trh do Japonska. „Nemusím zdůrazňovat, že Japonsko je po stránce technologií velmi vyspělý trh a málokteré evropské, natož pak české firmě se zde podaří uchytit,“ podotýká Jiří Tobola. Momentálně má Flowmon Networks zákazníky ve více než třiceti zemích, zastoupení pak v Německu, Polsku, Beneluxu, Rusku, Turecku, USA a Austrálii.

Rovněž v expanzi do zahraničí pomohlo firmě Jihomoravské inovační centrum. Bylo to pro ni cenné i proto, že rozvíjet obchod na trhu s  nulovou znalostí její značky, bylo velmi těžké. „Budovat povědomí o řešení Flowmon tak znamená masivně investovat do marketingu, konferencí, proof of conceptů (tedy funkčních modelů řešení – poznámka redkce)a vyhodnocování  řešení pro zákazníky apod. To je ovšem jen jedna strana mince, tou druhou je potřeba najít schopné regionální zástupce,“ zmiňuje Jiří Tobola. Rozvoj aktivit společnosti na cílových trzích je podle něj velmi závislý na kvalitách tamního týmu. Jeho budování je přitom velmi náročné. „Mnohokrát jsme šlápli vedle,“ upozorňuje Jiří Tobola.

Aby se firma dál vyhřívala  na výsluní, musí držet krok s přicházejícími počítačovými hrozbami. „Důležité je navrhovat taková bezpečností řešení, která nejsou závislá na konkrétních typech útoků a hrozeb, ale fungující univerzálně na principu detekce anomálií. Zároveň je nezbytné budovat bezpečnost na více vrstvách kombinací různých přístupů,“ vysvětluje Pavel Minařík, technologický ředitel Invea-Tech.

Rychlé mobilní hrozby

Jednou ze současných výzev je například nárůst mobilních zařízení vybavených technologií rychlého internetu LTE. „ Důsledků je celá řada. V budoucnu se například dočkáme infikovaných mobilních telefonů, které budou participovat na útocích typu DDoS (tedy záměrným přehlcení webových stránek). Stejně tak lze čekat stále větší objem malware pro mobilní zařízení, který bude schopen díky přístupu k zařízení telefonovat na placená čísla nebo krást autentizační SMS zprávy,“ popisuje Pavel Minařík odvrácenou tvář velkých datových toků chytrých telefonů.

Také kvůli tomu české firmy investují čím dál více prostředků do ochrany své IT infrastruktury a dat. „Je to přirozený vývoj jdoucí ruku v ruce s tím, jak se na jedné straně čím dál větší část jejich duševního vlastnictví, know-how i byznysu přesouvá do digitálního světa a jak na straně druhé roste počet i diverzita hrozeb,“ uzavírá Pavel Minařík.

Podle jeho slov přitom nejde jen o velké firmy, kde je obvykle zabezpečení systémů na vysoké úrovni, ale především o středně velké i menší společnosti, pro které se i pokročilejší nástroje stávají dostupnými.

Dalibor Dostál