English version
Digitální technologie pronikají do stále širšího okruhu oborů. Oblast, která byla před lety vyhrazená jen pro podniky zaměřené na výpočetní techniku či komunikace, se rozšiřuje také do obchodních či výrobních firem nebo do oblasti služeb.
Mnohé firmy si však s tímto procesem nevědí rady a dopouštějí se mnoha chyb. Jedním z nejvážnějších problémů bývá přitom hned počáteční rozhodnutí o tom, kdo bude mít celý proces digitalizace ve firmě na starosti. „Nejhorší rozhodnutí je předání celé problematiky do IT oddělení se slovy ‚tak to pro nás vymyslete‘. V takovém případě společnost utratí spoustu peněz za IT technologie, konzultanty a výsledkem je stejná firma s novým a většinou drahým IT systémem,“ vysvětluje Alice Punch, která se zabývá poradenstvím pro firmy.
Druhou častou cestou, jejíž výsledky nebývají úplně dobré, je vytvoření role takzvaného CDO, neboli Chief Data / Digital Officer, a jeho vyčlenění mimo IT. „V takovém případě výsledky bývají lepší, ale i zde se setkáváme s tím, že tento dle titulu ‚board member‘ vlastně není úplně board member a má problém prosadit své názory a rozhodnutí. Správnou cestou je, že téma digitalizace společnosti musí stále vlastnit CEO nebo majitel, řídit modernizaci obchodního modelu nebo tvorbu nových obchodních modelů,“ podotýká Alice Punch.
Zapojení odborníků
Další velmi častou chybou je podle ní neznalost principů tvorby digitálních obchodních modelů. „Byť se jedná o oblast velmi mladou, jsou dnes již všechny základní typy nových obchodních modelů, digitálních platforem stejně jako jejich rozjezdové strategie v zahraničí velmi dobře teoreticky zpracovány a mají i svá jména. Je tedy nutné mít v týmu odborníky vzdělané v této oblasti,“ zdůrazňuje.
Dodává, že mnoho společností rovněž neumí správně využít data, ať už svá vlastní či volně dostupná, pro řízení procesu digitalizace. „Zde platí, že každý krok a každé rozhodnutí musí být podloženo daty. Pokud je nemáme, musíme se zastavit, data získat a vyhodnotit. Zbrklá rozhodnutí dnes stojí nejen spoustu peněz, ale i nenávratně ztracené zákazníky a obchodní příležitosti,“ zmiňuje Alice Punch.
Nezvládnutá digitalizace přitom může mít velmi negativní dopady na postavení firmy na trhu i její zaměstnance. „Pokud společnost v dnešní době zaspí digitalizaci, může být její stávající business model velmi rychle zcela nahrazen jejím konkurentem nebo někým, kdo prostě v dané oblasti začne podnikat od nuly. Dnešní možnosti nasazení zásadních systémů v módu ‚as a service‘ umožňují vstup do businessu novým subjektům s minimem kapitálu a tak jsou stávající hráči více ohroženi,“ popisuje Alice Punch.
Podpora zaměstnanců
Firma by podle ní měla také zajistit, aby zaměstnanci byli seznámeni se strategií digitalizace, kterou bude řídit a prosazovat nejvyšší vedení. „Je třeba získat podporu klíčových členů v týmech, aby se naplno využil myšlenkový potenciál firmy – jak jsem zmínila, digitalizace není o nasazení IT technologií ale o vymýšlení nových způsobů, jak obsloužit zákazníka s jejich využitím. Klíčoví zaměstnanci by měli být vyškoleni v oblasti digitálních obchodních modelů a platforem a měli by se aktivně podílet na jejich tvorbě a modernizaci,“ upozorňuje Alice Punch. Pokud zaměstnanci nevezmou digitální transformaci firmy za svou a nepochopí její význam pro další rozvoj podniku, mohou vést změny, které vyvolává, k odchodu pracovníků, na něž má dopad.
Digitalizace přitom mění nejen konkrétní pracovní postupy, ale celou firemní kulturu. “Digitalizace již změnila naší společnost – naše návyky, chování a rozhodování – svět se nám scvrkl do mobilu v kapse. Firemní kultura je na vedení dané společnosti, jak ji dokáže dále kultivovat či jen pasivně přijímat. Je to rozhodně důležitá oblast zodpovědnost nejvyššího vedení,“ popisuje Alice Punch a dodává: „Digitalizace rovněž formuje kulturu celé společnosti – a tak bychom jí neměli jen absorbovat, ale společně kultivovat.“
Výsledky celé České republiky v oblasti digitalizace jsou v mezinárodním srovnání poměrně rozporuplné. „V Česku vidíme velké rozdíly. Na jedné straně tu máme velmi úspěšné startupy, i mezinárodně, ale i společnosti a zejména státní správu, kde se zatím od devadesátých let změnilo jen velmi málo. Je potřeba do těchto firem přitáhnout mladé talenty a investovat do vzdělávání na školách. Mám pocit, že se přeceňuje technologická stránka věci a zapomíná se na businessové know-how v oblasti aplikované informatiky a dat,“ porovnává Alice Punch.
V této oblasti se snaží prosadit změnu také projekt Asociace malých a středních podniků ČR Rok digitálního podnikání 2019. Ten má ambici pomáhat českým firmám vyhledávat, zavádět a realizovat digitální inovace pro zvýšení produktivity a digitalizaci jejich produktů a služeb. Připravuje řadu vzdělávacích aktivit, road show s představením zajímavých technologií pro malé a střední podniky. Navazuje tak na úspěšné projekty Rok řemesel z roku 2016, Rok venkova z roku 2017 a Rok rodinného podnikání z roku 2018. „Neustále v médiích čteme o inovacích budoucnosti, ale realita v českých firmách je úplně jiná. Firmy nevyužívají ani technologie, které mají k dispozici už nyní. Naším cílem je toto změnit. Je důležité české firmy inspirovat a učit je tyto výhody využívat ve svůj prospěch,“ říká k tomu Filip Dřímalka, hlavní expert projektu a ředitel společnosti Digiskills.
Zkušenosti ze zahraničí
Právě dobré zvládnutí digitalizace je přitom klíčové, aby byla pro firmu a její zákazníky přínosem. V opačném případě může být krokem k horšímu. „Velmi často se setkávám s tím, že zákazník digitalizuje jen jednu část obchodního procesu a neřeší to jako celek. Výsledek bývá potom horší než původní proces. Například jsem se setkala s takzvaným ‚digitálním onboardingem‘, kdy společnost nabízela možnost uzavření smlouvy on-line. Nakonec jsem zjistila, že digitální byl jen vstupní formulář, bez integrace do call centra s patřičnou prioritizací pro nové klienty a nakonec celý proces, po týdnu od zahájení transakce, byl dokončen kurýrem v mé kanceláři,“ popisuje Alice Punch svoji zkušenost.
Takový zdlouhavý proces přitom nemá s potenciálem digitalizace mnoho společného. „Kdybych to věděla, asi by bylo rychlejší navštívit jejich pobočku. Je to jen ukázka těch chyb při digitalizaci, které jsem zmiňovala. Při implementaci měl zjevně úkol jen jeden útvar bez koordinace se zbytkem společnosti,“ podotýká Alice Punch.
Firmy navíc často nezvládají provádět digitalizaci tak, aby skutečně šetřila čas a zvyšovala efektivitu. Především u jednodušších operací. Tam, kde dříve stačil jeden podpis, je například po digitalizaci nutné přihlašování do systému, čekání na potvrzení od kolegy nebo nadřízeného a podobně.
„V praxi vidíme obojí příklady. Všem, kteří to myslí s digitalizací vážně, bych doporučila jednak zajistit si přímou podporu a zapojení nejvyššího vedení společnosti a dále spolupracovat s někým externím, kdo může do firmy přinést zkušenosti a inovace ze zahraničí nebo z projektů v jiném odvětví. To je na digitalizaci krásné, že můžete takto přenášet a kombinovat určité formy digitálních business modelů, platforem a posouvat tak celou společnost,“ uzavírá Alice Punch.
Dalibor Dostál
