English version
Evropská unie chce dát v příštích deseti letech na výzkum umělé inteligence a jejího využití v průmyslu 20 miliard eur. Mimo jiné mají vzniknout čtyři excelence centra, která budou středisky výzkumu. Na ně by mohlo být vyčleněno kolem 50 milionů eur. Ambicí České republiky je, aby jí bylo přiklepnuto ústředí celé výzkumné sítě.
„Lobujeme u evropských zemí, aby to centrum bylo u nás. Naposledy jsme získali například podporu polské vlády. Konkurencí jsou nám některé dobře připravené země, hlavně Francie či jedna zatím nejmenovaná skandinávská země,“ uvedl ministr Havlíček, jehož resort by měl české aktivity v této oblasti zastřešit.
V síti bude skoro třicítka elitních univerzit
Ministr 29. srpna 2019 podepsal memorandum se zástupci českých technických vysokých škol, s nimiž stát bude v oblasti umělé inteligence intenzivně spolupracovat. Vedle tuzemských univerzit se ale rodí také spolupráce i se špičkovými vysokými školami v dalších zemích Evropy. „Dali jsme dohromady 29 univerzit, tak velká skupina tady ještě nikdy nebyla,“ upozorňuje Havlíček. Mezi zainteresovanými jsou například tak prestižní pracoviště, jako jsou vysoké školy v Oxfordu či Cambridgi, Technická univerzita v Mnichově nebo vysoké školy v Heidelbergu či Seville.
„Není to projekt jedné univerzity. Snažíme se vybudovat síť, která propojí pracoviště v celé Evropě,“ potvrzuje Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického v Praze, které patří k hlavním účastníkům projektu. Centrum se má podle něj zaměřit na využití umělé inteligence hned v několika oborech například od zdravotnictví, přes práci s daty až po bezpečnost.
Na interaktivní mapě jsou firmy i vědecká centra
Česko má pro vítězství v konkurenčním boji o přiklepnutí evropského centra dobré předpoklady. Udělalo v poslední době několik faktických kroků. „Ministerstvo vypracovalo strategii pro umělou inteligenci, čímž jsme se zařadili mezi nejvyspělejší země Evropy. Zatím není mnoho států, které by takovou strategii měly,“ uvedl ministr Karel Havlíček.
Jeho náměstek pro oblast digitalizace a inovací Petr Očko informoval, že byla také spuštěna na stránkách ministerstva nová služba. „Zveřejnili jsme interaktivní mapu umělé inteligence v ČR, bude pravidelně aktualizována.“ Interaktivní mapa ČR subjektů pracujících s umělou inteligencí ukazuje polohu jednolitých firem i vědeckých pracovišť. Zájemce rychle zjistí o firmách základní informace a kontakty. Jde o součást mapy vyvíjené jako open source, kde lez najít i další užitečné informace například o dopravě nebo startupovém ekosystém v České republice.
Studenti bodovali se systémem pro záchranářské drony
Stát hodlá v následujících letech investovat 10 až 15 miliard korun do strojního vybavení potřebného pro výzkum umělé inteligence. „Samozřejmě ty peníze dáme, i pokud bychom to evropské excelence centrum nezískali,“ podotýká ministr Havlíček.
Jako příklad dobrých předpokladů české akademické sféry v této vědecké oblasti připomíná rektor ČVUT Vojtěch Petráček nedávný úspěch studentů této vysoké školy. „Uspěli u americké agentury, která vypsala soutěž na umělou inteligenci pro využití dronů při záchranných pracích v době přírodních katastrof nebo nehod. Mezi nesponzorovanými týmy Češi vyhráli.“
K dalším konkrétním úspěchům Čechů na poli umělé inteligence patří to, že jediná pobočka mimo USA, která vyvíjí pro Američany algoritmy pro sledování světových moří a působení pirátů, vznikla v České republice.
Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová potvrzuje, že mezi firmami jde o silné téma. „Máme v tuto chvíli asi 40 subjektů v pracovní skupině pro umělou inteligenci – jak firem, tak univerzit,“ uvedla.
Dobrý sluha, špatný pán
Podle Václava Snášela, rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, bude využití umělé inteligence stále potřebnější. Na ostravské univerzitě, která se do spolupráce na vzniku výzkumné sítě také připojila, je přitom k dispozici výpočetní síla jednoho z nejvýkonnějších počítačů Evropy. „Složitost věcí stále roste a asistence počítačů je nezbytná,“ připomíná Snášel s tím, že je samozřejmě nutné zvažovat i etický a bezpečnostní rozměr věci. „Dokud ale nebude mít umělá inteligence možnost samostatného rozvoje, je to více méně bezpečné,“ říká Václav Snášel.
„Důvěryhodnost“ vyvíjené umělé inteligence ostatně loni EU označila ve svém dokumentu AI strategy jako klíčový prvek v následující dekádě, která má rozvoji tohoto odvětví patřit. Rektor ČVUT Vojtěch Petráček k tomu podotýká: „Musíme se snažit, aby se umělá inteligence nestala z dobrého sluhy zlým pánem, tak jak už jsme to ve světě viděli.“
Tomáš Stingl
