English version
Český nanotechnologický sektor má právo na velké sebevědomí. Zatím sice do tuzemského exportu přispívá minimálně, ale jako mladý obor má v porovnání se světovou konkurencí výjimečně zdatně našlápnuto.
„Patříme ke světové špičce v aplikacích nanotechnologií v průmyslových i spotřebních výrobcích. Je to dané tím, že jsme skutečně v této oblasti jedním z průkopníků,“ uvádí Jiří Kůs, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR.
Tato asociace tvrdí, že Česko je nano. Když opomeneme rozlohu republiky, protože nano znamená něco opravdu malého, v řečtině trpaslík, tak zajímavější je fakt, že zahraniční odborníci považují Česko za největšího průkopníka nanomateriálů. Takže nejpodstatnější je respekt, s jakým zahraniční trhy tuzemské nanoodvětví vnímají.
Pro nanofirmy je tuzemský trh malý
Statistiky se zatím vývozu nanotechnologických produktů nevěnují, možná i proto, že většina těchto firem má za sebou teprve pěti‐ až desetileté působení. A až na výjimky jde o podniky menší velikosti. „Jejich celkový podíl na přírůstcích tuzemského hospodářského růstu aktuálně odhaduji maximálně na jednotky procent,“ míní Kůs. Podle dva roky staré studie ovšem české nanotechnologické firmy generují téměř dvojnásobně větší meziroční přírůstky, než je průměrný růst v tuzemsku, přičemž skupina nově založených firem tehdy generovala dokonce 36procentní průměrný meziroční růst.
„Všechny české nanotechnologické firmy mají globální strategii, pro řadu z nich samo Česko dokonce ani není příliš zajímavý trh,“ tvrdí Kůs.
Podle jeho informací nyní tuzemské nanofirmy vyvážejí především v segmentech biotechnologií, zdravotnictví, textilního průmyslu, průmyslové i spotřební filtrace a několika velmi specifických aplikací, jako je třeba ochrana dokumentů a bankovek proti padělání nebo samočistící nátěry. Rozvíjí se slibně oblast použití nanotechnologií v kosmetice nebo třeba nanooptika ve výrobě svítidel. Jako velmi perspektivní se jeví projekt 3D baterie, kde jsou používána anorganická nanovlákna.
Nanovlákna se začala vyrábět v Česku
Důvod, proč v nanotechnologiích patří české firmy ke světové špičce, lze nalézt v historii. V roce 2003 vynalezl tým profesora Oldřicha Jirsáka z Technické univerzity v Liberci technologii Nanospider, která umožňuje průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny. Od roku 2006 vyrábí různé nanovlákenné materiály firma Elmarco.
Všechny tuzemské nanotechnologické firmy mají globální strategii,
pro řadu z nich samo Česko dokonce ani není příliš zajímavý trh.
Lidské oko nanovlákno nezahlédne, přesto, nebo právě proto, už dobývají tyto miniatury vědecký svět a také světovou ekonomiku. „Nanotechnologie můžeme potkat a také potkáme ve všech průmyslových odvětvích,“ tvrdí Kůs. Klíčovými oblastmi využití těchto technologií ve světě v dohledné době budou podle šéfa Asociace nanotechnologického průmyslu především různé typy takzvaných chytrých materiálů, nanosenzory, baterie a fotovoltaika pro decentralizovanou energetiku, elektronika a jednotky pro ukládání velkých dat a samozřejmě medicína. Ovlivnit by mohly také potravinářství. Už zanedlouho nebude science fiction sýr zabalený v obalu z nanovláken, který bude indikovat dobu spotřeby, tedy množení toxických plísní.
A jaké jsou podle Kůse pro české exportéry perspektivní nanotrhy? Především Slovensko a Německo. Z globálního pohledu pak Evropská unie, USA a Čína. „Dalšími zajímavými trhy do budoucna jsou například Indie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Rusko, Malajsie, Austrálie, Japonsko, Vietnam, některé země Afriky a Jižní Ameriky.
Pardam vyrábí unikátní membrány
Podle odhadů se nanotechnologiemi v Česku aktuálně zabývá asi 50 firem. Některé jsou známé i laické veřejnosti. Kůs jako příklad uvádí domažlickou firmu nanoSPACE. „Vyrábí lůžkoviny s nanovlákennou membránou, která zabraňuje průniku roztočů a jejich alergenů, jsou jedinečné a žádná jiná firma na světě je zatím nevyrábí,“ tvrdí.
Nebo roudnická firma Pardam vyrábí membránu pro filtraci kapalin či farmaceutických produktů. Dosud se při výrobě vína, destilátů, potravinářských olejů či ovocných šťáv a limonád používá mnohem silnější filtrace, po níž může zůstat v tekutině určitá pachuť a do které se zpracovávané tekutiny vsakují, takže dochází k množstevním ztrátám. S pomocí nanovláken je možné filtrovat až čtyřikrát rychleji a membránu používat opakovaně.
„Nyní nanovlákenné membrány exportujeme do celého světa. Největšími odběrateli jsou Německo, Čína, Slovensko, Rumunsko a některé země Afriky,“ uvádí Jan Buk, ředitel a spolumajitel Pardamu. Firma začala membrány distribuovat na zahraniční trhy teprve loni. „Je to poměrně specifická záležitost, jednotliví zákazníci membrány chtějí nejdříve otestovat, jak fungují, jak dlouho vydrží a podobně,“ míní Buk s tím, že zatím největší zájem je o filtraci potravinářských olejů. Podle odezvy z trhů Buk očekává velký zájem o nanofiltry pro potravinářskou výrobu hlavně z Německa a pak také z Číny.
Pardam zároveň vyrábí i membrány pro filtraci bazénové vody. Oproti dosud využívaným filtrům jsou ty z nanovláken účinnější a mají nižší spotřebu energie. „Tyto membrány dodáváme našemu zahraničnímu partnerovi a ten je distribuuje do celého světa,“ dodává Buk.
Nanotechnologie mají budoucnost
V čele české firmy Contipro stojí její majitel Vladimír Velebný, který osobně řídí firemní výzkum a vývoj. Hlavním výrobním programem je od samého zrodu v polovině 90. let kyselina hyaluronová a její využití ve farmacii i kosmetice. Firma je největším evropským výrobcem hyaluronanu a patří mezi čtyři největší světové producenty. Ovšem v poslední době se zabývá i výrobou nanovláken pro kosmetiku a farmacii.
„Loni jsme dosáhli tržeb ve výši 650 milionů korun, z toho sedm milionů jsme získali prodejem nanoproduktů. Ovšem letos už se tržby z nanovláken podle mých odhadů zdesateronásobí,“ prozrazuje Velebný.
Contipro totiž v loňském roce nanoexport teprve zahájilo, vyvezlo první nanovlákna pro kosmetické využití, šlo především o masky na obličej. Letos rozjíždí výrobu nanovlákna pro medicínské účely. Velebný přiznává, že odvětví farmacie není tak lukrativní jako kosmetika, ovšem má větší budoucnost. Produkt, který má efekt, je účinný a bude u lékařů úspěšný, může na trhu vydržet 20 let, zatímco v kosmetickém sektoru je po pěti letech třeba přijít s něčím novým.
Pro farmacii ve firmě Contipro vyvinuli na bázi hyaluronanu bandáže na hojení ran, respektive obvazy a náplasti s nanovlákny. A pak ještě oftalmologické aplikace nanovláken opět z kyseliny hyaluronové. „V obou případech už pracujeme na třech projektech. Čtyři směřují do Evropy a další do Asie a USA. Předpokládám, že první projekty se budou realizovat v první polovině příštího roku,“ naznačuje Velebný.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová. Foto: Jiří Benda.
