English version
Přínosem členství v EU pro exportně orientovanou českou ekonomiku je nejen svoboda volně obchodovat na jednotném trhu s půlmiliardou zákazníků, ale také příležitost lépe pronikat na trhy mimo EU díky společné obchodní politice této hospodářské velmoci. Z pověření členských států unie vyjednala Evropská komise s řadou tzv. třetích zemí dvoustranné dohody o volném obchodu (Free Trade Agreement, FTA); společně s členskými státy pak usiluje o to, aby vývozci z EU co nejúčinněji využívali celních úspor (preferencí) obsažených v takto dojednaných dohodách. Ušlé úspory z cel při nevyužití preferencí totiž ochuzují unijní vývozce o přínosy z členství v EU.
Evropská komise proto na základě dostupných údajů (za rok 2016) vypracovala komplexní zprávu o míře využití preferencí (Preference Utilization Rate, PUR). Ve zprávě vyčíslila skutečné i ušlé úspory z celních sazeb na vývozy z EU do 17 různých odbytišť. Údaje roztřídila podle kategorií výrobků a vyvážejících členských států. Odhalení konkrétních „mezer“ ve využití preferencí umožní poskytnout hospodářským subjektům cílenější pomoc a poradenství.
Na jaké výrobky se snížené dovozní sazby vztahují, se v jednotlivých dohodách o volném obchodu liší. Různá je zároveň skladba vývozu jednotlivých členských států EU. Napříč unií činí průměrný podíl vývozů s nárokem na snížené celní sazby zhruba 60 procent jejich vývozu do daných 17 partnerských zemí FTA, přičemž více než 70 procent je to pouze v případě Česka, Slovenska, Chorvatska a Portugalska. Relativně vyšší podíl tuzemského vývozu s nárokem na snížené celní sazby svědčí o tom, že dvoustranné dohody o volném obchodu, které EU uzavřela se třetími zeměmi, jsou Česku takříkajíc šité na míru.
Skoro stoprocentní míru využití preferencí má Česko s Tureckem
Zpráva třídí výrobky s nárokem na snížené celní sazby do celkem 21 kategorií (podle celních kódů). V 15 nebo více z těchto 21 kategorií vykazuje míru využití preferencí nad 80 procent pouze pět členských států EU. Česká republika v tomto ohledu skončila na 1. místě (18 kategorií), následovaná Slovenskem (16), Bulharskem, Chorvatskem a Polskem (všichni 15).
Ze všech zemí EU dosahuje Česko více než 80procentní využití preferencí v největším počtu kategorií výrobků.
Na tuzemském vývozu s nárokem na snížené celní sazby se zdaleka největší měrou podílí kategorie dopravních prostředků (43,9 procenta), kde míra využití preferencí celkově dosahuje 91,2 procenta (členské státy EU celkově 82,8 procenta), následovaná kategorií strojů (28,4 procenta) s mírou využití preferencí 80,3 procenta (členské státy EU celkově 70,8 procenta).
Z dalších předních položek českého vývozu s nárokem na snížené celní sazby dosahujeme nejvyšší míry využití preferencí v kategorii výrobků z plastů a gumy (ČR 93,1 procenta; členské státy EU celkově 88 procent) a v kategorii obecných kovů a výrobků z nich (ČR 90,3 procenta; členské státy EU celkově 82 procent). Naopak nejnižší míru využití preferencí u položek tuzemského vývozu s nárokem na snížené celní sazby dosahujeme v kategorii umělecká díla (ČR 2,3 procenta; státy EU celkově 34,9 procenta) a perly, drahokamy a drahé kovy (ČR 32,7 procenta; státy EU celkově 64 procent).
Celková míra využití preferencí napříč EU se všemi partnery FTA činila 77,4 procenta, v případě ČR je to 87,3 procenta. Nejvyšší míru využití preferencí má Česko s Tureckem (ČR 98,8 procenta; členské státy EU celkově 95,3 procenta), s Izraelem (ČR 97,2 procenta; státy EU celkově 88,9 procenta) a s Mexikem (ČR 94,5 procenta; státy EU celkově 85,1 procenta). Nejnižší míru využití preferencí má Česko s Chile (ČR 46,1 procenta; státy EU celkově 73,9 procenta), s JAR (ČR 47,7 procenta; státy EU celkově 63,1 procenta) a s Marokem (ČR 52,1 procenta; státy EU celkově 52 procent).
Vyšší informační hodnotu než prosté údaje o míře využití preferencí mají ovšem údaje o ušlých (a tedy i potenciálních) úsporách z celních sazeb. Míra využití preferencí je tudíž zajímavá zejména tehdy, dosahují-li vývozy s nárokem na preferenční zacházení relativně vysoké hodnoty. Jinými slovy, v případě zanedbatelné hodnoty vývozu na míře využití preferencí tolik nezáleží, kdežto při vysoké hodnotě vývozu se může i nepatrný posun v míře využití preferencí významně promítnout do výše úspor z celních sazeb (záleží také na rozdílu preferenčních cel oproti výši původních sazeb).
„Mezery“ ve využití preferencí
Napříč EU dosáhly úspory z cel v důsledku dohod o volném obchodě 11,5 miliardy eur (údaje za rok 2016), přičemž dalších 3,5 miliardy eur činily ušlé úspory − tj. kolik by bylo možné ušetřit, kdyby byly dohody o volném obchodu plně využity. V případě ČR činily celkové úspory z cel v důsledku dohod o volném obchodu 352 mil. eur (9,04 miliardy Kč), přičemž ušlé české úspory činily celkově 53,7 mil. eur (cca 1,38 miliardy Kč).
Z celkem 21 kategorií výrobků s nárokem na snížené celní sazby vykazuje ČR nejvyšší ušlé celní úspory při vývozu do 17 partnerských zemí FTA v kategorii dopravních prostředků (23,0 mil. eur, tj. asi 590 mil. Kč, tj. asi 42,8 procenta ušlých celních úspor ČR) a v kategorii strojů (16,5 mil. eur, tj. asi 423,9 mil. Kč, tj. asi 30,7 procenta ušlých celních úspor ČR), což zhruba odpovídá jejich dominantnímu podílu na českém vývozu s nárokem na snížené celní sazby. Další významné ušlé celní úspory vykazuje ČR v kategorii obecných kovů a výrobků z nich (3,4 mil. eur, tj. asi 87,3 mil. Kč), v kategorii „různé“ (3,2 mil. eur, tj. asi 82,2 mil. Kč) a v kategorii výrobků z plastů a gumy (2,3 mil. eur, tj. asi 59 mil. Kč).
Skutečnost, že nejvyšší ušlé úspory z cel vykazuje ČR při vývozu těch kategorií výrobků, u nichž mnohdy zároveň dosahuje nejvyšší míry využití preferencí (dopravní prostředky, obecné kovy, výrobky z plastů a gumy), svědčí o tom, že při vysoké hodnotě vývozu se může i nepatrný posun v míře využití preferencí významně promítnout do výše úspor z celních sazeb.
Nejvyšší ušlé úspory z cel vykazuje ČR v obchodu s Marokem (16,5 mil. eur, tj. asi 423,9 mil. Kč, z toho 13,2 mil. eur, tj. asi 339,1 mil. Kč v kategorii dopravních prostředků, kde dosažená míra využití preferencí činila jen 51,6 procenta), s JAR (12,4 mil. eur, tj. 318,5 mil. Kč, z toho 4,5 mil. eur, tj. asi 115,6 mil. Kč v kategorii dopravních prostředků, kde dosažená míra využití preferencí činila jen 28,3 procenta) a s Jižní Koreou (9,1 mil. eur, tj. asi 233,8 mil. Kč, z toho 5,7 mil. eur, tj. asi 146,4 mil. Kč v kategorii strojů, kde dosažená míra využití preferencí činila 70 procent).
Významné ušlé úspory z cel vykazuje též v obchodu se Švýcarskem (3,6 mil. eur, tj. asi 92,5 mil. Kč, kde dosažená míra využití preferencí v kategorii strojů činila 74,4 procenta), s Egyptem (3,1 mil. eur, tj. 79,6 mil. Kč, z toho 2,4 mil. eur, tj. cca 61,7 mil. Kč v kategorii dopravních prostředků) a s Chile (2,5 mil. eur, tj. 64,2 mil. Kč, z toho 2,2 mil. eur, tj. 56,5 mil. Kč v kategorii strojů, kde dosažená míra využití preferencí činila jen 19 procent).
Navzdory potěšitelnému umístění Česka mezi premianty využívání preferencí se tedy na poli úspor z cel stále nabízí prostor pro ještě lepší zužitkování dohod o volném obchodu vyjednaných v rámci obchodní politiky EU coby přínosu z členství Česka v unii.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Dan Macek, oddělení ochranných opatření obchodu, MPO (macek@mpo.cz).
