Chorvatská zkušenost: Do elektronické evidence tržeb se zapojilo 95 procent malých a středních firem



Autoři českého systém elektronické evidence tržeb, který chce od příštího roku zavést ministerstvo financí, se nechali inspirovat  chorvatským příkladem. Jaké jsou s ním zkušenosti v zemi, kam jezdí řada Čechů na letní dovolenou? A proč se vůbec rozhodli evidenci tržeb zavést?

„Motiv, který nás vedl k zavedení elektronické evidence tržeb, byl civilizační. Řešili jsme problém moderních zemí, které se stále častěji střetávají s problémem vysvětlovat lidem, že je třeba platit daně,“ říká Bruno Lopandič, poradce chorvatské Hospodářské komory pro oblast mezinárodních vztahů. O tématu přednášel na konferenci Elektronická evidence tržeb, jejímž organizátorem byla letos v březnu Hospodářská komora ČR.

Druhým motivem Chorvatů byla podle něj snaha zvýšit jistotu státu z daňových výnosů. Třetím motivem pak byla snaha eliminovat šedou ekonomiku. Tyto kroky se podle něj setkaly s širokou podporou místních lidí.

„Byla to jedna z mála aktivit, které vláda učinila a jež byla opravdu ve velké míře všeobecně přijímána veřejností,“ doplňuje Bruno Lopandič. Na počátku byla podle něj snaha zavést povinnost vydávání účtenek u taxikářů. Jejich odpor vůči této snaze úřadů pak vedl chorvatskou vládu k většímu úsilí o zavedení kontroly tržeb i v dalších oborech.

„Bylo zřejmé, že je třeba udělat taková opatření, aby nedocházelo k zatajování daní. V mnoha oborech byly oficiálně přiznávané tržby velice nízké, čili bylo zřejmé, že to neodpovídá skutečnosti,“ dodává Bruno Lopandič.

Plné restaurace, nízké daňové výnosy

Pro tamní Hospodářskou komoru bylo důležité, aby většina chorvatských podnikatelů systém přijala. Proto od počátku zdůrazňovala, že evidence tržeb pomůže poctivým firmám a živnostníkům v boji s nekalou konkurencí.

Tato očekávání se podle něj po začátku fungování elektronické evidence tržeb potvrdila. „Musím říci, že náš systém byl velmi úspěšný,“ konstatuje Bruno Lopandič.

Podle jeho slov nyní zahrnuje 95 procent malých a středních podniků. Stejně jako v České republice se i v Chorvatsku zavedení elektronické evidence tržeb týkalo především maloobchodu a pohostinství.

Některé restaurace v Chorvatsku podle něj přiznávaly například průměrný denní obrat ve výši 80 euro, tedy asi 2200 korun. „Představte si kavárnu nebo restauraci v Chorvatsku v plné turistické sezoně, která funguje sedm dní v týdnu a v podstatě 24 hodin denně. Je jasné a patrné na první pohled, že tady něco nehraje,“ upozorňuje Bruno Lopandič.

Chorvatská vláda rozhodla o zavedení elektronické evidence tržeb 5. června 2012 a za tři měsíce byla na internetových stránkách uveřejněna technická specifikace. Krátce na to začalo testování systému. Chorvatský parlament přijal návrh v listopadu 2012, přičemž 80 poslanců bylo pro, jen dva proti. 1. ledna 2013 začal systém fungovat.

Chorvatská Hospodářská komora přitom od počátku spolupracovala na specifikaci IT systému pro celý projekt. I díky tomu bylo nastoleno konkurenční prostředí, které vedlo ke snížení cen potřebných technologií pro podnikatele. 

„Samotní podnikatelé systém snadno přijali, v průměru potřebovali tři až pět dní na to, aby se přizpůsobili,“ říká Bruno Lopandič. Kromě samotného napojení pokladny na centrální evidenci museli také sestavit interní dokument, popisující fungování systému v dané provozovně, a přizpůsobit novým pravidlům podobu účtenky. Na té se nově objevil kód, který vygeneroval systém evidence tržeb.

Evidence tržeb nezdržuje

Systém funguje i po technické stránce. Jeho pokrytí bylo v roce 2013 stoprocentní. V průměru vygeneruje dva tisíce kódů pro účtenky za vteřinu a deset milionů účtenek denně. Průměrná doba odezvy systému je 0,307 sekundy.

Firmy v Chorvatsku se k systému připojovaly postupně. 1. ledna velké a střední podniky a pohostinství. Od 1. dubna subjekty, které se zabývají činností v obchodě, dále zdravotníci, veterináři, právníci, revizoři, inženýři, architekti, daňoví poradci, pracovníci v cestovním ruchu. Od 1. července 2013 pak všichni ostatní, kteří mají podle zákona povinnost systém zavést.

Klíčovou součástí úspěchu zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku byla podpora veřejnosti. „Občané jsou vlastně tím nejdůležitějším článkem,“ zdůrazňuje Bruno Lopandič. Důležitá proto byla jejich informovanost o smyslu a cílech projektu.

To se dělo prostřednictvím webových stránek či SMS. Stát pak motivoval veřejnost k tomu, aby od obchodníků vyžadovala účtenky, pomocí soutěže o ceny v hodnotě 100 až 800 euro. Do té přišlo půl milionu obálek s deseti miliony poslaných účtenek. I díky tomu podle průzkumů 93 procent občanů v Chorvatsku evidenci tržeb podporuje.

Evidence tržeb stála za zlepšením výběru daní v zemi. Například u restaurací o více než 50 procent, u malých právnických osob zhruba o třetinu, u maloobchodu asi o čtvrtinu.

Někteří tuzemští živnostníci zavedení elektronické evidence tržeb kritizují a upozorňují, že v Chorvatsku je jiná situaci než v u nás. Například míra šedé ekonomiky se tam blíží třiceti procentům, zatímco v České republice je kolem 16 procent, tedy zhruba na úrovni Belgie nebo Slovenska.

Rozdíly jsou podle českých živnostníků také v tom, že chorvatské hospodářství je z velké části závislé na turistice a má řadu problémů, například vysokou nezaměstnanost mladých lidí, které Česko řešit nemusí.

Dalibor Dostál