English version
Zapojení do jednotného trhu EU a schopnost absorbovat unijní finanční nástroje pomohly chorvatské ekonomice k ozdravení po vleklé krizi. Země ovšem potřebuje investice a výraznější rozvoj průmyslu. Českým firmám se zde nabízejí příležitosti v nejrůznějších odvětvích.
Teprve v roce 2015 se Chorvatsko vymanilo z šestileté recese, která zde trvala zhruba o tři roky déle než v jiných evropských zemích. Způsobila celkový pokles HDP o 12 procent. V současné době se meziroční růst HDP pohybuje kolem tří procent a táhne jej především domácí spotřeba. Do budoucna by ale měly ekonomickou dynamiku podpořit i velké investice do infrastruktury, vyšší průmyslová aktivita, aby se podařilo udržet roční růst průmyslové výroby přinejmenším na úrovni 5 procent z posledních tří let, a posilující cestovní ruch.
V posledních pěti letech český vývoz zboží do Chorvatska vytrvale roste, zatímco dovoz spíše stagnuje. V roce 2016 se z ČR do Chorvatska vyvezlo zboží v rekordní hodnotě 457 milionů eur, dovozy chorvatského zboží činily 134 milionů eur. Za první tři měsíce 2017 to bylo obdobně 126,5 mil. eur ve vývozu a 44,3 mil. eur v dovozu, takže vysoký přebytek obchodní bilance na české straně pokračuje.
Chorvatsko dlouhodobě vyrovnává svůj zbožový schodek službami poskytovanými v cestovním ruchu. Podle posledních dostupných statistik za celý rok 2016 vycestovalo z Česka do Chorvatska, nejčastěji k Jadranu, 828 tisíc osob, čímž se loni tato destinace znovu po roční přestávce dostala na nejvyšší příčku zájmu českých rekreantů.
Co dal a vzal vstup do unie
Chorvatsko vstoupilo do EU v červenci 2013, tedy uprostřed hluboké a vleklé ekonomické krize. V přístupovém procesu země otevřela svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU, zároveň ovšem ztratila preferenční přístup na trhy okolních nečlenských zemí EU, zejména Srbska a Bosny a Hercegoviny, což mělo nepříznivý dopad na obchodní bilanci s těmito partnery. Nepříznivý vývoj v obchodu se zbožím je ve větší míře kompenzován službami spojenými s turistickým ruchem.
„Zapojení do společného trhu a také schopnost absorbovat unijní grantové fondy pomohly ozdravení chorvatské ekonomiky,“ řekla počátkem října v rozhovoru pro Poslovni dnevnik Elisabetta Cappannelli, nově jmenovaná teritoriální manažerka Světové banky pro Chorvatsko a Slovinsko. Naopak zdrojem nejistoty podle ní zůstává vysoký státní i korporátní dluh, problematická situace na pracovním trhu, přetrvávající sociální nerovnost a chudoba. „Ani tříprocentní hospodářský růst, byť se jeví jako udržitelný, není pro novou členskou zemi nijak vysoký, navíc pouhá soukromá spotřeba plus služby jej dlouhodobě neutáhnou,“ míní manažerka s tím, že by země potřebovala jasnější vizi dalšího rozvoje a důraznější reformy.
Perspektivní obory pro české firmy
Celková alokace dotací z fondů EU do vodního hospodářství, kterou Záhřeb musí realizovat do konce roku 2023, činí 1,2 miliardy eur a je určena především na investice do výstavby čističek odpadních vod, úpraven pitné vody nebo protipovodňových zábran. Velkým tématem bude v dohledné době i řešení ztrát ve vodovodech, které průměrně činí kolem 50 procent a v některých vodovodech až 96 procent. Takové plánované investice skýtají velký počet příležitostí jak pro projektanty, tak pro dodavatele technologií, zařízení a komplexních děl.
Další zajímavou příležitostí budou i dodávky vozidel pro veřejnou osobní dopravu, především autobusů s pohonem na CNG/LPG a tramvají, včetně modernizace českých tramvají, které se v Chorvatsku stále používají. Záhřebský dopravní podnik ZET plánuje pořízení 60 krátkých nízkopodlažních tramvají (plánovaná investice 2,23 mld. Kč, realizace 2018–2020).
Počítá se také s realizací řady projektů v oblasti dopravní infrastruktury, které budou spolufinancovány z fondů EU. Aktuálně probíhají velké tendry na modernizaci a rekonstrukci železničních tratí a připravují se další projekty, například zdvojkolejnění trati Križevci – státní hranice s Maďarskem, což si vyžádá investice v rozsahu 300 mil. eur.
Právě probíhá také tendr na výstavbu mostu na poloostrov Pelješac, který umožní přímý kontakt s územně oddělenou oblastí Dubrovníku, výše investice je 430 mil. eur. Kapacity tamních stavebních firem pro realizaci specializovaných prací na tomto projektu jsou nedostatečné. V blízké budoucnosti se budou modernizovat také teplárny ve všech chorvatských městech. V Záhřebu má být do konce příštího roku zveřejněn tendr na výstavbu nové paroplynové kogenerační jednotky s plánovanou investicí 130 mil. eur.
Na ostrově Krk se chystá stavba terminálu na zkapalněný zemní plyn a právě probíhá předkvalifikační řízení pro generálního dodavatele. Spolu s terminálem se bude stavět další přidružená infrastruktura, jako jsou zařízení pro skladování plynu a plynovody.
Příležitosti pro české firmy představují i subdodávky pro loděnice a místní výrobu kolejových vozidel. Ovšem nejvýznamnějšími průmyslovými obory v Chorvatsku jsou potravinářský a farmaceutický průmysl, a tudíž existuje poptávka po technologiích, strojích a zařízeních pro uvedené obory. V posledních několika letech vznikají nové menší výrobní závody na zpracování kovů, plastů a gumy, které exportují zejména do Německa. Očekává se pokračování tohoto trendu, a příležitosti se tedy nabízejí v dodávkách obráběcích strojů a nástrojů.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Alen Novosad, ředitel zahraniční kanceláře CzechTradu v Záhřebu (alen.novosad@czechtrade.cz).
