English version
Čína je lídrem světového obchodu, který si své teritorium chrání. Otevírání trhu cizím investorům jde v některých oblastech pomalu, vytrvalí exportéři bývají odměněni.
Po vzniku samostatného Česka byly obchodní a politické vztahy upraveny Obchodně-ekonomickou dohodou mezi naší a čínskou vládou. Vstupem Česka do EU v roce 2004 se pro tyto vztahy stala platnou Dohoda o obchodní a ekonomické spolupráci mezi EHS a Čínou, podepsaná v květnu 1985. Pro bilaterální ekonomické vztahy byla sjednána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Českem a Čínou (v platnosti od října 2004).
Bilance vzájemného obchodu
V roce 1993 došlo k mimořádnému oživení českého exportu hlavně díky masivnímu vývozu hutnických výrobků, nákladních a osobních automobilů. V následujících letech značně stoupal dovoz čínského zboží, převážně spotřebního charakteru, ve kterém postupně začaly převládat komponenty výpočetní techniky. Od roku 1994 se obchodní bilance stala pro Česko pasivní.
V letech 2012−2017 se podle statistik zvýšil obrat česko-čínského obchodu o téměř 60 procent. Z hlediska obratu vzájemného obchodu se Čína stala třetím největším obchodním partnerem České republiky. Výrazně, byť z podstatně nižšího základu, se zvýšil český vývoz do Číny: za posledních pět let dosáhl růst tuzemského vývozu 72 procent. Nadále však existuje výzva ke zvýšení našeho vývozu na tamní trh, který ve vztahu k čínským vývozům do Česka vykazuje poměr 1 : 8,5 (i když v porovnání s rokem 2008, kdy poměr činil 1 : 16, došlo ke značnému zlepšení).
I přes nesčetné bariéry, tvrdou konkurenci a nezvyklé prostředí
se daří českým exportérům na čínském trhu stabilně prosazovat.
Ze statistik ČSÚ vyplývá, že největší čeští dovozci z Číny − firmy importující elektronické výrobky a komponenty, které představují dvě třetiny dovozů z Číny − současně figurují mezi největšími českými vývozci do EU. Větší část tuzemského pasivního salda s Čínou se tedy promítá do obchodního aktiva Česka vůči EU. Obdobná situace existuje i u spotřebního zboží. Pro upřesnění obchodní bilance s Čínou je rovněž významné, že podle současných odhadů je kromě přímých vývozů z Česka do Číny realizováno dalších nejméně 60 procent tuzemských vývozů nepřímo ve formě reexportů přes třetí země, nejčastěji přes Německo. Z tohoto pohledu se skutečné pasivum obchodu ČR s Čínou spíše blíží poměru 1 : 2, i když samozřejmě i tento stav je výzvou pro další podporu našich vývozů.
Ve firmě musí být politický zástupce
Čína se staví do pozice lídra světového obchodu, který chrání volný trh a kritizuje ochranářská opatření zejména USA a EU. Navzdory deklaracím čínského vedení o otevírání trhu a vstřícným podmínkám pro zahraniční investory ale platí tamní trh za jeden z nejvíce uzavřených a nejobtížnějších na světě. Charakterizují ho tarifní i netarifní překážky a proměnlivá legislativa vůči zahraničním subjektům. V mnoha sektorech je čínský trh velmi nasycen a jeho další otevírání trhu probíhá jen v těch oblastech, kde to vedení země uzná za vhodné. Nejnovější čínské sliby o otevírání finančního trhu a automobilového průmyslu pro zahraniční investory zatím bere firemní sektor s rezervou a čeká na skutečnou podobu nových opatření.
Čínská ekonomika prochází strukturálními změnami, avšak neopouští model centrálního plánování. Nově musí firmy (čínské i zahraniční) do svých struktur zahrnout zástupce Komunistické strany Číny, kteří by se měli podílet na dozoru a rozhodovacích procesech ve společnostech. Se zmíněnými strukturálními změnami souvisí i to, že tempo růstu HDP Číny v posledních letech postupně klesá (6,9 procenta v roce 2017).
I přes nesčetné bariéry, tvrdou konkurenci a pro Evropany nezvyklé prostředí se daří českým exportérům na čínském trhu stabilně prosazovat. Hlavní postavení v tuzemském vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než polovinu přímého exportu. Dále se do Číny vyváží průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, telefonní přístroje, obvody, hračky, kočárky či pneumatiky.
Problémy přetrvávají (vesměs u všech zemí Evropské unie) v oblasti certifikací vývozu potravin do Číny. Zaznamenáváme zde ale posuny pozitivním směrem, například ve vývozu českého sladu či vepřového a hovězího masa. Jde o dlouhodobé procedury, které si Čína vyjednává s každým členským státem EU samostatně (navzdory jednotnému trhu Evropské unie).
Letecká spojení pomohla byznysu
V období posledních pěti let byl nastartován proces široké intenzifikace česko-čínských ekonomických vztahů. Velkým úspěchem jsou čtyři prosperující letecká spojení mezi ČR a Čínou: Praha−Peking, Šanghaj, Chengdu a Si-an (návazně na Šanghaj). Věříme, že se budou navyšovat frekvence stávajících linek, případně budou zavedeny ještě další, pro které bude na trhu potenciál (například spojení s jihem Číny). Bylo také zahájeno přímé nákladní vlakové spojení Česka s čínskými provinciemi Sečuán a Če-ťiang. V roce 2017 navštívilo Česko 500 tisíc čínských turistů (meziroční růst o 20 procent). Číňané u nás utrácejí nejvíce ze všech zahraničních návštěvníků.
Významnou podporu podnikatelům představují také oficiální a specializované účasti českých firem na výstavách a veletrzích, které pořádá ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechTrade. S tím souvisí první ročník mezinárodního dovozního veletrhu v Šanghaji (China International Import Expo), který se konal 5.−10. listopadu 2018. Na této významné akci byly čínským partnerům představeny ikonické tuzemské podniky, značky a výrobky napříč celým spektrem průmyslových oborů.
Vývoz a marketing českých firem v Číně je pro nás prioritou. Proto podporujeme prezentaci tuzemských firem i prostřednictvím zahraničních zastoupení CzechTradu.
Celkově lze hodnotit vývoj česko-čínské obchodní a hospodářské spolupráce a dalších bilaterálních styků pozitivně s tím, že vytváří dobrý základ pro další období. Cílem MPO nadále zůstává postupné snižování negativního obchodního salda podporou exportu českých firem.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Milan Horák, oddělení Afriky, Asie a Austrálie, MPO (horak@mpo.cz).
