English version
Při velkých výkonech záleží především na rozvaze, vážnosti a správných názorech. O tyto přednosti není stáří ochuzeno, naopak mu přibývají. Slova starověkého filozofa Marca Tullia Cicera platí i po dvou tisíciletích v české kotlině.
Donedávna opomíjení důchodci se stávají hybnou silou tuzemské ekonomiky. Za osm let vzrostl počet podnikatelů v důchodovém věku o více než polovinu. Mladých majitelů živnostenského listu naopak rychle ubývá. Mezi lidmi do 40 let je jich letos v ČR o 65 tisíc méně než v roce 2010.
Vzít osud do svých rukou
Dva z deseti Čechů si dokonce chtějí založit vlastní živnost po odchodu do důchodu, ukázal nedávný průzkum agentury IPSOS pro AMSP ČR v rámci projektu Silver Business.
Úvahám o nenahraditelnosti seniorů nahrává i demografický vývoj. Počet obyvatel České republiky ve věku nad 65 let už překročil hranici dvou milionů a do roku 2060 vystoupá na tři miliony.
Důchodci navíc v dobách nízké nezaměstnanosti zachraňují vyluxovaný trh práce, kde je aktuálně více volných míst než práceschopných lidí. „Aktivní senior je pro nás skvělá volba a zkušenosti dokážeme v našem mladém kolektivu ocenit,“ říká například v průzkumu Byznys Echo generální ředitelka AAA Auto Karolína Topolová.
Sami senioři berou osud do svých rukou, více pracují, podnikají a utrácejí, a tak zachraňují české hospodářství, potvrzuje ekonomický analytik David Klimeš. Zároveň ale varuje: K tomu, aby mělo Česko opravdu dobře fungující „stříbrnou ekonomiku“, ještě spousta věcí chybí.
Neblahá prognóza
Ve druhé polovině 21. století bude v České republice žít 2,5krát více seniorů než dětí. Tomu nezabrání ani masivnější migrace, ani o něco vyšší úroveň porodnosti, varovali statistici při představování prognózy do roku 2100.
Nechceme jen hlídat vnoučata
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) tvrdí, že chce podpořit seniory v zaměstnání i samostatném podnikání. Proto nedávno společně s ČSOB představila průzkum, jak se staví starší lidé k podnikání a jaký potenciál v nich vidí zaměstnavatelé.
Psychická či fyzická aktivita nám pomáhají prodloužit život a zlepšují zdraví, shodli se lidé nad 55 let. Volný čas sice nejčastěji tráví turistikou, cestováním, četbou nebo hlídáním vnoučat, mnoho z nich ale touží zůstat aktivní i v zaměstnání nebo byznysu. Práce jim pokrývá životní náklady, ale především je udržuje v kontaktu s lidmi a zlepšuje jejich psychickou kondici.
Jednou z úspěšných žen, která se rozhodla rozjet vlastní podnikání po odchodu do penze, je Vendula Raymová. V 59 letech založila firmu Bohemia EU Planners, jež v Bruselu zajišťuje kurzy a tréninkové stáže.
„Úbytek seniorů-živnostníků by měl přímý dopad na obslužnost regionů, neboť jsou základem
drobného obchodu, řemesla nebo malého zemědělství,“ říká Karel Havlíček (AMSP ČR).
Mnozí padesátníci začali podnikat, protože se cítili nedoceněni v zaměstnání, případně o ně ve firmách neměli zájem. „To ovšem nebyl můj případ. Moje zaměstnání bylo mimořádně zajímavé, jak svým obsahem, tak mírou odbornosti v mezinárodním i domácím prostředí. Odchod do penze byl mým rozhodnutím z profesních a rodinných důvodů. Ten zlom jsem současně považovala za nastavení dalšího profesního horizontu. Nechci, aby to znělo pohádkově, ale do mašinérie podnikání jsem vstoupila po třech měsících hlídání svého prostředního vnoučete,“ prozrazuje Vendula Raymová.
S přibývajícím věkem si řídí svůj čas častěji sama a daleko efektivněji. „Troufám si říci, že vyhledávám to, co mě svým obsahem upoutá. Neberu podnikání jen jako výdělečnou činnost, ale chápu jej jako formu spolupráce. Podnikání je volba a záleží jen na vás, co s ním dokážete,“ doplňuje podnikatelka.
Výuka, praxe, vzdělávání a předávání dosud nabytých odborných zkušeností jsou jádrem její současné činnosti. „Obecně má podnikatel senior absolutní výhodu, protože za svůj aktivní život nasbíral velikou spoustu zkušeností a může s nimi nadále pracovat, předávat je a prohlubovat jejich význam a účel v prostředí, ve kterém se pohybuje,“ domnívá se Raymová.
Důchodci jako zaměstnanci
Důchodců ovšem nepřibývá jen mezi podnikateli, v časech tříprocentní nezaměstnanosti a neodvratného stárnutí české populace, jež nedokáže zastavit ani migrace, roste i zájem o seniory mezi zaměstnavateli.
Dlouho jsme slýchali klišé, že o lidi nad 50 let není v českých firmách zájem, 82 procent malých a středních podniků dnes ovšem lidi starší 55 let zaměstnává. Firmy přitom dokážou využít jejich zkušeností a dalších předností. Až 45 procent z nich podle průzkumu IPSOS dosahuje větší výkonnosti než ostatní zaměstnanci.
S ohledem na mzdy jsou senioři zhruba na průměru, shodují se oslovené podniky. Nejvíce oceňují jejich zkušenosti, spolehlivost a zodpovědnost. Za slabiny důchodců pak považuji menší rychlost, vyšší nemocnost a omezenou schopnost pracovat s novými technologiemi. Šéfové firem si uvědomují, že starší pracovníky neudrží na sliby růstu a komfortu, proto začínají sázet na jistotu, dobré osobní vztahy a vzájemný respekt. Zároveň si vycházejí vstříc ve zkrácených úvazcích, dohodách, ale i v práci na IČO.
„Senioři jsou nejenom spolehlivou a výkonnou pracovní silou, ale v době minimální nezaměstnanosti jsou jednoduše nenahraditelní,“ shrnuje předseda ASMP ČR Karel Havlíček.
„Udržet seniory v aktivní ekonomické činnosti se musí stát celospolečenským tématem. Jejich rychlý úbytek jakožto živnostníků by měl přímý dopad na obslužnost regionů, neboť jsou základem drobného obchodu, řemesla nebo malého zemědělství,“ dodává Havlíček.
Tuzemské podniky se navíc stále častěji věnují výnosnému byznysu se službami pro aktivní seniory. Nejedná se přitom jen o léky či zdravotnické pomůcky, důchodci si rádi zaplatí i za cestování, lázně, wellness, kulturu či vzdělávací kurzy. Ve službách pro seniory se už dnes protáčejí peníze mnoha českých milionářů i miliardářů včetně premiéra Andreje Babiše.
Je věk stále bariérou?
Jaké je tedy dnes v Česku sociální, pracovní a společenské zařazení seniorů?
„Sociálně-pracovní prostředí je dáno legislativou a situací na pracovním trhu. Postavení na pracovním trhu bez ohledu na věk má své limity v dostupnosti vzdělání a získání odborné praxe. Sociální vazby jsou potřebné pro slabé a ohrožené skupiny, mezi něž senioři ve vyšším věku patří. Jak silný je stát, takové dokáže vytvořit podmínky pro prosperitu svých občanů,“ říká se špetkou patosu Vendula Raymová, která je zároveň předsedkyní občanského sdružení EU a MY 50+.
To pomáhá integrovat fyzické osoby nad padesát let „v rovině sociálně-pracovního a společenského zařazení včetně eliminace zábran spojených se stárnutím“. To vše s přispěním známého unijního dokumentu Strategie 2020.
„Snažíme se pospojovat dvě cílové skupiny, a sice seniory a mladé. Chceme propojit mladé lidi a představitele veřejného života (samozřejmě i z řad seniorů) jak na národní (komunitní, regionální), tak evropské úrovni. Jsme demokratický stát a otevřená mezigenerační diskuze je potřebná pro nás všechny,“ prohlašuje Vendula Raymová.
Poptávka českých firem po seniorech sice roste, možnosti jejich uplatnění ale v Česku stále nejsou stejné jako v západní Evropě. Ostrakizaci kvůli věku sice částečně odstraňuje to, že podnikům zoufale chybí kvalifikovaná pracovní síla, lidé nad 50 let se ale v některých firmách nadále setkávají s tím, že je jejich stáří považováno za překážku.
„Lektoruji v kurzech Finanční a občanské gramotnosti a Měkkých dovedností v projektu Fondu dalšího vzdělávání (MŠMT ČR) ve spolupráci s Úřady práce v jednotlivých krajích ČR. Zde se setkávám s lidmi tohoto věku v řadách nezaměstnaných a slyším jejich příběhy o bariéře věku, na který narážejí. Není výjimkou, že rozesílají desítky svých CV a dostávají stále stejnou odpověď od potenciálního zaměstnavatele: jste již starý… případně ohleduplněji: my se vám ozveme,“ upozorňuje Vendula Raymová na tradiční český nešvar.
Návrat takového člověka do pracovního prostředí bývá těžký. A to je jeden z podstatných důvodů, proč se dnes důchodci vrhají do podnikání. Po mladých matkách s dětmi jsou senioři druhou nejpočetnější skupinou, která s vlastním byznysem začíná.
Byrokracie, daně, pojištění…
Začít podnikat v důchodu není v Česku o nic složitější než se vrhnout do byznysu jako mladý absolvent vysoké školy. Pro získání živnostenského oprávnění neplatí speciálně pro seniory žádná omezení.
Musejí se samozřejmě nahlásit na živnostenský a finanční úřad, oznámit vše zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení.
Překážkou toho, co dnes AMSP příhodně nazývá Silver Businessem, bylo v roce 2013 nepochopitelné rozhodnutí Nečasovy vlády sebrat podnikajícím důchodcům základní slevu na poplatníka u daně z příjmů, která činí 24 800 korun ročně. Po několika sporech ale toto nespravedlivé znevýhodnění seniorů vůči ostatním poplatníkům zrušil Ústavní soud.
Pokud pobírá senior řádný starobní důchod, nemusí se podnikatel bát, že by o něj přišel kvůli vysokým příjmům. Takové nebezpečí ovšem hrozí lidem v předčasném důchodu, kde zákon umožňuje samostatnou výdělečnou činnost (SVČ), ovšem pouze jako vedlejší zdroj příjmů.
U vedlejší SVČ (týká se invalidních a starobních důchodců) nemá podnikatel povinnost platit v prvním roce podnikání zálohy na sociální pojištění. Povinnost má až po podání přehledu o příjmech a výdajích na OSSZ, a to pouze v případě, že jeho roční příjmy po odečtení výdajů přesáhnou takzvanou rozhodnou částku (letos 71 950 korun).
Před třemi lety si navíc polepšili senioři, kteří si podnikáním či pronájmem nemovitostí vydělávali více peněz než většina jejich vrstevníků. Podnikajícím s ročními příjmy nad 840 tisíc korun totiž přestal stát (opět díky rozhodnutí Ústavního soudu) zdaňovat důchody.
Mladí OUT, staří IN
„Mladí, a mají na to právo, se rozhlížejí i za hranicemi, nabalují na sebe nové poznání a často v zahraničí zůstávají,“ říká Vendula Raymová, jednatelka a výkonná ředitelka Bohemia EU Planners.
Proč v Česku přibývá podnikajících důchodců a naopak ubývá mladých lidí ochotných podnikat?
Lidé s přibývajícím věkem potřebují větší úsilí, časovou flexibilnost a upgrade svých vědomostí a praxe, aby si udrželi své místo na pracovním trhu a odpovídající finanční ohodnocení. Ten, kdo chce změnu nebo je nucen okolnostmi do změny vstoupit, a nechce skončit na sociálních dávkách, sáhne po OSVČ a probudí v sobě podnikatelské fluidum. Mladí, a mají na to právo, se rozhlíží nejen v ČR, ale i za hranicemi, nabalují na sebe nové poznání a snaží se uplatnit buď při svém návratu do ČR, nebo zůstávají na odborné praxi v zahraničí a pak při svém návratu toto úročí ve svém místním prostředí. Někdo pracuje za hranicemi i delší dobu či tam zůstává po dobu svého produktivního věku a vrací se do naší země až v seniorském věku.
Předseda AMSP ČR Karel Havlíček o generaci nadšenců z 90. let prohlásil, že mají podnikání v krvi a u mladých toto nadšení chybí. Souhlasíte?
Jsem členem AMSP a souhlasím u rodinných firem, tam je to jednoznačné, zvláště když jejich zakladatelé začali podnikat po revoluci. Říká se, že přelomová je životnost firmy nad 11 let, a protože prosperují někteří z nich dodnes, souhlasím, že musí mít podnikání v krvi. S mladými lidmi pracuji od roku 2008 formou odborných stáží v Bruselu (program Erasmus plus pro studenty) a musím říci, že mají velkou škálu možností svého uplatnění, čili zde k podnikání přistupují až v čase.
O mladé nástupce se tedy nebojíte?
Trendem mladých je vidět, poznat a nasbírat potřebné zkušenosti. Pak jsou velmi vynalézaví a mají spoustu otázek. V každém případě jejich zaměstnatelnost raketově roste. Nemám pochyby, že by se u nich podnikatelský duch neprojevil. Hodnotila jsem řadu podnikatelských záměrů a u některých jsem smekala klobouk. Ti lidé mají před sebou velkou budoucnost.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.
