Dotace půjdou napříč bulharskou ekonomikou



České zboží a výrobky mají v Bulharsku dobrý odbyt. Dokazuje to poměrně velký objem vzájemného obchodu, který loni přesáhl hranici jedné miliardy eur. Český vývoz přitom stále ještě výrazně převyšuje dovozy z Bulharska. Aktuálně se ale růst českého vývozu zastavil, respektive letos dochází v meziročním srovnání až k jeho poklesu. Zato dovoz z Bulharska roste tempem kolem 15 procent. Český vývoz (asi 700 milionů eur ročně) je velmi rovnoměrně rozložen na velké množství položek, i když dlouhodobě převažují strojírenské výrobky, a zejména dopravní prostředky.

Bulharsko bylo dříve pro české firmy i významnou investiční destinací, v současnosti to platí už nepoměrně méně. Jednu z prvních významnějších investicí realizovala ještě v polovině devadesátých let minulého století firma Korado, která dosud úspěšně vyrábí v Bulharsku ploché radiátory. Největší investice směřovaly do oblasti energetiky. V roce 2005 český ČEZ privatizoval zhruba třetinu rozvodné a distribuční elektrické sítě včetně hlavního města Sofie. Firma Energo-Pro, která již před více než deseti lety privatizovala významné kapacity vodních elektráren, zakoupila v roce 2012 od německé firmy E.ON další třetinu elektrické distribuční sítě. Poslední třetina je ve vlastnictví rakouské EVN.

Kudy poputuje plyn

I když bulharské prostředí často není přívětivé vůči zahraničnímu kapitálu, existují zde v tomto směru i nadále dobré možnosti pro české firmy. V sektoru energetiky se do roku 2020 očekávají investice ve výši 950 milionů eur do obnovy elektráren a ekologických projektů. Politická reprezentace země se snaží využít strategické polohy Bulharska k budování tranzitních tras plynovodů přes jeho území. Projekt South Stream byl sice pravděpodobně s konečnou platností přesunut do Turecka, ve hře je však nadále několik variant využití bulharského území pro propojení plynové sítě z jihovýchodního směru do Evropy (a obráceně). Postupně dojde k vykrystalizování řešení a bude moci být zahájena výstavba. Určitý problém je v tom, že některé varianty plynovodů a souvisejících technologických zařízení atraktivní pro Bulharsko a v posledních letech prosazované premiérem Borisovem by zřejmě nebyly dostatečně využity. Zatím chybí odpovídající poptávka po přepravě zemního plynu těmito směry.

Dokončují se dálnice k Řecku a Turecku

Země se nezbytně potřebuje soustředit na výstavbu a rekonstrukci stávající železniční a silniční infrastruktury. Za vlád Bojka Borisova od roku 2009 se výrazně urychlila výstavba dálniční sítě v zemi. Byla dokončena spojení SofieBurgas a Sofie – hranice s Tureckem. Dokončuje se také spojení Sofie – hranice s Řeckem. Zůstává však výrazný problém s financováním údržby dálniční sítě i výstavby a údržby zbylé silniční sítě. V současné době se v zemi řeší vytvoření systému elektronického mýtného, který by měl přinést výrazné zvýšení příjmů do státní pokladny, zejména z nákladní dopravy. Nynější systém je postaven na ročních silničních známkách. Vedle využití financování z fondů EU v oblasti dopravních projektů se stát snaží hledat i jiné formy, například partnerství veřejného a soukromého sektoru.

V oboru vodního hospodářství se do roku 2025 počítá s investicemi ve výši šesti miliard eur, z nichž necelá třetina má pocházet z prostředků EU. Částka 1,2 miliardy eur byla přidělena na rekonstrukci a výstavbu vodních děl. Externí financování bude poskytnuto zejména z Operačního programu Životní prostředí na období 2014 až 2020. Konkrétně se bude jednat o výstavbu vodovodní a kanalizační infrastruktury, zařízení pro zpracování kalů, protipovodňová opatření a ochranu, zlepšení kvality pitné vody a sanaci stávajících a výstavbu nových přehrad. Na projekty v oblasti nakládání s odpady u domácností je vyčleněno 290 milionů eur z finančních prostředků EU. Dalších 60 milionů eur směřuje na zlepšení kvality ovzduší. České firmy mohou najít příležitosti při výstavbě regionálních skládek, v systému recyklace a v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady.

Možnosti pro české firmy skýtá dynamicky se rozvíjející odvětví automobilového průmyslu (komponenty) a elektroniky. Příležitosti se nabízejí i ve spolupráci TT (technology transfer), spolupráci ve vědě a výzkumu a v technologiích. Bulharsko je zemí s vysokým podílem outsourcingových ekonomických aktivit na celkové výkonnosti ekonomiky.

Polovinu plochy Bulharska tvoří zemědělská půda

Jedním z hlavních odvětví bulharského hospodářství je zemědělství. Zhruba polovinu území tvoří obhospodařovaná zemědělská půda. Pro podporu malých farem, zvýšení konkurenceschopnosti a řešení problematiky životního prostředí posílením ekologické produkce se počítá s 2,9 miliardy eur z fondů EU v rámci Operačního programu Rozvoje venkova. České firmy mají co nabídnout především v oblasti zemědělských strojů a zařízení, znalostí a know-how, biozemědělství, inovativních technologií pro udržitelný rozvoj v zemědělství a lesnictví, agroturistiky, chovu dobytka, zelinářství a ekologických produktů.

Bulharsko by mělo obdržet také 700 milionů eur na léta 2014 až 2020 v rámci Operačního programu Věda a vzdělávání pro inteligentní růst a zhruba jednu miliardu eur z Programu rozvoje lidských zdrojů. Prostředky budou přednostně směřovat na inovativní metody výuky, zvyšování kvality odborného a celoživotního vzdělávání, programy pro edukaci a sociální začleňování znevýhodněných osob a uprchlíků, vzdělávací software a odbornou přípravu, firemní školení, odbornou kvalifikaci, jazykovou přípravu, prioritně pro zvládnutí anglického technického a právního jazyka pro obchod a finance, celoživotní vzdělávání, speciální vzdělávací potřeby, produkty a služby.

V oblasti ICT se mohou uplatnit čeští dodavatelé počítačů, serverů a hardwarových technologií, telekomunikačních zařízení a softwaru pro kybernetickou bezpečnost a „e-health“. Roční rozpočet Bulharska na zdravotní péči představuje 1,7 miliardy eur, z toho přibližně 1,2 miliardy pochází z prostředků EU. Země nabízí zajímavé příležitosti v modernizaci vybavení veřejných i soukromých nemocnic.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Jaroslav Kamas, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Sofii.