Družstvo Sněžka zvládlo boj s podvodníky i růst minimální mzdy



Výrobní družstva dlouhodobě patří k důležitým, i když mnohdy opomíjeným částem tuzemského průmyslu. Družstvo Sněžka z Náchoda mezi nimi patří k nejúspěšnějším podnikům. O tom svědčí i to, že celkem sedmkrát převzalo ocenění Výrobní družstvo roku, konkrétně v kategorii podniků se ziskem nad dva miliony korun. V kategorii družstev se také devětkrát objevilo mezi oceněnými v soutěži Českých 100 nejlepších.

Firma vznikla v roce 1950 a od počátku se zaměřovala na výrobu kožené galanterie. V Náchodě tak vznikaly dámské kabelky, pánské aktovky, kufry, dámské a pánské peněženky nebo dokonce i stany. Toto zboží se prodávalo po celém bývalém Československu, vyváželo se i do zahraničí. V roce 1970 měla Sněžka již více než 500 zaměstnanců pracujících ve dvaceti dílnách.

Po změně režimu v roce 1989 se vedení podniku dokázalo, na rozdíl od mnoha jiných socialistických společností, zorientovat v nových podmínkách. V roce 1992 proběhla transformace společnosti a ještě během téhož roku začala Sněžka dovážet část materiálů pro svoji výrobu z asijských zemí.

Evropské dotace i orientace na automobilky

Podnik také jako jeden z prvních čerpal evropské dotace. „Že je možné nějaké peníze z EU získat, jsem se dověděl v roce 1992 na stáži pro české manažery v Bruselu. Po návratu jsem sedl a napsal projekt,“ vzpomínal předseda družstva Miloslav Čermák v Českém rozhlase. Do roku 2010 firma z tehdejšího evropského fondu Palmif čerpala 130 000 eur, tedy asi pět milionů korun, a vytvořila díky nim 121 nových pracovních míst. I když se s ohledem na tehdejší stomilionové investice podniku může zdát částka jako poměrně malá, byla pro firmu důležitá. „Peníze nám výrazně pomohly. V době, kdy jsme začínali expanzi podniku, se úvěry sháněly těžko. Úspěšný projekt pro EU nám pomohl získat i jiné zdroje a vylepšit obraz firmy,“ dodal Miroslav Čermák.

Počátek devadesátých let byl pro firmu klíčový také pro získání nového, dnes stěžejního sortimentu. V roce 1993 družstvo začalo s šitím dílů pro automobilový průmysl. Jako první podnik navázal spolupráci s mladoboleslavskou automobilkou Škoda a dodával pro ni hlavové opěrky. Další klíčovou zakázkou byl stejný sortiment pro Ford Mondeo, postupně se rozběhly také dodávky pro Opel, Mercedes, Toyotu či Peugeot. V současnosti tvoří dodávky pro automobilky přes 90 procent tržeb firmy.

Rok 1996 znamenal přelom ve výrobě a šití opěrek dosáhlo vyššího objemu, než činil původní sortiment družstva. To dosáhlo obratu 81 milionů korun a zaměstnávalo 290 pracovníků.

V Česku chybí materiál

Původní výrobu kožené galanterie se v podniku snaží udržet kvůli tradici, i když není příliš rentabilní. Navíc pro ni tuzemsku nejsou ani příliš dobré podmínky. „Koželužny v tuzemsku nejsou, materiál dovážíme z Itálie,“ říká Miroslav Čermák. V roce 1997 společnost část výroby galanterie přesunula do Číny. V oboru je však stále vidět. Před časem vyráběla například sadu pánských kufříků v několika barvách, která se stala oficiálním darem prezidenta republiky pro papeže.

Firma v současné době zaměstnává na 420 lidí ve třech provozovnách v Náchodě, Hradci Králové a Třebechovicích pod Orebem. Kromě toho má také několik dceřiných společností. V roce 2005 koupila benešovskou firmu Bentex Automotive, která nyní zaměstnává 200 pracovníků, v roce 2006 společnost Autotex Slovakia, kde je nyní 170 zaměstnanců. Dalších 150 pracovníků působí ve společnosti Bentex Slovakia a 180 zaměstnanců ve firmě Stival Automotive ve Veselí nad Moravou, kterou Sněžka odkoupila v roce 2008.

V roce 2017 činil obrat firmy 870 milionů korun a přes 90 procent její produkce mířilo na export. Do sortimentu její výroby spadají především opěrky hlavy, područky a sedáky z textilu, koženky i kůže.

Společnost se přitom dokáže pohybovat ve vysoce konkurenčním prostředí, ve kterém je podle Miroslava Čermáka rozhodující cena, kvalita a rychlost. Automobilky si totiž odebírají zboží v režimu „justi-in-time“, každý den ráno odeberou jen to, co spotřebují a vyfakturují jen použité díly. Náklady na materiálové předzásobení i výrobu tak plně nese jejich dodavatel. Podle Miroslava Čermáka by kapitálově slabá společnost nemohla v současném systému obstát.

Nové výrobní postupy natáčejí

Také proto Družstvo Sněžka neustále hledá cesty, jak optimalizovat výrobu. A to včetně práce v dělnických profesích. Při zavádění nového výrobku si například natáčí výrobu kamerou a záznam pak analyzují, aby zjistili, zda dělníci neprovádějí zbytečné úkony, nedochází ke zbytečnému přesunování materiálu nebo nedochází ke ztrátám na výrobní lince.

Právě čas je totiž vedle ceny klíčový při soutěžích o nové zakázky. Firma se účastní tendrů a někdy může zjistit, že při srovnatelné ceně zvládne konkurent požadovanou operaci o půl minuty rychleji. Právě proto pak musí analyzovat, kde mohou být rezervy a jak celý proces zrychlit.

V Náchodě se v minulých letech potýkaly také s nedostatkem pracovní síly. Protože spolupráce s učilišti ani rekvalifikační kurzy nevedly k žádným výsledkům, přesunuly v roce 2017 část výroby na východní Slovensko.

V současné době čelí Sněžka, stejně jako další tuzemské firmy působící v oblasti technického textilu, rostoucí konkurenci z Číny, Vietnamu, Indie nebo Turecka. Tyto státy přitom před lety zlikvidovaly většinu českého textilního průmyslu v oblasti oděvů. Některým českým firmám v oblasti technického textilu nyní klesl obrat o desítky procent, jiné musely kvůli nedostatku pracovníků zavřít část svých provozoven. Sněžka sice i v této složité situaci zvládla navýšit výrobu, ale kvůli zvýšení minimální mzdy vládou se dostala do ztráty.

Útoky podvodníků i hackerů

Podnik se ale v minulosti uměl z podobných složitých situací dostat. Zvládl celosvětovou ekonomickou krizi v roce 2008, před níž obrat firmy dosahoval přes miliardu korun, ale i cílené útoky podvodníků. V roce 2016 například hradecký krajský soud vydal podmíněné tresty pro dvojici podvodníků zastupujících společnost Hessy. Ta odebírala od družstva obuv a za provizi ji měla prodávat dále.

Chvíli spolupráce fungovala, ale po čase přestala dvojice posílat peníze utržené za zboží do Sněžky. Potíže se táhly od září 2012 do listopadu 2014 a škoda pro družstvo narostla na zhruba pět a půl milionu korun.

Loni v srpnu zase společnost čelila útokům hackerů. Ti zablokovali firemní počítačové systémy a vymáhali po družstvu výpalné ve virtuální měně bitcoin. Podnik se tak na vlastní kůži setkal s moderním zločinem. „Lidé kradou v obchodech, přepadávají banky a tohle je kriminalita 21. století – na dálku, s malým rizikem odhalení,“ uvedl Miroslav Čermák pro denik.cz. Podnik tak musel improvizovat. „Bylo to jako za socialismu – všechno se psalo ručně na papír, příchody a odchody z práce, účetnictví,“ dodal Miroslav Čermák. Počítačový výpadek trval tři dny, zaměstnanci podniku pak museli zhruba další týden za provozu doplňovat do systému data ze zablokovaného období.

Dalibor Dostál