Dvacet let CzechTradu očima jeho bývalých šéfů

Na začátku května 1997 vznikla agentura na podporu obchodu CzechTrade, respektive transformovala se z tehdejšího Centra vnějších ekonomických vztahů. Impulzem k jejímu vzniku byla tehdy skutečnost, že obdobně zaměřené agentury ve světě už fungovaly a uměly dobře pomoci firmám, které se chystaly uspět v zahraničí.

Cesta to nebyla jednoduchá. Své o tom ví první generální ředitelka CzechTradu, doc. Judita Štouračová, které se podařilo CzechTrade prosadit a úspěšně ho vést až do roku 2000.

Celkem se za dobu 20 let v čele agentury vystřídalo několik osobností – tři z nich odpověděly na otázky týkající se jejich působení v CzechTradu. Jsou to Martin Tlapa, dnes náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce mimoevropských zemí, ekonomické a rozvojové spolupráce. Dále Jitka Haubová, dnes výkonná ředitelka pro korporátní bankovnictví v Komerční bance, a Ivan Jukl, velvyslanec České republiky ve Finsku.

Martin Tlapa (2000–2004)

Ve funkci generálního ředitele jste působil v letech 2000 až 2004. Je možné popsat základní rozdíly mezi CzechTradem při vašem nástupu do funkce a v době, kdy jste svůj post opouštěl?

V roce 2000 byl CzechTrade ještě velmi mladá organizace, která právě otevírala první zahraniční kanceláře a začala nabízet exportní a asistenční služby. Vybírala se řada nových lidí do centrály, ale i pro působení na zahraničních trzích, formovaly se interní postupy a rodila se nová organizace. Dalo by se říci, že v té době CzechTrade připomínal velmi živý start-up.

CzechTrade díky špičkovému kolektivu velmi rychle vyrostl. V roce 2004 již jeho zahraniční síť čítala 30 kanceláří ve 27 zemích světa, procesy byly certifikovány podle světových měřítek a také se rozběhl informační portál BusinessInfo. Nejvíce mě ale těšilo, že klienty doložený export realizovaný prostřednictvím služeb agentury CzechTrade v roce 2004 dosáhl 30násobku rozpočtu agentury.

Jaký je váš největší osobní úspěch ve funkci generálního ředitele CT? Existuje naopak něco, co jste měli v plánu a nepodařilo se vám splnit?

V osobní rovině si velmi vážím dvojího ocenění za manažera odvětví v soutěži Manažer roku. A nezapomenutelnou pro mě zůstává zkušenost, jak se organizace stala jednou rodinou při katastrofálních záplavách v roce 2002. Obvolávali jsme firmy postižené povodněmi, pomáhali lidem. S úžasem jsem sledoval, jací skvělí lidé v CzechTradu pracují.

Za hlavní úspěch považuji, že se čeští exportéři naučili využívat služeb agentury, že jsme jim rozuměli a pomáhali vstupovat na zahraniční trhy. Někteří vývozci spolupracují s CzechTradem dodnes, jak mi potvrdil například pan ředitel Beber z Kovobelu. Všechny hlavní body strategie CzechTradu v letech 1999 až 2004 se podařilo naplnit, agentura po celou dobu šla za vytyčeným cílem. Když se pochybuje o kvalitě institucí v naší zemi, vždy s hrdostí uvádím příklad toho, jak si CzechTrade získával důvěru mezi exportéry.

CzechTrade se nesmí nikdy stát dotační agenturou, která rozdává peníze nebo si kupuje klienty, ale zákaznicky orientovanou organizací profesionálů a znalostí. Musí v prvé řadě myslet na úspěchy svých klientů.

Co byste označil za největší přidanou hodnotu agentury pro české vývozce v době, kdy jste ji vedl, a v současnosti? Co jí k 20. výročí popřejete do dalších dvaceti let?

Největší přidanou hodnotou byly jednoznačně služby v zahraničí, tj. opravdu praktická pomoc při hledání odběratelů, sjednávání prvních schůzek se zahraničními partnery a zajišťování podpory při dalších jednáních. Dalšími důležitými oblastmi byly vzdělávání a příprava na vstup ČR do EU v roce 2004. Zkrátka využití potenciálu pro nás nejbližšího největšího trhu. A to se opravdu podařilo. Čeští exportéři dnes mají na trzích EU zaslouženou a pevnou pozici.

Byly už za vašeho působení mezi exportéry agentura a její služby všeobecně známé, nebo jste si teprve pracně budovali své renomé?

Snad jen připomenu, že CzechTrade vznikl transformací z Centra vnějších ekonomických vztahů, které se zaměřovalo na analytiku, studie a informace o zahraničním obchodě. CzechTrade byl nejenom novým pojmem a „brandem“, ale i novým „produktem“, protože se zaměřil na exportní služby. Renomé jsme budovali dvěma hlavními cestami,ato vysvětlováním role CzechTradu exportérům a kvalitou poskytovaných služeb. Trávili jsme hodně času v českých regionech, na exportních akcích, konzultačních dnech nebo návštěvami přímo ve firmách. Tyto schůzky a zájem exportérů o nové trhy nás hnaly dopředu. Nejkrásnější na všech věcech jsou okamžiky, kdy vznikají. Přeji agentuře, aby byla plná snění, inspirujících hádek a lidí, kteří jsou hrdí, že pomáhají úspěchu českých firem, tedy i této země ve světě.  

Jitka Haubová (2004–2006)

Ve funkci generální ředitelky jste působila v letech 2004 až 2006. Je možné popsat základní rozdíly mezi CzechTradem při vašem nástupu do funkce a v době, kdy jste svůj post opouštěla?

Bylo mi ctí, že jsem mohla být v agentuře, když se rozhodovalo o jejím směřování, nepřišla jsem zvenčí. Věřím, že jsme řadě exportérů pootevřeli dveře v navázání vztahů se zajímavými zahraničními zákazníky. Horečná příprava na první programovací období evropských dotací se zhmotnila v podpoře desítek rozvojových plánů domácích vývozců. Naplnili jsme přání klientů být v krajích, tedy tam, kde skutečně žijí a pracují.

Jaký je váš největší osobní úspěch ve funkci? Existuje naopak něco, co jste měli v plánu a nepodařilo se během vašeho působení splnit?

Jsem přesvědčena, že úspěch by měl být založen na týmové, partnerské spolupráci. Snažím se přistupovat ke kolegům, zákazníkům, pracovním cílům a k životu pozitivně, s energií a relevantní úrovní detailu. Vždy je prostor pro zjednodušování zvyšující efektivitu. Nicméně jednoduchost není nic snadného, vyžaduje odvahu dělat jednoznačná rozhodnutí.

Co byste označila za největší přidanou hodnotu agentury pro české vývozce v době, kdy jste ji vedla vy, a v současnosti? Co byste agentuře popřála do další dvacítky?

Zástupy spokojených klientů, snad i fanoušků, nadšených schopných zaměstnanců, adekvátní rozpočet a podporu zřizovatele.

Nyní pracujete v bankovním sektoru. Co osobně vám vedení agentury přineslo – a mohla jste zkušenosti z tohoto období využít v další kariéře?

V současnosti pracuji v Komerční bance. Je to čest, poskytovat služby a být partnerem podnikům z oblasti malého a středního podnikání a organizacím veřejného sektoru. Ano, zkušenosti ze státní správy, implementace dotací, zavádění ISO systémů a moderních manažerských metod, podpory vývozu MSP a zejména možnost setkat se s odborníky z řady oborů byly pro mě osobně velmi přínosné. Nikdy na osm let strávených v CzechTradu nezapomenu, byla to má srdeční záležitost.

Ivan Jukl (2006–2012)

Jaký je váš největší osobní úspěch ve funkci generálního ředitele CzechTradu? Existuje naopak něco, co jste měli v plánu a nepodařilo se během vašeho působení splnit?

S odstupem času mě těší, že CzechTrade „vychoval“ lidi, kteří s úspěchem působí v soukromém sektoru, a že se tito mí bývalí kolegové ke mně stále hlásí. Podobně mám radost z toho, že dlouholetí klienti CzechTradu mají zájem o spolupráci s Finskem i díky důvěře, kterou jsem si s nimi tehdy vzájemně vybudoval. To je asi víc než jakýkoliv dílčí cíl, který po cestě zůstal z různých důvodů nesplněn.

Co byste označil za největší přidanou hodnotu agentury pro české vývozce v době, kdy jste ji vedl vy, a v současnosti? Co byste CzechTradu popřál do další dvacítky?

Zní to trochu jako klišé, ale největší přidanou hodnotou agentury je její zahraniční síť. Vždy je otázkou, jak jejím prostřednictvím dosáhnout co nejlepších výsledků na straně firem a také jak nejefektivněji využívat čas pracovníků této sítě. My jsme se snažili – a to přeji agentuře i do budoucna – u každého klienta postupně dosáhnout stavu, kdy v jeho životě nejsme pouhou epizodou, ale dlouhodobým a důvěryhodným partnerem, kterému stojíme za to, aby nás seznámil se svými nejbližšími záměry a plány.

Firem, se kterými jsme společně plánovali a realizovali projekty po celém světě v celém rozsahu jejich nabídky, byly v době mého odchodu desítky a dodnes si jejich důvěry velmi vážím.

Jaké služby nabízely zahraniční kanceláře CzechTradu za vašeho působení a jaké nabízejí dnes? Spolupracujete úzce s agenturou i ze své pozice velvyslance ČR v Helsinkách? Měla by být podle vás otevřena zahraniční kancelář i ve Finsku, či stačí jediná pro celou Skandinávii?

Vždy jsem věřil tomu, že kapacity státu pro podporu firem v zahraničí mají reflektovat poptávku podniků po jeho službách. Právě společný projekt ekonomické diplomacie, který s oběma agenturami ministerstva průmyslu a obchodu chystáme na podzim tohoto roku do Tampere, by mohl mnohé napovědět.

V každém případě mohu odpovědně říci, že naše vlastní kapacity, jimiž ve Finsku pokrýváme příležitosti typu business-to-government v oblasti jaderné energetiky, kolejových vozidel, těžby surovin či obrany, vytěžují můj malý tým více než na sto procent a na B2B aktivity nám příliš času nezbývá.

V této souvislosti mě napadá, že v současnosti už neznám jediného velvyslance, který by nechtěl mít kancelář CzechTrade ve svém teritoriu, a i to je bezesporu signál toho, že se z agentury podařilo vybudovat žádanou značku.

Změnil se za dobu vašeho působení i zájem exportérů o některá teritoria? Vidíte v současnosti u českých firem větší zájem o diverzifikaci vývozu a nové, tehdy neprobádané trhy? Je snaha o diverzifikaci exportu správná?

Kdybych měl soudit jen podle toho, že někteří exportéři, se kterými jsem v minulosti spolupracoval, se v současnosti rozhodli vstoupit na finský trh, tak bych řekl, že ano. Ale tak to jednoduše problém nestojí. Nevěřím totiž, že by si manažeři ve firmách říkali „pojďme teď diverzifikovat náš export“. Podle mých zkušeností se spíše snaží v co možná nejširším měřítku vyhledávat a monitorovat reálně využitelné příležitosti a teprve pak se rozhodnou, do kterých koncentrují své úsilí a zdroje. My se jim snažíme pro jejich obory podnikání pomoci tyto příležitosti odhalit, zmapovat a srozumitelně prezentovat. Jsem přesvědčen, že tento přístup může k řešení dilematu, zda posilovat stávající, či oslovit nový trh, pomoci více než pouhý apel na diverzifikaci. Tento oborový přístup (tedy nejdřív obor, potom teritorium) mimochodem ve zmíněné strategii dlouho absentoval.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Zuzana Synková, ředitelka odboru marketingu a analýz, CzechTrade. Foto: Archiv HN