Estonsko má místo ropy břidlici



Estonsko je ze všech tří pobaltských států nejseverněji položenou zemí. Svou rozlohou se řadí mezi státy, jako je Dánsko či Nizozemsko, nicméně má podstatně méně obyvatel. Přibližně polovinu území pokrývají lesy, nachází se zde více než 1400 jezer a více než dva tisíce ostrovů. Skoro čtvrtinu rozlohy tvoří bažiny, což Estonsko řadí na druhou příčku na světě hned za Finsko.

Estonsko je státem se zavedenou moderní tržní ekonomikou, která dlouhodobě těží ze silného informačního a telekomunikačního sektoru. Je otevřené a stabilní, vyniká inovacemi a uvážlivou rozpočtovou politikou. Hlavním hospodářským zájmem Estonska je navyšování exportu a zkvalitňování vyvážených produktů. Největšími obchodními partnery jsou dlouhodobě skandinávské a pobaltské státy.

Společnost založíte za pár minut

Estonský trh je charakteristický velkým počtem malých a středních podniků, které představují 99 procent podílu na celkovém trhu. Výjimku tvoří pouze některá síťová odvětví, jako jsou energetika, železnice a telekomunikace. Estonský trh je zároveň velmi liberální, což celkově přináší jeho značnou dynamiku i volatilitu.

Ačkoliv je Estonsko rozlohou i počtem obyvatel poměrně malou zemí, v určitých odvětvích se stalo světovým lídrem. V posledních dvaceti letech významně investovalo do digitální infrastruktury a není proto divu, že je v současnosti světovou velmocí v tvorbě a realizaci e-governance a kybernetické bezpečnosti. Takzvaná e-Estonia je vytvořena na základě otevřeného, decentralizovaného systému, který propojuje různé služby a databáze.

Umožňuje mimo jiné během několika minut založit obchodní společnost či zřídit bankovní účet on-line, vyzvednout léky na předpis v lékárně, aniž by bylo nutné navštívit lékaře, elektronicky podepisovat dokumenty či platit parkovné přes mobilní telefon. 99 procent obyvatel Estonska využívá internetové bankovnictví, více než 95 procent podává své daňové přiznání přes internet a při loňských parlamentních volbách hlasovala skoro třetina voličů elektronicky.

Loni Estonsko představilo jedinečný projekt e-residency, který je zaměřený na cizí státní příslušníky se zájmem o Estonsko. Jde o státem vydávanou bezpečnou digitální identitu, díky které může její vlastník kdekoliv na světě komunikovat se všemi estonskými institucemi přímo. Má vytvořenou mimo jiné i speciální aplikaci pro podnikatele, kteří tak mohou nejen přímo navazovat kontakty a uzavírat obchody, ale i ze zahraničí zakládat své pobočky nebo vlastní podniky v Estonsku a ze zahraničí je řídit. Od května 2015 je možné o e- -residency zažádat i on-line.

Místo ropy tu je břidlice

Estonsko je spíše chudší na surovinové zdroje, výjimku však tvoří dřevo a živičná břidlice. Jejími zásobami se řádí na osmé místo na světě (estonské zásoby jsou ekvivalentem ropy v objemu 16,3 miliardy barelů). V těžbě břidlice se Estonsko stalo jednou z nejvyspělejších zemí světa. Letos slaví 100. výročí začátku průmyslové těžby této suroviny a testování jejího energetického potenciálu. V současnosti je v Estonsku živičná břidlice nejdůležitějším primárním zdrojem pro výrobu elektrické energie a elektřina z ní vyrobená pokrývá téměř 90 procent estonské spotřeby.

Dřevařský průmysl je v Estonsku jedním z největších průmyslových odvětví a v posledních pěti letech toto odvětví stabilně roste. Téměř dvě třetiny celkového prodeje tvoří export, který směřuje do 95 zemí světa. Konkurenceschopnost dřevařského průmyslu je nesmírně důležitá pro estonské hospodářství a toto odvětví je zde rovněž významným zaměstnavatelem. V roce 2014 se investice do dřevozpracujícího průmyslu významně zvýšily, a to o 53 procent v meziročním srovnání.

S dřevařským průmyslem rovněž úzce souvisí nábytkářský průmysl, který má v Estonsku dlouholetou tradici, a také zde jsou z celkové produkce dvě třetiny exportovány na zahraniční trhy. Mezi další důležitá průmyslová odvětví patří strojírenství, výroba elektronických zařízení, textilií a vývoj IT a telekomunikačních zařízení.

Skype začal jako estonský start-up

Investiční prostředí v Estonsku je pro zahraniční investory příznivé, neboť jsou jim garantovány rovné podmínky s místními firmami. To znamená nulovou daň na reinvestovaný zisk, právo vlastnit pozemek i nárok na dotace z fondů EU. Investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem, poměrně vysokou vzdělaností a dobrou jazykovou vybaveností. Investiční prostředí rovněž významně ovlivnil fakt, že je Estonsko od roku 2011 členem eurozóny.

Více než 95 procent Estonců podává daňové přiznání přes internet
a při loňských parlamentních volbách hlasovala skoro třetina voličů elektronicky.

V Estonsku také výrazně roste množství vysoce kvalitních obchodních a kancelářských nemovitostí včetně vzrůstajícího počtu průmyslových parků. Země se snaží vytvořit ideální podmínky pro začínající podnikatele a má ambice stát se „smart“ ekonomikou, a to zejména propojením výzkumu a podnikání. Nejúspěšnějším estonským start-upem se stal Skype – celosvětově využívaná softwarová aplikace umožňující telefonické hovory přes internet.

Nejvíce viditelnými českými výrobky na estonském trhu jsou osobní automobily Škoda, které zde často fungují jako firemní auta, taxi i policejní vozidla. Tradičně se prodává české pivo, české sklo a rozšiřuje se i sortiment potravinářských produktů.

Malý státní dluh ještě Estonci dál snižují

Estonská ekonomika v posledních třech letech vykazuje růst. Loni byl růst HDP 1,1 procenta. Výhled do budoucna je pozitivní s odhadem kolem dvouprocentního růstu. V poslední době nejvíce estonskou ekonomiku ovlivnil pokles přidané hodnoty v dopravě a skladování, negativní vliv měl rovněž pokles prací ve stavebnictví a výrobní činnosti. Zároveň se výrazně podepsala nepříznivá situace na exportních trzích.

Inflace je v posledních letech minimální a pohybuje se lehce nad nulou. Nezaměstnanost již od roku 2010 neustále klesá, loni byla jen 6,2 procenta. Průměrná měsíční mzda se neustále zvyšuje, loni dosáhla 1045 eur, ve druhém čtvrtletí letošního roku pak 1163 eur. Podle prognózy ministerstva financí by se břímě vládního dluhu mělo letos postupně snížit na 9,4 procenta HDP.

Pak by měl zůstat vládní dluh stabilní a do roku 2020 dosáhnout hodnoty desetiny hrubého domácího produktu. Česká republika má s Estonskem trvale aktivní saldo zahraničního obchodu a vzájemný obchod se neustále zvyšuje. Loni byl objem vývozu z České republiky skoro 226 milionů eur, dovoz z Estonska byl za zhruba 66 milionů eur.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Alena Teznerová, zástupkyně vedoucího ZÚ Tallinn