Firmu založili spolužáci z ČVUT. Speciální kamerou sledují sucho na polích



Využít zkušeností získaných při studiu k podnikání se v roce 2010 rozhodla skupina spolužáků z ČVUT. Tak vznikla společnost Workswell. „Předchozí zkušenosti jsme neměli. Šli jsme do toho poměrně bezprostředně a trochu naivně. Slyšeli jsme pár přednášek na toto téma, to bylo vše,“ popisuje zrod firmy jeden z jejích zakladatelů Jan Sova. Skupina začínala v Inkubátoru ČVUT pro rozvoj startupů a s ČVUT stále spolupracuje.

Oborem, který studenty zaujal tak, že se mu začali profesně věnovat, bylo takzvané strojové vidění. Nejdříve se zaměřili na kontrolní využití termokamer v průmyslu. Součástky prověřené jejich systémy jsou například v automobilech BMW, Škoda, Renault nebo Kia, mezi zákazníky firmy patří také společnosti ČEZ, RWE, Bosch, Honeywell, Tesco, Kofola, IKEA, Net4Gas, Vítkovice power engineering a stovky různých menších, středních i velkých průmyslových podniků.

Zemědělské sucho

Inovativní použití této technologie ve Workswell nejnověji aplikovali v souvislosti s extrémními projevy počasí posledních let. Sestrojili speciální termokameru a navazující systémy a pomocí dronu sledují dopady nedostatku srážek v zemědělství.

„Cílem našeho systému je měření skutečného zasažení rostlin suchem,“ zdůrazňuje Jan Sova a dodává: „Sucho, kterému je vystavena vegetace na daném místě se může významně lišit od meteorologického, hydrologického a socioekonomického sucha. Mluvíme tady totiž o takzvaném zemědělském suchu a to ještě musíme posuzovat v návaznosti na charakter krajiny a typ vegetace.“

Rozhovor: Jan Kovář z Workswell o tom, jak vyvinout unikátní produkt

Zařízení podle něj není samospásné. „Samo o sobě vrátit vodu do krajiny neumí. Je to užitečný nástroj profesionála, ale profesionála nenahrazuje,“ navazuje Jan Sova. Kromě technologií museli vyvinout také metodiku, protože v praxi je tento přístup nový.

Se systémem Workswell WIRIS Agro se firma umístila mezi finalisty soutěže Vizionáři pořádané letos již po osmé společností CzechInno. „Na tomto systému jsme pracovali téměř tři roky s tím, že jsme samozřejmě vycházeli z více jak tří let předchozí praxe s vývojem termovizních systémů a z šesti let zkušeností s jejich aplikací,“ konstatuje Jan Sova.

Proč se bývalí spolužáci zaměřili právě na tuto oblast? „Je to obor, který jsme vystudovali na ČVUT. Obor, který nás baví a ve kterém jsme přáli se realizovat vývojem a výrobou vlastních produktů. V jistém smyslu si tak plníme svůj sen, který vznikal během našeho studia technických oborů,“ navazuje Jan Sova.

Nadějnou firmu ničí byrokracie

Na začátku podnikání se firma, jak je u start-upů obvyklé, potýkala především se zajištěním potřebných peněz. Postupem čase se problémy, které musí řešit, přesunuly do jiných oblastí. „Dnes je to stále rostoucí a stále méně přehledná byrokracie a s tím související rostoucí požadavky státní správy na jalovou složku práce. Již dnes se to vážně projevuje na chodu naší společnosti, a pokud se trend v brzké době nezmění, může to znamenat její zánik,“ upozorňuje Jan Sova.

Typickým zákazníkem společnosti je poskytovatel služeb v oblasti leteckého bezpilotního průmyslu, tedy společnost, která vlastní jeden, nebo více dronů a nabízí letecké snímkování. „Zákazníkem ale může být také větší zemědělský podnik, který podobný přístroj uživí. Případně také ekologická, výzkumná nebo státní organizace, která se pohybuje v oboru krajinotvorby, hydrologie a pěstitelství,“ vypočítává Jan Sova.

Produkt zaměřený na zemědělství, který ve Workswell vyvinuli, je tak originální, že zatím nemá přímou konkurenci. Nepřímou konkurencí jsou pak pro něj společnosti, které vyrábí termokamery pro drony. „V České republice taková firma neexistuje a v zahraničí je jich několik, zejména pak v USA, Číně a Německu,“ porovnává Jan Sova.

Termokamery šetří teplo i chrání před infekcí

Převážná většina firemní produkce směřuje do zahraničí. „Český trh je obecně pro naše produkty příliš malý. V zahraničí máme přibližně 25 partnerů a prostřednictvím nich realizujeme své prodeje,“ popisuje Jan Sova zaměření firmy s pětadvaceti zaměstnanci a obratem okolo 65 milionů.

Věří, že bezdotykové měření teploty pomocí termovizních systémů se jim/firmě bude i nadále dařit využívat v co nejširším spektru aplikací. Možností je podle něj celá řada. Ať už jde o bezpečnostní termovizní systémy, letištní systémy odhalující infikované osoby a zabraňující šíření chorob, monitorování sucha, nebo lokalizace tepelných ztrát v budovách.

Dalibor Dostál