English version
Na tuzemské podnikatele se v posledních měsících valí povinnost za povinností. Od května začalo platit nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, v lednu pro soukromé zdravotníky začala platit povinnost používat e-recept, předtím museli hoteliéři, restauratéři a obchodníci najet na elektronickou evidenci tržeb (EET).
Všechny nové povinnosti byly spojeny s poměrně náročnými technologickými změnami, zaváděním nových systémů a podobně. Stát zároveň ve všech případech nechal fungovat „neviditelnou ruku trhu“ a při zavádění nových povinností nechal firmy a podnikatele na holičkách. S výjimkou několika informačních webů byli podnikatelé odkázáni na nabídky jednotlivých firem.
Živnostníci často utrácejí zbytečně
Toho v mnoha případech využili „IT predátoři“, kteří začali vyděšeným soukromým lékařům, prodavačům a dalším malým živnostníkům vnucovat předražené systémy. „Před začátkem platnosti e-receptů mě navštívil IT specialista a začal mě přesvědčovat o tom, že kvůli této změně musím nakoupit novou výpočetní techniku. Varoval mě přitom před pokutami, které mi hrozí, pokud se na změnu nepřipravím. Nakonec jsem mu zaplatil za sestavu dvou počítačů, pro mě a pro sestru, tiskáren a dalšího vybavení, více než dvě stě tisíc korun,“ popisuje svůj příběh soukromý lékař z Kolína.
Když však chtěl začít počítače používat, zjistil, že nejsou připojené k systému e-receptů. „Zkoušel IT specialistu volat, ale od zaplacení mi nebral telefon. Další tisíce jsem pak musel zaplatit jinému odborníkovi za připojení. Když jsem pak zjistil, že si lékařka ve vedlejší ordinaci koupila ‚krabičku‘ za osm tisíc, která zvládá jak e-recept, tak do budoucna EET, strašně jsem se rozzlobil. Pokládám za neseriózní, že stát, který po podnikatelích vyžaduje plnění stále nových a nových povinností, pro ně nezajistí transparentní podmínky a otevírá tak dveře dokořán podvodníkům,“ dodává lékař.
Pod podobným tlakem jsou v současnosti všechny firmy a podnikatelé kvůli nástupu GDPR. Ta je pro většinu z nich ještě nesrozumitelnější, protože zahrnuje jak oblast IT, tak právní, organizační a podobně. Také tady mnoho malých a středních firem z obav před pokutami zaplatilo statisíce za řešení, která jsou vhodná spíše pro velké firmy.
Předražené poradenství
„Bohužel musím konstatovat, že metodiky, jak postupovat, začal stát prostřednictvím svých organizací vydávat pozdě, a to až v době, kdy okolo zavedení GDPR vznikla celá řada mýtů a byla rozšířena atmosféra strachu, která nahrávala řadě poradenských společností k tomu, aby prodávala svým zákazníkům poradenství, analýzy, služby a řešení, která mnohdy vůbec nepotřebují,“ upozorňuje expert na kybernetickou bezpečnost Dalibor Lukaštík ze společnosti 4Stars.
Podle jeho slov na současnou situaci doplatili především živnostníci a malí podnikatelé, kteří se snažili přípravu nezanedbat. „Z toho vyplývají i značné rozdíly v cenách za zavedení GDPR v různých firmách, ale například i v městech, obcích a v dalších organizacích. K tomu by za předpokladu, že by byl stát a jeho instituce aktivnější, v takové míře nedocházelo,“ dodává Dalibor Lukaštík.
Také kvůli GDPR si ve firmách podávají dveře dealeři nabízející novou výpočetní techniku, servery, multifunkční tiskárny nebo skartovačky. Ty podobně, jako u e-receptů, pod tlakem obav z drastických pokut nakoupili i živnostníci nebo majitelé malých firem, kteří pro ně nemají využití a stačilo by jim, pokud by si uzamkli skříňku s fakturami a smlouvami.
Jednou z mála výjimek, kdy čeští podnikatelé nebyli necháni napospas nepřehledné a nesrozumitelné nabídce technických zařízení pro plnění státem nově nařízených povinností, byl projekt Poctivá pokladna podnikatele Hospodářské komory.
Nové pokladny odepsaly krachy dodavatelů
„Ministerstvo financí a Finanční správa podnikatele upozorňují, že s volbou vhodné pokladny či pokladního systému nebudou podnikatelům pomáhat. Řada nabízených pokladních systémů ale nemusí vyhovovat elektronické evidenci tržeb,“ uvedl při spouštění systému v roce 2016 prezident komory Vladimír Dlouhý.
Komora při testování pokladen ověřovala například konektivitu se serverem EET prostřednictvím stabilního internetového připojení a analýzu posílaných dat za účelem vysledování, zda na pozadí neprobíhají skryté operace, které by mohly obchodníky poškodit. Prověřila také způsob a složitost instalace autentizačního certifikátu či jaká periferní zařízení, jako jsou třeba čtečky EAN kódů nebo tiskárny účtenek, jsou kompatibilní.
Přesto se ale řada restauratérů nebo obchodníků nakonec dostala do potíží. Z desítek firem, které na začátku nabízely pokladní systémy pro EET, jich řada po několika měsících na trhu skončila. Zakoupená zařízení se tak ocitla bez podpory, a živnostníkům tak nezbylo nic jiného, než si koupit nové zařízení od jiné firmy.
Jedním z důvodů byl i špatný odhad státu, který avizoval, že EET bude platit pro výrazně větší počet podnikatelů, než se k systému v prvních dvou vlnách nakonec připojili. Řada výrobců pokladen se kvůli tomu předzásobila zbytečně velkým množstvím zařízení, která pak neměli komu prodat. To stálo například za krachem firmy E.E.T. One v polovině roku 2017, jejíž zákazníky poté převzala společnost Dotykačka.
Další potíže dodavatelům pokladen pro EET způsobilo rozhodnutí Ústavního soudu, kvůli kterému byly odloženy další vlny elektronické evidence tržeb na neurčito. Na to doplatili především zodpovědní podnikatelé, kteří si již techniku pro EET nakoupili.
Dalibor Dostál
