English version
Polsko skýtá šance pro české dodavatele snad ve všech oborech, pokud jsou schopni předložit konkurenceschopnou nabídku. Pro úspěch ve výběrovém řízení je rozhodující nabídnutá cena za dílo a ochota akceptovat podmínky zadavatele. Ve velkých dopravních projektech, kde se české firmy již nejednou uplatnily, je pro silniční infrastrukturu zadavatelem většinou státní společnost GDDKiA (Generální ředitelství silnic a dálnic). Pro rozvoj železnice je to podnik PKP PLK (PKP Polskie Linie Kolejowe S.A.).
Úspěšně se na budování polské dopravní infrastruktury podílí například česká firma Metrostav, která prováděla rekonstrukci a rozšíření úseku rychlostní komunikace S8, úsek Powazkowska–Modlinska ve Varšavě nebo výstavbu rychlostní komunikace S7 Koszwały – Nowy Dwór Gdański nedaleko města Gdaňsk.
Zajímavou událostí je také uzavření smlouvy o úzké spolupráci mezi SŽDC a CPK (Centralny port komunikacyjny) za účelem rozvoje železničních tratí mezi Katovicemi a Ostravou a Vratislaví a Prahou. Projekt by měl stát okolo 40 miliard korun. Za zmínku jistě stojí i fakt, že od loňska jezdí mezi Prahou, Katovicemi i Krakovem český dopravce Leo Express.
Česká technika pro koksovnu i rafinerie
Vzhledem ke skutečnosti, že Polsko výrazně investuje do své energetické infrastruktury, existují také velké příležitosti pro české firmy z tohoto odvětví. Ovšem ani přes kulturní i geografickou blízkost a rostoucí vzájemný obchod není jednoduché se v energetické branži v Polsku prosadit. V současnosti v pozadí politické scény převládá názor, že strategické závody a obory, k nimž energetika zcela jistě patří, by měly být v polských rukou.
Železnice spojující polskou Vratislav s Prahou má být modernizována
v rámci česko-polského projektu v hodnotě 40 miliard korun.
Nepsané bariéry tak komplikují vstup českým firmám na polský trh, ale existují společnosti, kterým se navzdory těmto bariérám prosadit daří. Například v letošním roce dodá První brněnská strojírna dva kotle v hodnotě 125 milionů korun pro koksovnu Częstochowa Nowa. Ještě letos mají také plzeňské závody Doosan Škoda Power dodat do varšavské elektrárny vedle turbíny i generátor a příslušenství pro její provoz. Před dvěma lety společnost Doosan vyrobila a instalovala protitlakou odběrovou turbínu v rafinerii PKN Orlen v Płocku.
Pochopitelně se uplatňují i další podniky, například Howden ČKD Compressors (servis a opravy kompresorů, vysokootáčkové vyvažování) nebo Ekol Brno (výroba parních a spalovacích turbín).
Zájem o zdravou výživu vzrostl o 300 procent
Vzhledem k tomu, že zemědělství v Polsku představuje jedno z nejvýznamnějších odvětví hospodářství, je náročné pro české potravináře či zemědělce prosadit se v tomto sektoru. To čeští producenti vnímají a váhají navázat spolupráci s velkými obchodními řetězci.
Zatím se podařilo navázat vztahy alespoň s některými hypermarkety, které nabízejí na polském trhu také české potraviny. Úspěšné jsou tradiční produkty historicky spjaté s Českou republikou, jako je například pivo. Ve vývozu českého chmelového moku je znát růstový trend. Podle Českého statistického úřadu se v roce 2017 vyvezlo pivo v hodnotě 557 milionů korun, a loni už dokonce za bezmála 615 milionů korun.
Podnikatel Radim Masný a jeho firma Důl Radim hodlá investovat 100 milionů zlotých
v průmyslové zóně v Prudniku, kde chce vybudovat závod na zpracování břidlice.
V posledních letech obecně také roste zájem o produkty zdravé výživy, bio a ekologického zemědělství. Dle mapy oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz právě tento segment může být příležitostí pro české producenty.
Na tyto potraviny připadá v celkové polské potravinářské výrobě pouze půl procenta, i když za posledních sedm let se hodnota této části trhu zvýšila až o 300 procent. Se sílícím zájmem spotřebitelů lze předpokládat i další růst vývozu českých firem nabízejících potravinové doplňky.
Komárek koupil pět polských průmyslových areálů
Vedle českého exportu zamířilo do Polska i několik velkých investic českých podnikatelů. Například šlo o miliardovou investici společnosti Accolade, která rozšiřuje průmyslovou zónu v Lublinu. Společnost KKCG Real Estate podnikatele Karla Komárka zase zakoupila v Polsku pět průmyslových areálů za více než miliardu korun.
Zajímavou plánovanou investicí je záměr podnikatele Radima Masného a jeho firmy Důl Radim investovat 100 milionů zlotých v průmyslové zóně v Prudniku, kde chce vybudovat závod na zpracování břidlice. Za zmínku stojí i převzetí polské textilky Stradom z Čenstochové českou investiční skupinou BR Group.
Neděle může patřit českým obchodům
Od minulého roku začala v Polsku platit novela zákona, která postupně omezuje nedělní prodej. Existuje však výjimka pro řemeslné obchody typu pekárny, cukrárny, dále pro lékárny, malé prodejny, které zaměstnávají rodinné příslušníky, benzinové pumpy, trafiky, květinářství a podobně. Všechny obchody mají povoleno prodej vždy poslední neděli v měsíci.
Zavedením zákazu nedělního prodeje vznikla pro české prodejny v pohraničí příležitost přilákat polské obyvatele v tento den do svých prodejen. Některá obchodní centra se cíleně propagují v polském příhraničí a lákají na „víkendový shopping v Česku“. Přímo na hraničních přechodech umísťují billboardy jako třeba „V Česku máme otevřeno každou neděli“.
Další zajímavou šancí pro česká příhraniční města je propagace služeb v oblasti turismu a sportu, které na polské straně chybějí. Kupříkladu jde o hojně navštěvovaný bohumínský akvapark, přehradu Žermanice nebo skalní město Adršpach. Ze zájmu turistů o tyto destinace by pro české dopravce mohla plynout příležitost k přepravě polských zákazníků za konkrétními turistickými cíli.
K rozvoji příhraničních obchodních vztahů může přispět i spolupráce s jednotlivými regionálními obchodními komorami působícími v krajích, které s Polskem sousedí. Za zmínku stojí i Česko-polská obchodní komora se sídlem v Ostravě, která sdružuje firmy po obou stranách hranice, zejména z Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství. Nejvýznamnější akcí ČPOK je tradiční setkání podnikatelů z ČR, Polska a Slovenska, které komora pořádá v Ostravě. Zatím poslední se uskutečnilo počátkem června 2019.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Ivo Šipl, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Polsko.
Rubrika časopisu na euro.cz
