Indie – subkontinent plný obchodních příležitostí



Druhá nejlidnatější země světa Indie je významným odbytištěm pro české výrobky jak z oblasti strojírenství, tak z oblasti spotřebního a luxusního zboží. Velikost a různorodost země nabízí obchodní příležitosti v nejrůznějších oblastech. Prostřednictvím Indie je možné také pronikat na některé menší trhy v oblasti jižní Asie.

Historické vazby

Obchodní vztahy mezi českými zeměmi a indickým subkontinentem se datují již od konce 19. století, kdy rozvíjející se český průmysl dodával své výrobky do celého světa. Živá výměna zboží pokračovala i po roce 1918.

Zatímco Československo dodávalo do Indie především strojírenské zboží a některá energetická zařízení, z Indie se dováželo koření, textilie a kožedělné výrobky. Největší českou stopu z té doby v Indii zanechal Tomáš Baťa, který tam na konci 30. let minulého století postavil dvě továrny na obuv a kolem jedné z nich vybudoval celé město. To dodnes nese Baťovo jméno–Batanagár.

Indie získala krátce po druhé světové válce nezávislost a v roce 1947 navázala s Československem diplomatické vztahy. V letošním roce proto slavíme kulaté výročí – 70 let česko-indických vztahů.

V rámci industrializace rozvojových zemí se Československo podílelo na řadě investičních projektů také v Indii. Dodalo například zařízení pro závod strojírenské metalurgie v Ranchi, podílelo se na výstavbě závodu na výrobu traktorů Zetor, zavedlo výrobu motocyklů Jawa v Maisúr, postavilo klasickou elektrárnu u Madrásu.

Čeští výrobci dodávali do Indie strojírenské i nestrojírenské výrobky, mezi kterými je možné zmínit nákladní vozy Tatra, obráběcí, tiskařské, textilní a kožedělné stroje, plastické hmoty či skleněné výrobky.

Převratné politické a ekonomické změny na začátku 90. let 20. století přinesly citelný útlum obchodních vztahů, což se projevilo v dramatickém poklesu hodnoty vzájemné výměny zboží. Kontakty se podařilo obnovit na začátku tohoto tisíciletí a jejich rozvoji mimo jiné napomáhají investice, jako bylo například vybudování závodu Škoda Auto v blízkosti města Aurangábád v roce 2001. Vzájemný obrat začal strmě narůstat a v roce 2011 překonal hranici 1,5 miliardy amerických dolarů.

Dnes do Indie čeští výrobci vyvážejí kromě automobilových komponentů obráběcí stroje, zařízení a díly pro energetiku, ložiska, telekomunikační zařízení, ale také fotomateriály, papír či luxusní sklo. Naproti tomu z Indie nakupujeme oděvy a textil, farmaceutické výrobky, elektrosoučástky, chemikálie, kožedělné výrobky, kávu, čaj, koření či tabák.

Je potěšující, že se česko-indické vztahy neomezují pouze na výměnu zboží.V Česku nalézáme indické restaurace, potkáváme stále více indických turistů a filmové studio Bollywood využívá příležitostně české reálie k natáčení svých filmů. V minulém roce byl například v Praze natáčen velkofilm The Ring.

Indické hospodářství postupně mění svou tvář

Současný premiér Naréndra Módí, který do funkce nastoupil v květnu 2014, přináší sérii ekonomických reforem, které mají za cíl vytvořit z Indie moderní průmyslově-zemědělskou velmoc.

Již v září 2014 vyhlásil program „Make in India“, jehož cílem je nastartovat domácí výrobu a přilákat do Indie zahraniční investice. S tím souviselo i zlepšení podmínek pro zahraniční investory, když byla zvýšena hranice pro majetkovou účast zahraničních subjektů v řadě oborů (např. v případě některých oborů souvisejících se železniční infrastrukturou dokonce na 100 %).

Vláda Módího rovněž vyčlenila finanční prostředky na výstavbu hlavních komunikačních koridorů, na vybudování dvou desítek výrobních zón a na program „smart cities“, který si klade za cíl jak zefektivnění fungování dopravních infrastruktur ve městech i mezi městy (a tím usnadnění chodu ekonomiky), tak i zlepšení podmínek pro život obyvatel. Část státního rozpočtu je věnována také na budování nových a modernizaci stávajících strojírenských kapacit, které jsou v rukou státu.

V předešlém roce došlo k významné ekonomické události, když se indické vládě podařilo v parlamentu prosadit daňovou reformu, která umožní zavést tzv. jednotnou daň na zboží a služby. Tento krok po plném zavedení zjednoduší systém nepřímých daní, jenž je v současnosti charakterizován rozdílnými sazbami a pravidly v jednotlivých indických svazových státech. Nynější daňové hranice mezi těmito státy komplikují cesty zboží, zpomalují a prodražují je.

Uvedená opatření přinášejí velké množství příležitostí jak pro dodavatele pokrokových technologií, tak pro zahraniční investory. Jak je uvedeno výše, českoslovenští výrobci v minulosti dodali do Indie celé průmyslové závody nebo alespoň jejich strojní vybavení. Tato skutečnost vytváří předpoklad k získání zakázky na modernizaci takových závodů.

Jak se přiblížit indickému trhu?

Při hledání cest na indický trh může český exportér nebo investor využít některé z akcí, které iniciují či organizují česká ministerstva nebo zastupitelské úřady.V letošním roce indická vláda akceptovala nabídku, aby se opět po pěti letech Indie účastnila Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, který se bude konat v polovině října, jako „Země – partner“.

Indická agentura EEPC, která spadá pod Ministerstvo obchodu a průmyslu Indie, přivede na veletrh několik desítek firem. Bude se jednat o obchodníky a výrobce, kteří mají zájem o navázání spolupráce s českými společnostmi. Naši podnikatelé budou mít možnost se s těmito firmami pobavit o případné spolupráci jak na jejich stáncích, tak také v rámci Česko-indického podnikatelského fóra, které na veletrhu proběhne.

Indické firmy na veletrh v Brně přivede ministryně obchodu a průmyslu Indie Nirmala Sitharamanová. Této skutečnosti obě strany využijí k uspořádání 11. zasedání Česko-indické smíšené komise pro ekonomickou spolupráci pod vedením ministrů průmyslu a obchodu obou zemí. V rámci tohoto zasedání obě strany identifikují nové obchodní příležitosti, zhodnotí vývoj obchodních vztahů od minulého zasedání v roce 2015 a budou hledat řešení k odstranění případných překážek vzájemné výměny zboží.

Před uspořádáním zasedání mohou podnikatelé navrhovat témata, která by měla být projednána. Následně, po jeho skončení, bude česká podnikatelská veřejnost prostřednictvím asociací a obchodních komor informována o obchodních příležitostech, které obě strany během zasedání identifikovaly.

Na prezentaci Indie na veletrhu v Brně bude navazovat představení českého průmyslu na mezinárodním strojírenském veletrhu IESS v Čennaí v březnu 2018. Ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo tento veletrh mezi podporované oficiální účasti na veletrzích a výstavách; naši podnikatelé by se proto měli chopit podané ruky a všech nabízených příležitostí využít.

Zajímavým projektem je rovněž Český podnikatelský inkubátor, který letos v březnu založila v Bengalúru Asociace malých a středních podniků ve spolupráci s CzechTradem. Úkolem tohoto projektu je poskytnout českým firmám, které se snaží prosadit na indickém trhu, kompletní logistický a odborný servis na místě. Pro bližší informace o uvedených akcích neváhejte kontaktovat autora tohoto článku.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Josef Vrbenský, oddělení Afriky, Asie a Austrálie, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR