English version
Málokde na světě podepisuje investor smlouvu, na niž dohlíží Bůh. V Íránu se jich bude v příštích letech uzavírat spousta. Země, která se teprve loni vymanila z mezinárodních sankcí, plánuje v rámci modernizace zastaralé energetiky rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2020 by měli podle představ teheránské vlády soukromí investoři postavit zelené elektrárny s výkonem pět tisíc megawattů. Největší díl ukrojí větrné a solární elektrárny. Za čtyři roky by se obnovitelné zdroje měly podílet na celkovém výkonu íránských elektráren z pěti procent.
Výměnou za investici dostanou provozovatelé elektráren dvacetiletou smlouvu o výkupu elektřiny, která právě začíná větou „Ve jménu Boha“. A spolu s nimi také atraktivní výkupní ceny, které stanovuje Íránská organizace pro obnovitelnou energii (SUNA). U slunečních elektráren se může v Íránu návratnost investice pohybovat díky kombinaci vysoké výkupní ceny a vysokého osvitu panelů mezi čtyřmi a osmi lety.
A teď slunce. K fosilním palivům mají přibýt obnovitelné zdroje energie,
které by měly do roku 2020 představovat pětiprocentní podíl na výkonu íránských elektráren.
Na solárním boomu se chtějí podílet i Češi
Zájemci o podnikání v obnovitelných zdrojích se do Íránu hrnou. Ministerstvo energetiky už jedná s největšími světovými hráči v oboru větrné energetiky, jako jsou dánský Vestas nebo německý Siemens. V solárních elektrárnách by v Íránu mohla ulpět i česká stopa. Na slunečním boomu by se chtěla podílet česká skupina Solek Group. „Zaměstnali jsme íránského spolupracovníka, zakládáme v Íránu první firmy. Chceme se soustředit na development elektráren do výkonu 10 megawattů. Tyto projekty s veškerou dokumentací a povoleními bychom nabízeli institucionálním investorům,“ říká Zdeněk Sobotka, majitel Solek Group.
Největší díl íránského slunečního koláče si však hodlají z Evropanů ukousnout Němci. Ihned po pádu sankcí zaplatila německá vláda zpracování studie, která mapuje potenciál solárního byznysu v Íránu. Podílela se na ní mimo jiné německá solární asociace BSW-Solar. Němci také pomáhají Íráncům s nastavením pravidel pro podporu zelených elektráren. „Pro německé firmy je teď klíčová rychlost a odhodlání vybudovat s Íránem obchodní vztahy,“ upozorňuje Jörg Mayer z BSW-Solar. To, že Němci mají velký tah na branku, potvrzuje z dosavadních zkušeností i Sobotka.
Za sluneční energii větší výkupní cena než v Německu
Írán nechce do rozvoje obnovitelných zdrojů investovat státní peníze získané z prodeje ropy. „Veškeré investice budou ze soukromého sektoru, a to od místních i zahraničních firem,“ říká íránský ministr energetiky Hamid Chitchian. V několika fázích stát vypíše tendry na stavbu větrných elektráren s výkonem tisíce megawattů a slunečních elektráren s výkonem tří tisíc megawattů, upřesnil Chitchian pro agenturu Bloomberg.
Pro solární parky do výkonu 10 megawattů nyní Írán nabízí výkupní cenu v přepočtu 146 eur za megawatthodinu, elektřinu z větších parků do 30 megawattů stát vykoupí za 119 eur za megawatthodinu. „Atraktivní je, že výkupní cena by měla být indexovaná podle kurzu íránského rialu k euru,“ dodává Sobotka. Evropským investorům tak částečně tato indexace pokryje měnové riziko. Pro srovnání, v Německu se nyní za megawatthodinu elektřiny z nových solárních elektráren platí 80 eur.
Peníze s sebou
Německá studie upozorňuje, že zahraniční investoři si budou muset přinést vlastní financování. Na íránské zdroje se spolehnout nedá. Místní banky účtují za úvěry dvojciferné úrokové sazby, při nichž není investice do zelených elektráren návratná. Alternativně by se do financování elektráren mohl zapojit stát prostřednictvím úvěrů z Národního rozvojového fondu, který Írán plní z příjmů z ropy. To však zatím podle vyjádření íránských představitelů není pravděpodobné.
Sami Němci hodnotí íránský zelený plán jako ambiciózní, protože zmíněných pět tisíc megawattů nových elektráren původně chtěl Teherán postavit už do roku 2014. Za tu dobu se však k síti připojilo jen několik desítek megawattů nových zdrojů. Zemi však bude k rozvoji obnovitelných zdrojů nutit plnění cílů v rámci Kjótského protokolu a později i v rámci loni podepsané pařížské klimatické dohody. Roli bude hrát i skutečnost, že íránské konvenční elektrárny jsou více než čtyřicet let staré a země za ně potřebuje náhradu. Celkem by se v Íránu mělo v příštích sedmi letech investovat do energetiky 50 miliard dolarů.
Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Jan Stuchlík
