Izrael – země startu-upů



Izrael je země velikosti Slovinska, z níž dvě třetiny pokrývá poušť a polopoušť. Toto nehostinné prostředí prakticky bez infrastruktury proměnili Izraelci v průběhu tří generací v prosperující a sebevědomou ekonomiku – nouzi v příležitost. Pro Česko může být Izrael v řadě oblastí vzorem, ale i klíčovým ekonomickým spojencem.

Nedostatek srážek, vodních zdrojů a orné půdy přiměl izraelské zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rychle rostoucí populace. Za 68 let existence Státu Izrael počet obyvatel vzrostl desetinásobně. Izraeli dnes patří světový prim jak v odsolování mořské vody (země je průkopníkem v desalinaci reverzní osmózou), tak ve zpracování odpadních vod (86 procent splašků je zpracováno a později využito zejména v zemědělství). Výsledkem je nejen zajištění potravinové soběstačnosti, ale i úspěšný export mnoha zemědělských komodit.

Mladá země byla v nepřátelském prostředí nucena obhájit svou existenci v několika válkách se sousedy. Embargo na dovoz zbraní přimělo Izraelce hledat a vyvíjet vlastní technologická řešení. Výsledkem je vyspělý obranný průmysl, který je jedním z pilířů exportně zaměřené ekonomiky. V objemu vývozu obranných a bezpečnostních technologií dnes Izrael šlape na paty Německu a Francii.

Start-up nation

Můžete mít chytré lidi se spoustou nápadů, ale rozhoduje odhodlání, tah na branku a připravenost podstupovat rizika. Bez těchto ingrediencí nápady nedotáhnete k realizaci, říká Saul Singer, autor bestselleru Start-Up Nation. Máloco symbolizuje proměnu Izraele v technologickou velmoc více než příběh, který je v této knize popsán.

V průběhu života se každý Izraelec naučí, že asertivita je normou, zatímco zdrženlivým chováním riskuje, že ho ostatní předběhnou. Náročné startovací geopolitické a přírodní podmínky byly bezpochyby katalyzátorem k technologickému úspěchu a vědeckému pokroku. Za stavební kameny izraelského technologického a ekonomického zázraku jsou nicméně považovány úcta k životu a poznání, historická zkušenost židovského národa překonat fyzickou slabost silou intelektu, již zmiňovaná zdravá drzost a asertivita (nazývaná chucpe) a z ní pramenící přesvědčení Izraelců, že jsou s to najít lepší řešení, než je to dosavadní. Inovace je takříkajíc součástí izraelské DNA (stačí se zeptat třeba v americké společnosti Lockheed Martin).

„Hodnota společnosti závisí na tom, jaké možnosti poskytuje rozvoji jednotlivce.“ Tak zní jedno rčení Alberta Einsteina, které si vzala za své Izraelská vláda. Vládní program Yozma nejenže v devadesátých letech vytvořil funkční ekosystém pro rizikový kapitál, ale zejména pomohl propojit investory s tisíci talentovanými a technicky zdatnými imigranty ze zemí bývalého Sovětského svazu. Dnes je Izrael v tomto ohledu modelem pro celý svět, a to zejména proto, že veřejné zdroje byly postupně zcela vytlačeny soukromým kapitálem.

Neuspěl jsi? Máš druhou šanci

V Izraeli je v přepočtu na počet obyvatel ve srovnání se Spojenými státy dvojnásobek investic rizikového kapitálu. Oproti evropskému průměru dokonce téměř 50násobek (byť Velká Británie a Německo se začínají na Izrael v některých parametrech dotahovat). A co je důležitější, nejedná se ve většině případů o pouhý seed funding, ale o investory typu business angels, kteří pomáhají start-upům v rozvoji podnikání. Krom toho, že Izrael má největší podíl investic na jednotku HDP a počet obyvatel, 97 procent těchto peněz pochází přímo či nepřímo ze zahraničí. Částečně i díky konstantnímu přílivu rizikového kapitálu vzniká v Izraeli více technologických start-upů než v kterékoli zemi Evropské unie.

Říká se, že když v Tel Avivu hodíte kamenem,
zcela jistě trefíte zakladatele nějakéhu start-upu.

Je to dáno jak celkovým přístupem k inovacím, tak i relativně nízkou averzí zdejších podnikatelů k riziku. V Izraeli si z případného podnikatelského neúspěchu nikdo těžkou hlavu nedělá – to je jeden z kontrastů oproti evropskému nebo východoasijskému prostředí, kde je mnohdy za selhání považována i ztráta zaměstnání, natož krach v podnikání. Izraelci to naopak považují za cennou zkušenost. Investoři dají radši příležitost podnikateli, který v minulosti narazil, než někomu, kdo má za sebou třeba úspěšnou firemní kariéru.

Zlomovým byl v tomto ohledu rok 1998. Tehdy americký gigant AOL koupil za 407 milionů dolarů izraelský start-up Mirabilis – tvůrce komunikačního programu ICQ. Mladí Izraelci od té doby přetavili v podobný úspěch řadu dalších internetových start-upů (Viber či Waze, kterou za miliardu dolarů koupil Google). Jiné izraelské hi-tech firmy se staly celosvětovými lídry v odvětví (Amdocs, CheckPoint, Mobileye). Říká se, že v Jeruzalémě se Židé modlí, v Haifě pracují a v Tel Avivu se baví. Říká se ale také, že když v Tel Avivu hodíte kamenem, zcela jistě trefíte zakladatele nějakého start-upu.

Na vědu dávají největší podíl z HDP ze všech zemí

Bezesporu k nejrychleji rostoucím patří nyní v Izraeli obor přírodních věd a biotechnologií. V současnosti zde působí přes tisíc biotechnologických a farmaceutických společností. Obrat izraelského exportu léčiv a specializovaných zdravotnických zařízení přesahuje sedm miliard dolarů ročně. Z pětadvaceti celosvětově nejúspěšnějších léků, které byly vyvinuty v průběhu posledního desetiletí, bylo sedm úplně či z velké části vyvinuto v Izraeli.

Uvedené úspěchy by nebyly možné bez vysoké technické úrovně izraelských univerzit. Země je v poměru investic do vědy a výzkumu k HDP (4,6 procenta) dlouhodobým světovým premiantem. Není to ale pouhý statistický ukazatel. Na rozdíl od České republiky drtivá většina investic do vědy a výzkumu v Izraeli přichází ze soukromého sektoru.

Weizmannův institut věd, haifský Technion, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Telavivská univerzita patří ke světové špičce nejen v kvalitě technického vzdělávání, ale zejména v přenosu aplikovaného výzkumu do praxe. V podstatě neexistuje oblast, kterou by kvalitní izraelský výzkum nějakým způsobem významně neovlivnil – od zemědělství přes farmacii a medicínu až po výpočetní techniku a průmysl. Tantiémy z poskytnutých licencí jsou v případě prvních dvou hlavním zdrojem dalšího financování univerzitního výzkumu a současně motivují absolventy pokračovat v humanitních a technických vědách i po ukončení studia a služby v armádě.

Září i v NASDAQ

Na americké burze cenných papírů převážně technologických firem NASDAQ jsou obchodovány akcie 105 izraelských hi-tech firem (k uvedenému číslu je nutné přičíst dalších 83 firem, jejichž akcie byly z trhu staženy zpravidla z důvodu akvizice). Pro srovnání, francouzských firem je na NASDAQ 14, německých osm, česká žádná.

Znamená to, že izraelský kapitálový trh je nefunkční? Nikoli. Na Telavivské burze jsou emitovány akcie 545 společností s celkovou tržní hodnotou přesahující 250 miliard dolarů. Pro srovnání, 24 veřejně obchodovaných firem na pražské burze má souhrnnou tržní kapitalizaci 41,6 miliardy dolarů. To je zhruba hodnota největší letošní akvizice izraelské farmaceutické firmy TEVA, která za nákup divize generických léčiv amerického konkurenta ALLERGAN utratila 40,5 miliardy dolarů.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Branislav Gál, Obchodní rada, velvyslanectví ČR v Tel Avivu.