English version
Navzdory vší nejistotě okolo výsledné podoby brexitu je už dnes jasné, jaká opatření by bylo vhodné přijmout pro případný odchod Velké Británie z Evropské unie bez dohody. Jde o to, aby mohla vzájemná obchodní výměna mezi Českem a Spojeným královstvím pokračovat, případně i za ztížených podmínek.
V případě, že česká společnost prodává zboží či poskytuje služby do Spojeného království nebo z něj zboží a služby naopak nakupuje, anebo přes Spojené království zboží jen přepravuje, je důležité si ujasnit, jaké dopady může brexit mít bez ohledu na to, zda bude s dohodou, nebo bez ní.
Bez dohody? Cla hned v den výstupu
Pokud Spojené království opustí EU bez výstupové dohody, stane se v den odchodu takzvanou třetí zemí, jejíž vztahy k EU se budou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). To oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení vzájemného obchodování. A to okamžitě, tedy bez jakéhokoliv přechodného období, s nímž počítá výstupová dohoda. EU by v takovém případě začala uplatňovat na hranicích se Spojeným královstvím své předpisy jako ve vztahu s každou jinou třetí zemí, s níž nemá žádné preferenční ujednání – tedy včetně celních, technických, sanitárních a fytosanitárních norem a jejich ověřování v souladu se svými standardy.
S dohodou získají obě strany čas díky přechodnému období
Situace bude pro Evropskou unii, Spojené království i jejich obchodní společnosti a podniky mnohem příznivější, pokud bude výstupová dohoda uzavřena. Dohoda totiž upravuje nejen proces ukončení členství Velké Británie v unii, ale především upravuje podmínky pro přechodné období. V tomto ohledu je schválení výstupové dohody pro spořádaný odchod Spojeného království z EU klíčové – přechodné období poskytne všem podnikatelským subjektům potřebnou jistotu stran uplatňovaných pravidel na obou stranách kanálu La Manche a rovněž poskytne Velké Británii i EU další čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích.
Mezi Velkou Británií a Českem ročně proudí zboží za 300 miliard korun,
takže brexit bude mít na exportéry velký dopad.
Během přechodného období se na Spojené království bude pohlížet, jako kdyby bylo i nadále členem EU a bude se na něj vztahovat unijní právo v plném rozsahu, a to včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. Spojené království se však nebude moci účastnit jednání unijních institucí a orgánů, ani těch stanovených mezinárodními dohodami EU, a nebude mít žádný vliv na legislativní proces v EU. Po celou dobu přechodného období však zůstane součástí vnitřního trhu a celní unie – v prvních letech po brexitu by se tedy pro vývoz a dovoz zboží nemělo nic zásadně změnit oproti současnému stavu.
Pátá nejdůležitější destinace
Spojené království je pro český export pátou nejdůležitější destinací. Každý rok mezi ČR a ostrovy putuje zboží a služby v hodnotě zhruba 300 miliard korun. Dopady brexitu tedy česká ekonomika v každém případě pocítí. Obzvláště zranitelné mohou být malé a střední podniky a firmy, které dosud nemají zkušenosti s obchodováním mimo EU.
Z toho samozřejmě vyplývají potíže, kterým by čelil také český export – kromě celních sazeb je to i celá řada netarifních překážek a regulatorních, administrativních či logistických problémů. Konečným důsledkem výše uvedeného postupu by pak mohlo být navýšení ceny, a tudíž i možná ztráta konkurenceschopnosti.
Nárůst „papírování“
Již dnes je zřejmé, že zboží dovážené na celní území EU ze Spojeného království nebo vyvážené v opačném směru bude podléhat takzvanému celnímu dohledu a může být podrobeno celním kontrolám podle nařízení EU č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.
V praxi to znamená zavedení celních formalit, a to včetně povinnosti předložit celní prohlášení zpravidla jak na přepravu, tak na konkrétní další formy předpokládaného nakládání se zbožím (volné nakládání, skladování, zpracovatelské operace), dále možnost vyžadovat zajištění celního dluhu celními orgány s ohledem na podmínky toho kterého konkrétního celního režimu.
Rovněž bude uplatněno clo na zboží, které bude dováženo na celní území EU ze Spojeného království dle společného celního sazebníku EU. Je nutné počítat také se změnou správy daně z přidané hodnoty a spotřební daně a rovněž i se zákazy nebo omezeními pro vybrané druhy zboží, zejména z důvodů ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti, ochrany životního prostředí nebo kulturního bohatství, a s tím spojenými administrativními povinnostmi, například v podobě licencí k obchodu s tímto zbožím.
Povinnosti při dovozu ze zemí mimo EU
- Být registrován a mít přidělen identifikátor hospodářského subjektu (číslo EORI).
- Stanovit sazební zařazení zboží.
- Zkontrolovat, zda zboží nepodléhá zákazům či omezením.
- Stanovit celní hodnotu zboží.
- Zvolit celní režim.
- Předložit celní prohlášení a odeslat zboží.
- Zaplatit clo, DPH a spotřební daň.
- Schovat příslušné doklady pro případ kontroly.
Povinnosti při vývozu zboží mimo EU
- Být registrován a mít přidělen identifikátor hospodářského subjektu (číslo EORI).
- Předložit zboží celním orgánům.
- Zabezpečit podání vstupního souhrnného prohlášení.
- Podat dovozní prohlášení.
- Splnit podmínky obchodněpolitických opatření.
- Splnit podmínky pro propuštění zboží do celního režimu.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Jitka Savin a Michal Šiffner, Oddělení evropských záležitostí, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
