English version
Číňané rádi nakupují zahraniční zboží, ať už je to z důvodu slabší důvěry v domácí produkci, či vyšší prestiže zahraničních značek. Podle odhadu China E-commerce Research Centre (CECRC) počet Číňanů nakupujících cizí zboží na zahraničních webových stránkách se v roce 2018 přiblíží počtem 36 milionům zákazníků, přičemž objem transakcí se zvedne ze 150 miliard RMB (488 miliard korun) v roce 2014 na 1 bilion RMB (3,256 bilionu korun) v roce letošním.
Pro čínské spotřebitele má však tato forma obchodu určité nevýhody, jako je zejména jazyková bariéra, nutnost platit v zahraniční měně, samostatně řešit dopravu, komplikace při vracení či výměně zboží nebo chybějící garance kvality zboží. To vše nahrává většímu využití přeshraničního on-line obchodu (cross-border e-commerce, CBEC) v budoucnu.
Na rozdíl od klasického on-line prodeje v Číně (například přes platformy Taobao či Tmall), kdy zahraniční firma musí mít v místě buď svého čínského distributora, nebo právnickou osobu, u CBEC toto neplatí. Zahraniční firma nemusí v Číně zakládat právnickou osobu, nemusí mít distributora a nevyžaduje se ani zřízení bankovního účtu u čínské banky, ale využívají se platební portály, třeba Alipay nebo WeChat Pay.
Při prodeji na CBEC však musí zahraniční firma počítat s následujícími faktory a nejdůležitějšími povinnostmi, které ovlivňují náklady: mít prostory v Číně, kam může zákazník zboží vracet, nastavit vhodnou logistiku, vypracovat vhodnou marketingovou strategii v propagaci českého zboží/značky, e-shop na CBEC musí nabízet zákaznický servis v čínštině, CBEC platformám se platí depozit, roční poplatek za užívání platformy, provize (výše v procentech dle druhu výrobků) a poplatek za užití platebních portálů.
E-shop na CBEC si mohou zahraniční firmy zřídit samy, ale vyžaduje to opravdu dobrou znalost čínského prostředí a požadavků zákazníka. Doporučovanou cestou je využití služeb místních firem, které se na jednotlivé aspekty prodeje přes CBEC specializují.
Číňané na CBEC hledají novinky
A které výrobky se na CBEC nejvíce prodávají? Dle průzkumů těchto platforem jsou jejich zákazníci zkušení v nakupování přes internet a na CBEC hledají výrobky velmi kvalitní, s unikátním designem, novinky a značky, které ještě nejsou dostupné na čínském trhu. Jedná se především o spotřební zboží typu potřeby pro matku a dítě, výrobky osobní hygieny, výrobky pro zdravotní péči, potraviny a kosmetiku.
Prodeje na CBEC platformě jsou pod dohledem několika státních orgánů, čínská vláda vydala seznam výrobků, které se na CBEC prodávat mohou. Inspekční a karanténní procedury jsou obecně jednodušší v rámci prodeje přes CBEC než při běžném obchodě, například některé certifikační procedury se nevyžadují, rovněž náklady na celkový dovoz (vč. celních) jsou nižší. V dubnu 2016 byla sice pravidla, zejména certifikační a celní, zpřísněna, nicméně jejich platnost je odložena až do konce roku 2018.
Nejvýznamnější CBEC tržiště v Číně jsou Koala, Tmall Global, Vip, JD Worldwide a Xiaohongshu, na něž připadá 78 procent trhu. Prodeje na CBEC vzrostly mezi lety 2010 a 2014 desetinásobně, v roce 2016 pak tržby stouply o 46 procent téměř na 86 miliard USD.
CBEC je platforma, na které si mohou zahraniční firmy s novým produktem relativně snadněji otestovat zájem čínského spotřebitele o své výrobky. Zároveň mohou pojmout tento koncept jako přípravu na následný vstup na trh, ať už nalezením čínského distributora, či otevřením e-shopu na klasické čínské e-commerce platformě. Vyjednávací pozice vůči budoucímu čínskému zástupci či partnerovi bude mnohem silnější s ověřenými daty z prodeje přes CBEC.
V případě zájmu o detailnější informace k CBEC, ale i k e-commerce platformám jsou zástupci zahraničních kanceláří CzechTradu v Číně připraveni je českým firmám poskytnout či asistovat při souvisejících službách typu analýza trhu, kontrola, zda výrobek může být prodáván přes CBEC, výběr správné platformy, výběr správného partnera pro zřízení e-shopu a další.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Kateřina Ďurove, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTradu v Pekingu (katerina.durove@czechtrade.cz).
