Jordánsko: klidná země v neklidném regionu



Jordánsko má jednu z nejvíce otevřených ekonomik na Blízkém východě. Přestože v regionu probíhá řada vnitrostátních konfliktů s mezinárodním přesahem, právě Jordánsko zůstává díky své politice stabilní a bezpečné.

Krize v Sýrii a Iráku má nicméně na na jordánskou ekonomiku negativní vliv. Složitá situace u sousedů poškozuje zahraniční obchod a zatěžuje státní rozpočet pobytem 532 tisíc syrských uprchlíků, závislých na příspěvcích. Většina z nich žije v hostitelských komunitách. Celkový nápor syrských uprchlíků na kapacity zdravotního a sociálního systému financovaného státem představuje 1,26 milionu osob. I s tuto výzvou chce ale Jordánsko ve své hospodářské koncepci pracovat.

Metropole Ammán hledá pomoc s veřejnou dopravou

Hospodářský růst se v Jordánsku zpomalil na průměr 2,6 procentaa nevytváří žádoucí množství kvalitních pracovních míst, což má za následek zatím přetrvávající strukturální nezaměstnanost na úrovni 13,6 procenta. Pokud by se Jordánsku podařilo rozvinout dosud velmi slabou veřejnou dopravu, vytvořilo by zásadní předpoklad ke snížení zmíněné nezaměstnanosti o polovinu. Jednou z příčin nezaměstnanosti je podle mezinárodních studií snížená mobilita pracovní síly a finanční nedostupnost dopravy pro dojíždění za prací. Ammánský magistrát má enormní zájem navázat s Prahou partnerské vztahy a nechat se inspirovat k převzetí osvědčených řešení od českých firem se zkušenostmi z veřejné dopravy.

Po mnohaletém váhání s rozvojem železniční sítě přistoupilo Jordánsko na čínský návrh přijmout zahraniční investici ve výši 2,8 miliardy dolarů pro prakticky znovuvybudování tohoto dopravního odvětví, které má perspektivu jak napojení na dokončenou páteřní síť přes Saúdskou Arábii k Perskému zálivu, tak v případě zklidnění vnitřní situace v Sýrii pro protažení železničního koridoru až ke Středozemnímu moři. To s sebou nese budoucnost Jordánska jako významného logistického prvku v regionu.

Jordánsko uzavřelo mezivládní smlouvu s Ruskou federací o stavbě první jaderné elektrárny na svém území.

Na solární a větrné elektrárny lze získat pobídky

V oblasti fiskální politiky bude země muset ještě nějakou dobu spoléhat na pomoc USA, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské unie a zemí Perského zálivu. V dlouhodobém horizontu bude Jordánsko usilovat o diverzifikaci zdrojů energie. Výsledky se ale projeví nejdříve za několik let. Jordánsko pracuje na významném rozšíření zdrojů solární a větrné energetiky. To je zároveň úzce spojeno s potřebou drahého posílení přenosové soustavy. Koncem roku 2014 nabyla platnosti novela zákona o energetické účinnosti obnovitelných zdrojů, která usnadňuje licenční požadavky na projekty obnovitelných zdrojů energie a poskytuje těmto projektům nezbytné pobídky.

Zákon také zprošťuje obnovitelnou energii a s ní spojené systémy, včetně jejich vstupů, daně z obratu. Jordánsku se dostává silné mezinárodní podpory k financování a spuštění projektů výstavby obnovitelných zdrojů energie především od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Francouzské rozvojové agentury.

Politicky citlivé téma orientace země na dovoz plynu z pobřežního šelfu mezi Kyprem a Izraelem bude zřejmě tématem dalších parlament-ních a vládních rozprav. Jednalo by se o nejrychlejší a finančně nejefektivnější řešení, které by otevřelo cestu k široké plynofikaci země. To si samozřejmě bude žádat také náležité know-how k vytvoření přepravní, výrobní a spotřební infrastruktury.

V rámci rozvoje svého vlastního jaderného programu uzavřelo Jordánsko mezivládní smlouvu s Ruskou federací o výstavbě a provozu první jaderné elektrárny na svém území. Smlouva předpokládá vybudování dvou bloků o výkonu dva tisíce megawattů v celkové hodnotě deset miliard dolarů a jejich spuštění do provozu v roce 2022. Provoz elektrárny umožní diverzifikovat energetický mix země na řádově až pětinový podíl jaderné energie. Pro řadu českých firem sdružených v Asociaci poskytovatelů energatických služeb se může jednat o vhodnou příležitost uplatnit své know-how z oblasti ruské jaderné technologie.

Země má zájem o nákup pšenice pro kvalitní potravinářskou výrobu.

V květnu poletí do Jordánska čeští potravináři

Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími jsou v Jordánsku potravinářský průmysl a průmysl rafinérský. Oba obory mají po 15 procentech podíl na průmyslové výrobě. Počátkem května se bude v Ammánu konat obchodní fórum Potravinářské komory ČR, jejíž členové představí nabídku jak potravinářských výrobků a výrobních technologií, tak i ekologických technologií likvidace potravinářského odpadu, vyvinutých Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Jordánsko má rovněž zájem o nákup pšenice pro kvalitní potravinářskou výrobu. Zatím dováží velké objemy obilí z Ruska.

Velmi vyspělý je v Jordánsku sektor poskytování lékařské péče, respektive zdravotních služeb. Přináší Jordánsku příjem 8,4 procenta HDP. Jedná se o největší podíl v rámci zemí širší oblasti a dokládá rozsah zdravotní turistiky, kterou Jordánsko absorbuje (především ze sousedních zemí) a pro niž disponuje příslušnou odbornou infrastrukturou. Přetrvávají tak příležitosti nejen pro obchod s léčivy, ale především se zdravotnickou technikou a v segmentu zdravotnických služeb.

Jordánsko učinilo významný pokrok v privatizaci a snížilo stávající státní vlastnictví napříč většinou hospodářských odvětví (doprava, cestovní ruch, energetika a telekomunikace). Demonstrovalo tak ochotu vlády posoudit privatizační proces transparentním způsobem v souladu s nejlepší mezinárodní praxí. Byly vytvořeny zvláštní ekonomické a průmyslové zóny s cílem přilákat offshorový sektor obchodu.

Hlavní překážky podnikatelského prostředí zůstávají v přístupu k úvěrům, ve vymahatelnosti plnění smluv a v ochraně investorů. Přestože byly zjednodušeny postupy úřadu Jordan Investment Board pro zakládání nových podniků,
byrokratické překážky, kterým zakladatelé čelí, nejsou jednoduché. Nicméně se očekává, že přijetím nového investičního zákona a nové regulace Public Private Partnership lze přilákat vyšší přímé zahraniční investice.

Na severu země má vzniknout nová ekonomická zóna

V říjnu minulého roku padlo rozhodnutí o vytvoření smíšené česko-jordánské hospodářské komise. Jedním z důvodů je jordánský záměr ustavit ekonomickou stabilizační zónu na severu země, která by vytvořila předpoklady jak pro obnovu občanskou válkou zpustošeného jihu Sýrie, tak rozvoj ekonomiky severního Jordánska. Rozšíření ekonomické infrastruktury  v severních oblastech je reálným předpokladem pro efektivní otevření pracovního trhu Jordánska syrským uprchlíkům, a tím i poskytnutí příslibu pro jejich důstojnou budoucnost.

Pro záměr ekonomické stabilizační zóny byla zpracována mezinárodní studie. Jordánsko chce pokročit v přípravách na sjednání dohody o posuzování shody s EU. Uzavření dvoustranné dohody pro konkrétní průmyslová odvětví bude mít vliv na usnadnění přístupu průmyslových výrobků z Jordánska do vnitřního trhu EU a naopak.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Bohumil Jirkal, zástupce vedoucího zastupitelského úřadu velvyslanectví ČR v Ammánu.