Kazachstán: příležitosti a výzvy pro český byznys ve Střední Asii



Za poměrně krátkou dobu své novodobé existence (26 let) prošla Republika Kazachstán zásadními politicko‐ekonomickými proměnami, díky nimž se úspěšně integrovala do mezinárodních struktur. V listopadu 2015, po dvaceti letech vyjednávání, získala členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). Navíc v prosinci téhož roku s EU uzavřela Dohodu o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA).

Díky své prozíravé vnitřní a zahraniční politice se Kazachstán postupně vypracoval na středoasijského ekonomického lídra a stal se též významným hráčem v postsovětském prostoru. Je rovněž zakládajícím členem Eurasijské ekonomické unie (EEU), jež vznikla v lednu 2015 z původní Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska.

Země periodické tabulky prvků

Současný Kazachstán je průmyslově‐zemědělskou zemí se značným nerostným bohatstvím. S trochou nadsázky lze říci, že v místních ložiskách najdeme takřka celou Mendělejevovu tabulku prvků. Disponuje obrovskými zdroji černého uhlí, železných a chromových rud, ropy a zemního plynu a dalších nerostných surovin (měď, olovo, mangan, bauxit, fosfáty). Těží se ropa, uhlí, azbest, uran, zlato a sůl.

V zemi existuje 160 nalezišť ropy a zemního plynu, včetně největšího naleziště Tengiz. Odhadované zásoby se pohybují mezi 750 mil. a 1,1 mld. tun ropy. Kazachstán je největším producentem uranu. Stojí též v čele světových těžařů a výrobců hliníku. Druhé největší zásoby železné rudy na světě byly objeveny v Džezkazganu.

Vedoucím sektorem ekonomiky země jsou služby, které tvoří 60 procent HDP. Průmysl, jenž zaměstnává asi 20 procent práceschopné populace, se podílí na tvorbě HDP 30 procenty. Rozhodující úlohu v průmyslu má těžební a zpracovatelský průmysl (asi 60 procent) zaměřený na ropu, barevné a železné kovy a na vzácné nerosty. Rozvinutá je též energetika s převahou využití uhlí, chemický průmysl a doprava, jež disponuje 14,4 tis. km železničních tratí a 151 tis. km silnic.

Většinu jeho území zabírají pouště a polopouště, jen malá část je zalesněna nebo hospodářsky využívána. V zemědělství převažuje živočišná výroba, chovají se zejména ovce a skot. Kazachstán je též jedním z největších producentů koňského masa na světě. Pěstuje se bavlna, obilí, rýže, tabák, slunečnice, ovoce a zelenina.

Strategie Kazachstán 2050

V lednu 2014 na společném zasedání obou komor parlamentu vystoupil kazašský prezident Nursultan Nazarbajev s projevem, v němž nastínil směry rozvoje země do roku 2050. Jde o dokument Strategie Kazachstán 2050, obsahující hlavní cíle a sedm prioritních oblastí rozvoje pro nadcházející desetiletí.

V listopadu 2014 schválila kazašská vláda nový systém investičních pobídek,
které jsou určeny mimo jiné i na leteckou dopravu.

Je v něm zakotven i ambiciózní záměr – postupné začlenění země mezi 30 nejvyspělejších států světa (dle hodnocení WEF v roce 2016 guroval Kazachstán na pomyslné 42. příčce). Tohoto cíle se má dosáhnout ve dvou etapách – do roku 2030 má být dokončena modernizace země, zajištěn dynamický růst ekonomiky a vytvořen průmyslový sektor. V další etapě do roku 2050 má být dosaženo trvale udržitelného rozvoje země a střední třída by měla tvořit většinovou skupinu společnosti.

V důsledku zhoršení ekonomické situace v zemi v letech 2013 a 2014 byl počátkem roku 2015 schválen státní program infrastrukturního rozvoje na léta 2015–2019 nazvaný Světlá cesta (Nurly žol). Politika vlády v rámci realizace cílů tohoto programu je zaměřena na vytváření efektivní dopravně‐logistické infrastruktury, dále na energetické projekty, modernizaci stávajícího a výstavbu nového bytového fondu, podporu místního strojírenství, podporu exportu, vzdělávání nebo malého a středního podnikání.

Kazachstán je nadále nejsilnější ekonomikou středoasijského regionu nehledě na nepříznivý ekonomický vývoj posledních let. Má téměř dvojnásobný HDP oproti svým postsovětským sousedům a vyšší HDP na obyvatele než Rusko. Hodlá také těžit ze své strategické pozice na nově budovaných spojeních mezi Čínou a západní Evropou (projekt Stezka a pás).

Zotavování tenge

Lze konstatovat, že podnikatelské prostředí v Kazachstánu je poměrně příznivé. Ve srovnání se sousedními státy je v zemi menší míra korupce a šedé ekonomiky a větší vymahatelnost práva, k čemuž přispívá členství země ve WTO. Kazachstán má velký zájem o další přímé zahraniční investice do své ekonomiky.

Po problematickém vývoji v letech 2014–2016 dochází letos v ekonomice státu postupně k oživení. HDP země, jenž v roce 2016 vzrostl pouze o jedno procento, by podle posledních odhadů Světové banky měl letos vzrůst o 3,7 procenta. To je vyvoláno zejména dobrými výsledky těžby ropy, včetně rozšíření těžby na nalezišti Kašagan, v kombinaci se zastavením poklesu světových cen této pro kazašský vývoz klíčové komodity. V dalších letech se očekává roční růst ekonomiky o necelá tři procenta, což je ovšem pod úrovněmi, kterých ekonomika dosahovala před rokem 2014.

Dalším aspektem je postupné zotavování domácí spotřeby související zejména s relativně stabilním kurzem místní měny tenge vůči dolaru. Pokud jde o kurz tenge vůči ruskému rublu, ten zůstává na nižších hodnotách, což sice zdražuje dovozy, ovšem příznivě přispívá ke konkurenceschopnosti kazašských výrobců v rámci Euroasijské ekonomické unie (EAEU).

Z fiskálního hlediska zůstává pozice Kazachstánu stabilní. Agentura Fitch ji oceňuje na BBB. Značný stabilizační aspekt mají úspory z dřívějších let, které je ovšem v současnosti kazašská vláda nucena využívat k podpoře státního rozpočtu. Příkladem je národní fond, ve kterém bylo v roce 2015 podle údajů tamního ministerstva financí asi 25 bil. tenge (cca 1,5 bil. korun). Přestože je fond průběžně doplňován platbami z těžby ropy, tyto platby nemůžou vykompenzovat transfery do státního rozpočtu, které letos dosáhnou asi 4,4 bil. tenge a na příští rok jsou plánovány ve výši 2,1 bil. tenge.

Bez těchto transferů by státní rozpočet Kazachstánu nemohl směřovat k přijatelnému schodku v rozsahu dvě procenta HDP. Na příští roky navíc předpokládá státní rozpočet zvýšení sociálních výdajů, což je dáno snahou kompenzovat pokles reálných příjmů zranitelných skupin obyvatelstva, zejména důchodců, v posledních letech.

Západní vektor obchodní politiky

EU považuje Kazachstán za důležitého politického a ekonomického partnera v regionu Střední Asie, který je současně největším partnerem EU v oblasti obchodu. Kazašský export do unie je tvořen primárně ropou a plynem, což z něj činí partnera důležitého i z hlediska energetické bezpečnosti. Také EU je pro Kazachstán mimořádně důležitým partnerem, s nímž má země největší obchodní obrat a ze kterého do tamní ekonomiky proudí nejvíce přímých investic.

Vztahy mezi EU a Kazachstánem upravuje v současné době Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA), která byla podepsána v lednu 1995 a vstoupila v platnost v červnu 1999. Právní rámec tohoto dokumentu, jehož hlavním cílem bylo navázání prvotních vztahů mezi Evropskými společenstvími a Kazachstánem, je z dnešního pohledu již nedostatečný.

Proto komise EU v létě 2010 iniciovala sjednání nového smluvního dokumentu – Dohody o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA). Jednání o EPCA začala v červenci 2011 a byla ukončena jejím podpisem 21. prosince 2015. V současné době probíhá v členských zemích EU její ratifikační proces, v Česku byl ukončen již v říjnu 2016.

EPCA jakožto smlouva politické povahy s výrazným hospodářským rozměrem zakládá nový institucionální rámec pro realizaci široké politické a ekonomické spolupráce. Dohoda představuje nový mezník ve stávajících vztazích mezi EU a Kazachstánem. Z obchodního hlediska má dohoda za cíl zajistit lepší obchodní prostředí pro ekonomické subjekty, usnadnit obchod se službami, zabezpečit lepší ochranu práv k duševnímu vlastnictví a kultivovat obchodní a investiční prostředí v zemi.

Český vektor obchodní politiky

V regionu Střední Asie je Kazachstán také klíčovým obchodním partnerem Česka. Vzájemný obchod od roku 1993 do roku 2014 (dosavadní nejvyšší objem obratu) vzrostl v korunovém vyjádření asi 25× (v dolarovém ekvivalentu 35×). V rámci dosahovaného objemu obchodního obratu je Kazachstán lídrem mezi středoasijskými zeměmi. V obchodě s tímto státem je však Česko dlouhodobě v pasivu, což vyplývá ze struktury tuzemského dovozu, kde dominují energetické komodity (zejména ropa) a další suroviny.

Oproti dovozu z Kazachstánu je český vývoz mnohem diverzifikovanější s výraznou převahou strojírenské a chemické produkce. Země je po Rusku a Ázerbájdžánu již řadu let třetím největším dodavatelem ropy do ČR.

ČR vyváží do Kazachstánu komodity s vyšší přidanou hodnotou, zejména stroje a dopravní prostředky, dále chemickou produkci a průmyslové spotřební zboží. V tuzemském dovozu převládají zejména energetické suroviny (ropa s podílem 80 procent) a další nerostné suroviny (fosfor, ferochrom, vermikulit, zkapalněný propan). Zájem českých firem o kazašský trh přetrvává a v poslední době i roste. Mnohé z nich si zřídily svá lokální zastoupení. Podle tamních údajů bylo k 1. březnu 2017 v Kazachstánu zaregistrováno 186 společností s českým kapitálem.

Podle dostupných údajů je stávající objem přímých investic z Kazachstánu (PZI) do české ekonomiky velmi nízký – činí 13 mil. dolarů (jde o kumulovaný objem za období 2005–2014). Objem českých PZI činí asi 191 mil. dolarů (též ve stejném období).

Perspektivními obory pro spolupráci v Kazachstánu jsou energetika a obnovitelné zdroje, zpracovatelský průmysl (zejména zpracování ropy), infrastruktura sektoru ropy a plynu, metalurgie a produkce hotových hutních výrobků, strojírenství (dodávky zařízení, strojů a techniky pro lehký průmysl), doprava a silniční infrastruktura, telekomunikace, farmaceutický průmysl, zdravotnictví (dodávky zdravotnické techniky), stavebnictví a výroba stavebních materiálů, ekologie, obranný průmysl, zemědělství a potravinářský průmysl.

Kazachstán tak představuje pro české podnikatele, kteří chtějí expandovat do regionu širší Střední Asie, velkou výzvu, ale zároveň příležitost a bránu do okolních zemí. Rovněž úspěšná česká účast na světové výstavě EXPO Astana 2017 může být dobrým odrazovým můstkem pro angažovanost tuzemských firem v budoucnosti.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Olga Marková, odbor zahraničně ekonomických politik I, sekce EU a zahraničního obchodu, ministerstvo průmyslu a obchodu (markova@mpo.cz).