Klavíry pro Čínu, banja pro Ameriku



Čeští výrobci hudebních nástrojů by bez exportu živořili, někteří totiž vyvážejí až 95 procent své produkce. Přitom trh této komodity je velice specifický a malý, takže prosadit se v zahraničí opravdu není snadné. Přesto například o nejdražší koncertní křídla mají zájem v Číně, o banja dokonce v USA.

„Mnoho výrobců dělá i velmi drahé, prémiové značky v té nejvyšší kvalitě. Ať už jsou to mistři houslaři, kteří vyhrávají světové soutěže, nebo výrobci kytar, banj, mandolín či klavírů, české hudební nástroje jsou ve světě vnímány velmi pozitivně,“ tvrdí Ivana Louková, manažerka Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR.

Klavíry Petrof jsou v Číně exkluzivní zboží

Český statistický úřad eviduje vývoz hudebních nástrojů téměř dvacet let. Podle těchto dat se českým výrobcům dařilo nejlépe na přelomu století. V letech 1999 až 2002 exportovali ročně hudební nástroje za dvě miliardy korun. Pak začal trvalý pokles a nejhůř na tom byli v roce 2009, kdy tržby ze zahraničních trhů dělaly jen 729 milionů korun. Od tohoto roku vývoz opět mírně roste až na loňských téměř 1,4 miliardy korun.

Je ovšem důležité zdůraznit, že mnoho takzvaně mistrovských nástrojů prodávají výrobci cizincům přímo v tuzemsku. Budoucí majitelé si je totiž přijedou vybrat, ozkoušet a pak je hned zaplatí a odvezou. „Takhle se v Česku prodávají housle, z nichž jedny stojí klidně půl milionu korun, ale do statistik o vývozu se nedostanou. Přitom mistr houslař jich takto prodá za rok několik,“ míní manažerka asociace.

Onen výrazný pokles počátkem 21. století v exportu hudebních nástrojů vysvětluje Louková hned dvěma důvody. Jednak došlo ke změně pravidel, co se do hudebních nástrojů a jejich součástek i příslušenství počítá. Původně sem totiž patřila i elektronika spojená s hudební produkcí, jako třeba reprobedny, ozvučení nebo hudební příslušenství. Dnes jde pouze o hudební nástroje včetně třeba vábniček či hracích orchestrionů.

Druhým důvodem poklesu exportu hudebních nástrojů byly problémy firmy Petrof po roce 1998. Klavíry svojí cenou, kus stojí i milion korun, tvoří významnou položku v celkovém součtu a Petrof s příchodem hospodářské krize a výraznou orientací na americký trh zažil opravdu velký propad, který ale ustál. V Evropě se ročně vyrobí asi 5,5 tisíce klavírů a na českou firmu Petrof z toho připadají aktuálně skoro dva tisíce nástrojů.

Navíc tato společnost už 12 let vyrábí nástroje také v Číně spolu s tamními firmami. Jde o klavíry z portfolia Petrof, jako třeba Weinbach či Rössler. Ovšem know-how výroby vlajkového brandu si Petrof ponechal v tuzemsku. Takže klavíry Petrof se do Číny vyvážejí a jsou tam exkluzivní značkou pro velmi bohaté.

Společnost Petrof zvítězila v soutěži Equa bank Rodinná firma roku 2018 v kategorii Střední firma.

„Petrof má v Číně výsadní postavení. Představte si nákupní centrum, jako třeba pražské Palladium, a v něm má Petrof showroom na polovině jednoho patra, a to ve skoro každém městě nad deset milionů obyvatel,“ uvádí Ivana Louková s tím, že obecně je v Asii a hlavně v Číně patrný výjimečný vztah k hudbě. V nákupních centrech jsou i hudební školy. „V Číně nedávají rodiče děti během nákupu do hracích koutků, ale třeba do takové školičky klavíru.“

I americká banja mají české díly

Podle Loukové právě Čína, Jižní Korea a Japonsko jsou velké trhy lačné po hudebním vzdělání. A to si uvědomují i čeští výrobci hudebních nástrojů, jejich top lokalitami jsou pochopitelně Evropa, hlavně Německo, a pak právě asijské trhy, především Čína. V poslední době se pohybuje export hudebních nástrojů a jejich komponentů do Německa ročně kolem půl mi­liardy korun, do Číny dělá tak 90 milionů.

Jsou firmy jako Petrof či Amati, které mají známou značku a za sebou určité vývozní zkušenosti. Ale exportovat se daří i firmám s mnohem mladší historií, jejichž expanze v zahraničí byla složitější, protože nabízely de facto neznámý brand. Příkladem takových úspěšných vývozců jsou třeba Furch Guitars, specializující se na kytary, a Průcha Bluegrass Instruments, vyrábějící banja a mandolíny.

Už z názvů firem je jasné, že jde o rodinné podniky. Třeba Jaroslav Průcha, zakladatel a majitel firmy Průcha Bluegrass Instruments, nejenom že exportuje své vlastní nástroje třeba do Japonska, Austrálie, Německa, Francie, Švédska, Norska a hlavně do USA a Kanady, ale je velmi pravděpodobné, že banja či mandolíny jiných značek včetně těch super amerických mají kovové díly právě od Průchy.

Jako jeden z mála ve světě si totiž všechny díly pro nástroj i sám vyrábí. Kolem roku 2000 se mu podařilo přesvědčit proslulé výrobce banj v USA o kvalitě svých nástrojů a dílů. „To jsme se stali hlavním dodavatelem banjových dílů pro firmu Gibson, což bylo úžasné a předtím nepředstavitelné. Ročně jsme jim dodali až 1500 kovových sad na banja. A tím, že nás začala brát firma Gibson, přidali se i ostatní výrobci a trh se nám otevřel. Dnes když výrobci banj uvedou, že mají díly značky Průcha, tak je to ceněné, má to punc dokonalosti,“ uvádí Jaroslav Průcha, jehož rodinná firma ročně utrží kolem šesti milionů korun. Z toho tak 80 procent z exportu.

Základní pro vývoz je špičkový produkt

Společnost Furch Guitars z jižní Moravy má tržby větší, cca 90 milionů korun, z nich 90 procent dělá export do 32 zemí světa. Na evropský trh připadá 60 procent. „Největší zájem o kytary Furch je v Německu a ve skandinávských zemích. Hodně odběratelů máme také ve Švýcarsku, Francii a Velké Británii,“ uvádí šéf firmy Petr Furch.

Zatím firma vyrobí ročně asi osm tisíc kytar, plánovanou vizi či hranici má na 20 tisících kusech, výš jít nechce. Takové číslo ovšem znamená hlavně navýšení vývozu. „Neplánujeme masovou výrobu, jde nám o zachování špičkové kvality nástrojů,“ říká představitel firmy, která má ve své branži pověst technologického průkopníka.

Zároveň je také vnímána jako výrobce akustických kytar, které svou kvalitou zpracování a zvukem patří ke špičce. Tohle postavení si společnost vydobyla během uplynulých 37 let, vyvážet začala tak po pěti letech etablování na českém trhu.

„Pokud vyrábí firma špičkové produkty, věříme, že je pouze otázkou času, kdy se prosadí i globálně. Přestože novou značku je bezesporu vždy složité prosadit, kytarová branže je poměrně specifická a kvalitní produkt se v ní dokáže dostat na výsluní mnohem rychleji než v jiných oborech,“ je přesvědčený Furch.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová