English version
Jak dovoz z USA, tak vývoz do této země se od vzniku České republiky až na krátkodobé výjimky zvyšují. Není proto divu, že Spojené státy jsou českým 13. největším obchodním partnerem podle obratu. Vloni se do USA z Česka vyvezlo zboží v hodnotě skoro 3,8 miliardy dolarů, tedy asi 87,7 miliardy korun. Toto číslo by se podle odborníků mohlo v následujících letech ještě zvednout. Může ho ale zkomplikovat jeden problém, který se objevil v posledních měsících.
Hrozí obchodní válka?
Spojené státy zavedly od konce března nová cla na ocel a hliník. Evropská unie měla sice společně s Kanadou a Mexikem z placení těchto poplatků prozatímní výjimku, ta ale na konci května vypršela. Americký prezident Donald Trump využil k březnovému zavedení sankcí na ocel a hliník zákon z roku 1962, který mu umožňuje zavést cla v případě, že dovoz ohrožuje národní bezpečnost. Zdůvodnění obavami o bezpečnost ale Evropa považuje za absurdní. A hodlá se bránit s pomocí odvetných opatření. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil postup USA za zcela nepřijatelný a uvedl, že EU bude bránit své zájmy v souladu s mezinárodním obchodním právem.
Podobně již ostatně zareagovala i Čína nebo Kanada. Ottawa zavedla odvetná cla na zboží z USA v hodnotě 17 miliard dolarů − jde o ocelářské výrobky, ale také o potraviny a nápoje.
Také Mexiko již zveřejnilo seznam položek, na které hodlá uvalit cla. I v tomto případě jde o ocelářské výrobky, masné produkty, sýry či ovoce v celkové hodnotě 25 miliard dolarů. Odvetu navíc plánují i Rusko a Japonsko.
Evropská unie zveřejnila desetistránkový seznam amerického zboží, které se stane terčem odvetných cel. Půjde o široký sortiment od potravin až po průmyslové výrobky − od motocyklů přes džínsy, trička, kosmetiku, ale také arašídové máslo, pomerančový džus až po bourbon. Odvetná opatření by měla začít platit 1. července a pětadvacetiprocentní clo se bude týkat zboží v celkové hodnotě 2,8 miliardy eur.
Trump nařídil vládě, aby vyšetřila, zda dovoz aut z Evropy neohrožuje americkou bezpečnost.
Plán Evropské komise rovněž obsahuje návrh na zavedení cel ve výši 10 až 50 procent na další dovážené americké zboží v hodnotě 3,6 miliardy eur od března 2021. V platnost by mohl vstoupit i dříve, pokud Světová obchodní organizace (WTO) rozhodne, že jsou americká cla nezákonná.
Zásah pocítí i Ostravsko
Samotné zavedení cel na ocel a hliník americkou stranou by podle odborníků nemělo být pro Českou republiku z pohledu dopadů na celou ekonomiku až tak velkým problémem. „Česko není významným exportérem hliníku a oceli. Aktuální ukončení výjimky z dovozních cel nebude mít významný dopad na českou ekonomiku, ačkoli se dá očekávat jisté zpomalení obchodních aktivit tuzemských ocelářských firem na americkém trhu. Objem současného vývozu činí kolem pěti miliard korun ročně,“ říká Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která poskytuje celní služby hlavním českým dovozcům i vývozcům. V objemu jde přibližně o 130 tisíc tun oceli, což jsou asi tři procenta celkového objemu českého ocelářského exportu.
Určitý zásah by však tento průmysl a sektor výrob základních kovů, které se v České republice koncentrují na Ostravsku, pocítil. „Jsou to bohužel sektory, které jsou v útlumu dlouhodobě,“ domnívá se hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Vymstí se Česku závislost na autech?
Mnohem větším problémem by pro Českou republiku ale mohla být až americká reakce na zavedení odvetných cel ze strany EU.
Prezident Trump už totiž pohrozil, že pokud Evropa k takovému kroku přistoupí, USA zareagují. A zavede další cla − například na dovoz automobilů vyrobených v Evropě do Ameriky. „Jestliže Evropská unie zvýší své vysoké tarify a jiné obchodní bariéry (v odvetě za cla na ocel a hliník), jednoduše zdaníme auta, která vyvážejí do USA,“ pohrozil americký prezident.
Clo na auta by mohlo dosáhnout výše až 25 procent. Což by pocítili tuzemští výrobci automobilů a také řada českých subdodavatelů, kteří jsou napojeni nejen na tuzemské, ale i na německé výrobce, jako jsou Volkswagen, Daimler nebo BMW, pro něž je americký trh skoro stejně tak důležitý jako třeba ten čínský.
Podle analytika Radima Dohnala z portálu Capitalinked.com způsobí cla na ocel a hliník pokles českého hrubého domácího produktu maximálně do 0,1 procenta. Kdyby se ale obchodní válka rozšířila i na exporty automobilů z EU do USA, mohlo by se to na českém HDP podle Dohnala projevit propadem až o několik jednotek procent. „Bohužel by to dopadlo hůře na regiony, kde jsou takzvané montovny, jako je třeba Česká republika,“ podotkl Dohnal. Jiní analytici ovšem upozorňují na to, že hlavními odbytišti českých automobilek jsou trhy v západní Evropě a také v Asii. A že případná cla na auta se dotknou hlavně německých výrobců luxusních automobilů, které se do Spojených států dovážejí ve větší míře.
Trump nemá rád německé limuzíny
Prezidentu Trumpovi totiž leží v žaludku právě německé automobilky, které ovládly americký trh prémiových značek. Podílejí se na něm téměř 90 procenty. „Když jdete po Manhattanu po Páté avenue, každý má před svým domem zaparkovaný mercedes,“ postěžoval si Trump vloni ještě před inaugurací v rozhovoru pro televizi Fox News. A francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi se letos v dubnu svěřil, že po německých automobilkách půjde, dokud bude na Páté avenue jediný mercedes.
Asi to myslel vážně, protože nedávno nařídil vládě, aby vyšetřila, zda dovoz osobních aut z Evropy neohrožuje americkou bezpečnost. Mimochodem, stejný pokyn předcházel zavedení cel na ocel a hliník. Pokud vláda dojde k závěru, že bezpečnost USA je ohrožena, pak může Trump uvalit na jejich dovoz clo ve výši až 25 procent. Aniž by to musel schvalovat Kongres.
Evropa si na přitvrzení americké obchodní politiky může stěžovat, sama má ale máslo na hlavě. Když Trump obvinil Evropskou unii, že zatěžuje americké zboží neférovými obchodními tarify, Brusel to odbyl lakonickým prohlášením, že cla jsou nízká a EU se je navíc snaží postupně odbourávat.
Jenže Trumpovi dává za pravdu i mnichovský institut Ifo: „Evropská unie v žádném případě není rájem volného obchodu, jak o sobě ráda tvrdí,“ citoval deník Handelsblatt slova Gabriela Felbermayra, experta Ifo na zahraniční obchod. A potvrzují to i čísla, která institut zveřejnil. Podle nich činí průměrná výše amerických cel na evropské zboží 3,5 procenta, průměr evropských dovozních tarifů uvalených na zboží z USA je ale vyšší − 5,2 procenta. Tato čísla tedy naznačují, že Trump má částečně pravdu.
I u automobilů existuje mezi oběma regiony rozdíl − americký dovozní tarif na evropské vozy činí 2,5 procenta, evropská cla na americká auta přitom dosahují 10 procent. Z dat Evropského sdružení výrobců automobilů vyplývá, že hodnota exportu osobních aut z USA do Evropské unie loni dosáhla slabých 6,2 miliardy eur. Vývoz opačným směrem však přesáhl 37 miliard eur.
Transatlantické obchodní a investiční partnerství je zatím u ledu
Většinu zmiňovaných problémů mohlo pomoci vyřešit Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Podle svých zastánců měla dohoda znamenat pro ekonomiku států EU 120 miliard eur, Spojeným státům měla dát navíc sumu 90 miliard eur a zbytku světa dalších 100 miliard eur.
Jednání o TTIP mezi EU a USA začala v roce 2013, text dohody zveřejnila Evropská komise na začátku ledna 2015. První podobný pokus zjednodušit obchod přes Atlantik se ovšem datuje do roku 1990. Po nástupu prezidenta Donalda Trumpa, který v předvolební kampani slíbil svým voličům, že se bude řídit heslem „America First“, však komplikovaná jednání uvázla na mrtvém bodě. A stále není jasné, jestli se ještě někdy rozeběhnou.
Ostatně Evropa v tom nezůstala sama. Po svém zvolení Trump nepodepsal ani připravenou dohodu o Transpacifickém partnerství (TPP) a požádal o revizi Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Americký prezident není vyznavačem dohod o volném obchodu, na druhou stranu jednání o TTIP jako první odložily k ledu Francie a Německo, když se zde v rámci předvolebních kampaní začaly objevovat hlasy kritizující tuto dohodu. Navíc Trump od TTIP výslovně neustoupil, jednání pouze zamrzla. Pokud by obě strany začaly znovu jednat, mohlo by to vzájemným obchodním vztahům přinést nový pozitivní impulz.
Loni bilance spadla do minusu
Americký trh není pro Česko důležitý jen z hlediska objemu vzájemného obchodu. Je totiž i jednou z našich nejvýznamnějších exportních destinací z hlediska přidané hodnoty vyváženého zboží. Skladba vzájemného obchodu mezi Českou republikou a USA odráží úroveň vyspělosti obou ekonomik.
Celkově je přitom americký dovoz složen z položek s větší přidanou hodnotou, než je tomu u vývozu z Česka do USA. Pozitivní vývoj české ekonomiky se ale odráží i v proměnách struktury a hlavních položek našeho exportu do USA. Sílící česká koruna a rostoucí úroveň tuzemského průmyslu vedou k tomu, že také mezi hlavními položkami našeho vývozu do USA se stále častěji objevují náročné výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou například letecké motory, zdravotnická zařízení nebo mikroskopy.
V roce 2017 dosáhl vývoz z Česka do USA hodnoty téměř 88 miliard korun, hlavními vývozními položkami v roce 2017 byly proudové motory, turbíny, čerpadla, stroje automatického zpracování dat, ocelové trubky, pneumatiky, součásti motorových vozidel, mikroskopy a měřicí přístroje, zbraně a střelivo, lékařské vybavení, nábytek a chemické výrobky. Export do USA představuje 2,1 procenta celkového vývozu České republiky.
Koleje jsou nejobjemnější položkou v rámci českého vývozu do Kanady.
Loni se tam dovezly v hodnotě 40 milionů kanadských dolarů.
Ve stejném roce dosáhl náš dovoz z USA hodnoty přes 93 miliard korun, čímž se meziročně zvýšil o více než 13 miliard korun. K nárůstu importu došlo téměř rovnoměrně u všech patnácti hlavních dovozních položek, když k nejvyššímu nárůstu došlo v kategorii letadel. Hlavními dovozními položkami Česka z USA byly v roce 2017 turbovrtulové a proudové pohony, telefonní přístroje a tištěné obvody, lékařské přístroje, letadla a jejich části, osobní automobily a farmaceutické a chemické výrobky. Dovoz z USA představuje 2,5 procenta celkového dovozu ČR.
Obchodní bilance s USA byla v letech letech 2011 až 2016 v přebytku, loni ale spadla do minusu. Dovozy z USA převýšily české vývozy o šest procent.
České koleje pro kanadské železnice
Také vzájemný obchod mezi Českou republikou a další severoamerickou zemí − Kanadou − v posledních letech roste. Jeho hodnota se od roku 2010 zvýšila o 113 procent. Výrazný nárůst byl zaznamenán především v minulém roce, kdy se český vývoz do Kanady podle tamní statistiky meziročně zvýšil o 15 procent, zvýšil se i dovoz z Kanady do ČR. Obchod České republiky s Kanadou ovšem zatím stále ani zdaleka nedosahuje hodnot jako obchod s USA.
S přehledem největším obchodním partnerem Kanady jsou Spojené státy, do kterých putuje zhruba 80 procent kanadského vývozu. Dalších necelých osm procent tvoří právě vývoz do zemí EU. Hlavně tedy do Německa, Belgie či Nizozemska. Česko je i v rámci EU až na 18. místě, když k nám směřují necelé 0,2 procenta kanadského vývozu.
V loňském roce činil obchodní obrat mezi Kanadou a Českou republikou 13,3 miliardy korun − za posledních pět let se přitom toto číslo zvedlo o více než 60 procent. Výrazný nárůst byl zaznamenán především v loňském roce.
Vývoz z ČR do Kanady loni dosáhl objemu 7,11 miliard korun − největší nárůst přitom zaznamenal vývoz syntetického kaučuku, paměťových zařízení a médií, buldozerů a strojů na vyrovnávání terénu, lékařských a zvěrolékařských přístrojů nebo hydraulického nářadí. Naopak poklesl zájem o české elektromotory a generátory, přístroje pro vysílání hlasu a obrazu a o konstrukční materiály po stavbu železničních a tramvajových tratí ze železa a oceli. Koleje jsou ale i přes tento pokles stále největší položkou v rámci českého vývozu do Kanady. Loni se tam dovezly koleje v hodnotě skoro 40 milionů kanadských dolarů. A stále je lze považovat za nejperspektivnější odvětví pro český export do Kanady.
Kanada se otevírá českému zboží
Kanada je zatím až na 47. místě mezi našimi obchodními partnery. Růst vzájemného obchodu v posledních letech ale naznačuje, že by se to mohlo změnit. Zvlášť poté, co na podzim loňského roku byla uzavřena Komplexní ekonomická a obchodní dohoda (CETA), která odstraňuje 99 procent celních tarifů mezi Kanadou a Evropskou unií a evropským, tedy i českým firmám otevírá dveře na trh s federálními veřejnými zakázkami.
Potvrzují to už i první čísla − od doby, kdy vešla CETA předběžně v platnost, tedy od září 2017, se podle ČSÚ zvýšil obrat vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou o 30 procent, přičemž rostl export i import. Lze proto očekávat, že v příštích letech se bude Kanada na žebříčku českých exportních destinací výrazně posouvat směrem nahoru.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marek Bičík.
