Litva je velmoc ve výrobě laserů i v počítačové gramotnosti



Litevská republika, zkráceně Litva, z trojice zemí na pobřeží Baltského moře nejjižněji položená a počtem obyvatel i rozlohou největší, je zemí jantaru, lesů a tisíců jezer. Plochou jen o pětinu menší než Česká republika a s počtem obyvatel nedosahujícím v současnosti ani třetiny české populace patří Litva mezi nejmenší státy Evropské unie.

Pro většinu Čechů představuje i po čtvrtstoletí obnovené samostatnosti poněkud neznámý kraj. Jakmile ji ovšem objeví, jsou okouzleni její nádherou, milými lidmi a patří-li mezi podnikatele, také obchodními příležitostmi.

Země hrdá na svou minulost, která si prožila těžké časy v okupaci, nesvobodě a útlaku, musela svou obnovenou nezávislost nejen pracně vydobýt, ale také uhájit přes ekonomické obtíže především na počátku devadesátých let minulého století.

Díky úsilí, odhodlání a vůli jejích obyvatel se podařilo překonat problémy zděděné po desetiletích plánovitého řízení hospodářství a vnucených ekonomických experimentů, zařadit se mezi členské státy Evropské unie, NATO či Světové obchodní organizace, zahájit jednání o vstupu do OECD, ale také přijmout bez větších problémů euro namísto bývalé měny litu v lednu loňského roku.

Export výrazně poznamenalo embargo vůči Rusku

Z hlediska ekonomického rozvoje lze konstatovat, že se Litevcům podařilo překonat složité období globální ekonomické krize se ctí. To se projevilo zejména schopností vyrovnat se s finančními dopady bez nutnosti žádat o záchranu mezinárodní instituce. Rozpočtový deficit dokázali snížit z 9,1 procenta HDP v roce 2009 na 0,2 procenta v roce 2015. Došlo i k obnovení růstu hrubého domácí ho produktu na 2,9 procenta v roce 2014.

Tento příznivý vývoj bohužel narušil konflikt na Ukrajině a následná restriktivní opatření v obchodu s Ruskem, což vedlo k loňskému propadu litevského vývozu na ruský trh o 38 procent v dolarovém přepočtu a velkému tlaku na hledání nových trhů. V letošním roce má však již podle odhadů analytiků opět dojít k růstu HDP kolem 2,3 procenta a dalšímu posílení nad hranici tří procent po roce 2017.

Malé farmy zajišťují až 80 procent obilí

Litevskému zemědělství a potravinářskému sektoru náleželo historicky velmi důležité místo v národním hospodářství. I dnes patří tato oblast k nejstabilnějším pilířům ekonomiky – vytváří přibližně osm procent HDP, zaměstnává zhruba desetinu práceschopného obyvatelstva a přispívá takřka pětinou do celkového objemu vývozu. Hlavními produkty, které Litva zpracovává a vyváží, jsou obilniny, dále maso, mléčné výrobky a ryby. Doposud přetrvává vysoký podíl malých farem a hospodářství, které zajišťují kupříkladu až 80 procent osevu a sklizně obilnin, což s sebou přináší problémy s nižší efektivitou a odolností vůči výkyvům na trhu a cenovým tlakům.

Zemědělský a potravinářský sektor také bohužel výrazně pocítil dopad restrikcí v obchodu s Ruskem a s tím spojeného propadu výkupních cen zejména u mléčné produkce. Litva historicky nepatří mezi státy s dominantním podílem průmyslové výroby, přesto se snaží najít vhodné příležitosti a uplatnění pro své firmy v ostré celosvětové konkurenci.

Struktuře průmyslu v zemi vévodí výroba chemikálií, potravinářství, textilní a nábytkářský průmysl, v posledních letech nabývá na významu poskytování služeb, ale třeba i moderní obor biotechnologií a obecně takzvané life sciences. Podle struktury zaměstnanosti vede žebříček s podílem 30 procent výroba různého zboží, následovaná 16 procenty v obchodních službách, 13 procenty v informačních technologiích a střediscích sdílených služeb. Devět procent pracovníků se věnuje prodeji, marketingu a podpoře, ostatní zaměření se dělí o zbylých 19 procent.

Značné prostředky z vlastního rozpočtu i z fondů EU věnuje litevská vláda na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Od roku 2010 dosahoval meziroční růst těchto investic kolem 11 procent. A výsledky se dostavují. Litevci dosahují zajímavých úspěchů na poli farmaceutického a biotechnologického výzkumu nebo třeba ve výrobě laserů pro vědecké využití. Zde je na místě uvést čerstvý příklad vzájemné spolupráce s Českou republikou. Při návštěvě litevského předsedy vlády Algirdase Butkevičiuse v květnu letošního roku v Praze proběhl pracovní seminář věnovaný této oblasti spolu s návštěvou projektu ELI v Dolních Břežanech, kam právě litevská firma dodala jedno z klíčových laserových zařízení.

Málokdo mimo odbornou veřejnost asi ví, že Litva dnes těží z 50 let tradice a výzkumu v laserových technologiích a právě v laserech pro vědecké využití patří ke světovým velmocem. Více než 80 procent její produkce míří na trhy 60 zemí po celém světě, za což ročně utrží přes 65 milionů eur.

Armáda nakupuje, výdaje na obranu rostou

Novým fenoménem posledních let je rostoucí objem dodávek výrobků obranného průmyslu, což souvisí se zhoršenou bezpečnostní situací ve světě a konflikty poměrně nedaleko litevských hranic. V reakci na tento vývoj dospěla litevská vláda k rozhodnutí obrátit dřívější trend omezování výdajů na obranu takřka k nule a dostát závazku v rámci NATO v podobě dvou procent hrubého domácího produktu věnovaného posilování bezpečnosti země, a to vše v rozmezí pouhých několika let do roku 2018.

Vznikla tím řada příležitostí zejména pro dodavatele ze zahraničí, neboť domácí obranný průmysl je schopen pokrýt pouze malou část poptávky litevských ozbrojených sil. V průběhu posledních dvou let tak armáda nakoupila například obrněná vozidla, houfnice, dopravní prostředky, různé vybavení a zbraně za stovky milionů eur.

Premiant v zahraničních investicích

Litevská vláda si velmi dobře uvědomuje, jak důležitým nástrojem pro rozvoj ekonomiky země jsou zahraniční investice a pro jejichž příliv se snaží vytvářet příznivé podmínky. Zástupci agentury Invest Lithuania neopomenou při všech vhodných příležitostech uvést, že podle různých mezinárodních srovnání a žebříčků patří Litva mezi premianty, co se týče kvality podnikatelského prostředí.

Je na prvním místě v EU z hlediska internetového připojení domácností na bázi optických vláken, patří ke světové špičce v rychlosti internetu, chlubí se čtvrtými nejnižšími daněmi z příjmu v EU na úrovni 15 procent nebo tím, že pro rozběh nového podnikání stačí pouhé tři dny. V zemi také funguje sedm zvláštních ekonomických zón a pětice specializovaných oblastí pro high-tech průmysl.

Nezanedbatelnou roli při rozhodování zahraničních investorů má také stabilita ekonomického prostředí, kvalita infrastruktury, vzdělaná a jazykově vybavená pracovní síla i kvalita života v zemi. Ve všech těch to ukazatelích dosahuje Litva velmi dobrého umístění nejen ve srovnání s ostatními zeměmi regionu, ale i v rámci EU či celé Evropy. Kupříkladu Vilnius patří mezi pětici měst EU s nejnižšími náklady na život, přičemž byl třeba podle průzkumu New York Times spolu s Kodaní, Barcelonou a s Kapským Městem zařazen mezi zajímavá a dobře spravovaná města z pohledu bydlení. Náklady na pracovní sílu tvoří podle Invest Lithuania zhruba čtvrtinu ve srovnání s průměrem EU, nižší jsou i náklady na pronájem kancelářských prostor.

Mladí absolventi a noví uchazeči na trhu práce vykazují
takřka ze sta procent schopnost dorozumět se anglicky.

I proto, že průmyslová základna nenabízí tolik příležitostí jako třeba v případě České republiky, nebo z důvodu poměrně malého trhu se místní instituce v čele s Invest Lithuania a jednotlivými kraji zaměřují na čtyři hlavní oblasti – podporu služeb, vybrané průmyslové sektory, technologie a takzvané živé vědy neboli life sciences. Co se týče služeb, nejvíc pozornosti je věnováno financím a účetnictví, lidským zdrojům, právnickým službám a výpočetní technice. K úspěšným příkladům patří investice firem Barclays, IBM, Danske Bank, NASDAQ či Western Union. V průmyslových oborech vedou strojírenství, elektronika, laserové technologie a podpora letecké dopravy.

Jako příklad mohou posloužit investice firem MARS, Schmitz Cargobull, Jotron nebo Kitron. Technologické zaměření je soustředěno na vývoj softwaru, outsourcing výpočetních služeb, datová centra a vývoj počítačových her. Své investice do Litvy v těchto oborech umístily společnosti GameInSight, iTree, Devbridge Group, Virtustream a další. V živých vědách dominují průmyslová biotechnika, zdravotnické prostředky a zařízení a biologické léčivé přípravky, takzvaná biosimilars. Na tomto poli v Litvě úspěšně působí firmy TEVA, ThermoFisher Scientific nebo MOOG.

Mladí vynikají jazykovou vybaveností

Budoucnost Litvy leží v rukou mladých lidí, jejichž podíl na celkovém počtu obyvatel patří podle Eurostatu na první místo mezi zeměmi střední a východní Evropy. Jak uvádí vládní agentura Invest Lithuania, Litevci zaujímají ve výše uvedeném regionu v počtu osob s vysokoškolským diplomem v matematických, vědeckých a technologických oborech první místo, na bronzovém stupínku World Economic Foundation si stojí z hlediska kvality vzdělání v matematice a vědách.

Důraz, který litevské vlády kladly a stále kladou na rozvoj počítačových dovedností a gramotnosti v práci s výpočetní technikou, se projevuje na kvalitě internetového připojení. Ale také v tom, že 97 procent studentů získá schopnosti v tomto směru během středoškolského studia, což představuje v EU primát.

Další oblastí vzdělávání, kde Litevci v rámci EU vynikají, jsou jazykové znalosti. Mladí absolventi a noví uchazeči na trhu práce vykazují takřka ze sta procent schopnost dorozumět se anglicky, přičemž podle údajů Evropské komise patří Litvě páté místo v počtu obyvatel, kteří se domluví alespoň jedním cizím jazykem, a sedmá příčka za počet  obyvatel, kteří mohou s cizinci hovořit alespoň dvěma cizími jazyky.

Na druhé straně i v Litvě je v oblasti vzdělávání co zlepšovat. Zahraniční i místní odborníci a mezinárodní instituce poukazují na příliš vysoký počet vysokých škol na takto malou populaci, což vede ke snižování úrovně vzdělávání při současném nedostatku kvalitních a kvalifikovaných učitelů. Podnikatelé si také stěžují na přetrvávající nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a zaměřením nových absolventů, což komplikuje situaci na pracovním trhu.

Sama vláda nejlépe ví, že k nasazování růžových brýlí není mnoho důvodů. Litva se totiž dlouhodobě potýká s problémem emigrace mladých a vzdělaných obyvatel zejména do Velké Británie, Irska, USA či do skandinávských zemí. Ani vstup Litvy do EU v tomto směru příliš nepomohl, neboť jen od roku 2004 odešlo ze země na 525 tisíc osob a v opačném směru přibylo pouze 150 tisíc imigrantů, což vyústilo v setrvalý trend snižování počtu obyvatel a následné problémy na pracovním trhu. Stejně jako Česká republika a řada dalších států EU se Litva musí vypořádat i se stárnutím populace a z toho plynoucími dopady na sociální a penzijní systém.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Petr Vávra, zástupce velvyslance Velvyslanectví ČR ve Vilniusu.