Lotyšsko pomalu vymírá



Ekonomika prostředního pobaltského státu je jako na houpačce. Po vstupu do Evropské unie si užívali Lotyši strmý hospodářský růst, pak ale přišla studená sprcha. Globální krize zasáhla zemi plnou silou a například v roce 2009 byl pokles HDP přes 14 procent. V posledních letech se ale Lotyšsko znovu zařadilo mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropě.

K jeho výhodám patří právě postavení v centru Pobaltí. Přes Lotyšsko putuje zboží jak po severojižní ose, tak i mezi východem a západem přes baltské přístavy. Hlavní město Riga je v podstatě metropolí celého Pobaltí. Je strategicky umístěno v centru dění, a navíc u moře, takže mnohé světové firmy mají ústředí pro celý region právě tady. Dá se říci, že Riga je také jediné opravdové velkoměsto Pobaltí. Metropole sousedních zemí Vilnius a Tallinn mají krásná historická centra, ale působí klidnějším dojmem.

Lotyšský hospodářský růst je stejně jako prosperita obou sousedních států v současnosti hnán hlavně evropskými dotacemi, které dokázaly pobaltské státy využít maximálně. Velkou ceduli s nápisem, že ten který most nebo silnici pomohla zaplatit Evropská unie, Lotyši hrdě vystavují na každém rohu.

Po brexitu volá Lotyšsko své lidi domů

Země ale řeší několik problémů spíš sociálního charakteru. Hlavním je úbytek obyvatel. Už tak malý, jen dvoumilionový národ dál ztrácí pracovní sílu. Jen v první dekádě tohoto tisíciletí odešlo podle odhadů za prací do zahraničí 190 tisíc lidí. Migraci urychlil vstup do Evropské unie, díky níž mohli mladí Lotyši volně vyrazit za prací do západních zemí. To je mimo jiné zajímavá okolnost po britském referendu o brexitu. Například ve Velké Británii totiž v současnosti pracuje asi 65 tisíc Lotyšů, které nyní jejich rodná země láká zpátky domů. Po vystoupení Spojeného království z unie by totiž nemuseli mít na ostrovech zachovány volné pracovní příležitosti.

Na vymírání Lotyšska se podílí i nízká porodnost. Na venkově setrvává v podstatě jen stará generace a zemědělství, které je tradičním pilířem lotyšské ekonomiky, brzy nemusí mít kdo udržovat. Podle lotyšského Národního pozemkového úřadu lze v současnosti téměř 500 lotyšských vesnic označit jako v podstatě vymřelé.

Doprava Rize nese českou pečeť
Nejlepší vizitkou českého vývozu do Lotyšska je už zběžný pohled na ulice v metropoli Rize. Kde se tu co hýbe, to bylo vyrobeno v Česku. V modrobílých firemních barvách místního dopravního podniku tu jezdí tramvaje i trolejbusy vyrobené koncernem Škoda Transportation, respektive Škoda Electric. Jedním z nejčastějších osobních aut na ulici jsou vozy Škoda. Na železnici tu můžete vidět české posunovací lokomotivy. Mezi zajímavé investice z poslední doby řadí český zastupitelský úřad v Rize proniknutí značky Synot na lotyšský loterijní trh nebo investici společnosti Plaček Holding v oblasti krmiv pro domácí zvířata.

Ruština jako oficiální jazyk v referendu neprošla

Už od devadesátých let je citlivým tématem postavení ruskojazyčné menšiny. Ta je v Lotyšsku výraznější než v sousedních dvou pobaltských zemích. V současnosti tvoří zhruba 28 procent obyvatel. Z velké části jde o potomky rodin, které byly do regionu nastěhovány v rámci plánu na rusifikaci Pobaltí, který prosazovalo po druhé světové válce vedení Sovětského svazu. Přitom Rusové jsou početní nejen na východě země, ale tvoří například také téměř polovinu obyvatel metropole Rigy.

Dnes má ovšem ruskojazyčná menšina problematické postavení už proto, že při referendu v roce 2012 odmítla většina obyvatel dát ruštině status oficiálního jazyka. Zajímavé je, že pro ni volila jen asi pětina účastníků plebiscitu, což je tedy podstatně menší podíl, než jaký mají Rusové na celé populaci. Promítlo se, že hlasovat v referendu nakonec dorazilo jen 70 procent oprávněných voličů.

Myšlenku na odchod do Ruské federace ruskojazyčná menšina nevítá, samozřejmě už s ohledem na vyšší životní úroveň a možnosti, které jim přinesl život na území Evropské unie. Zejména v devadesátých letech bylo nicméně jejich postavení v Lotyšsku problematické i proto, že neměli status plnoprávných občanů. Po vstupu do EU se pod tlakem unie postavení Rusů v Lotyšsku postupně zlepšuje.

Vztah se samotnou Ruskou federací jako největším sousedem je pro Lotyšsko komplikovaný. Lotyši jsou i vzhledem k historickým zkušenostem vůči Rusku obezřetní a váží si členství v NATO i v EU. Na druhou stranu Rusko zůstává klíčovým partnerem v energetice, když Lotyšsko nemá vyjma rašeliny žádné jiné fosilní zdroje energie. Ruská federace také stále zůstává stěžejním obchodním partnerem Lotyšska, takže současné sankce vůči Rusku obchodní bilanci pobaltské země výrazně poznamenaly.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku a fotografií: Tomáš Stingl