Medový zázrak chutná na čtyřech kontinentech



Stačilo málo a Gevorg Avetisjan, díky němuž je dnes Česko světovou velmocí ve výrobě medových dezertů, by svůj sladký byznys vůbec nerozjel.

Arménský designér a bytový architekt přijel do střední Evropy před dvaceti lety. V Česku nikoho neznal a neuměl jazyk. Přesto si ve Frýdku-Místku otevřel hospodu. V podnikání se mu ale v prvních letech nedařilo a tak odmítl dále pokoušet štěstí.

„V roce 2002 jsem byl pevně rozhodnutý, že se vrátím do Arménie. Kdybych měl peníze na letenku, odletěl bych a všechno by skončilo dříve, než začalo. Než jsem je ale sehnal, zasáhl osud,“ vypráví.

Firma obsadila 3. místo v soutěži Equa bank Rodinná firma roku 2017 v kategorii Střední firma.
Kompletní výsledky soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2017.

Starý hrnec a sporák za hubičku

Na počátku příběhu firmy Marlenka, který se začal psát před patnácti lety v malém domku na Ostravsku, byl sporák za tisícovku a starý oprýskaný hrnec. „Zrovna v té době za mnou přiletěla sestra. Ptala se mě, jestli bych pro ni neměl práci. Nakonec jsem jí řekl, ať upeče dort podle našeho starého rodinného receptu. A rozhodl jsem se, že ho zkusím prodat,“ dodává podnikatel.

„Třicet procent výrobků dnes prodáme v ČR. Zbytek tvoří export do 40 zemí světa. To se ale časem změní. Chceme obsloužit celý svět,“ říká Avetisjan.

Medovou pochoutku nabídl kavárníkovi ve Frýdku. „Přinesl jsem mu dort zabalený do alobalu a do novin. Trochu mi vynadal, že to není hygienické a že by měl být v krabici. Nakonec ale souhlasil, že ho zkusí prodat. Podařilo se a hned si objednal další,“ usmívá se Avetisjan.

To, že budou medové dobroty jejich zákazníkům chutnat, časem zjistili i další majitelé kaváren ve Frýdku, Ostravě a okolí. „Nikdy nezapomenu na den, kdy mi jeden majitel kavárny řekl, že ode mne koupí deset dortů,“ říká muž, který má české občanství, ale nezapře v sobě geny hrdého národa zpod Kavkazu.

Poté, co se přesvědčil, že má výroba medových dortů smysl, koupil od města levně zchátralou budovu. Do roka měl 30 zaměstnanců a nakonec zde 200 lidí vyrábělo ručně v nepřetržitém provozu přes tisíc dortů denně.

Zásadním zlomem bylo ovšem postavení moderní haly za více než 300 milionů korun. V roce 2009 se zde rozjela automatická výroba na unikátní lince, jíž speciálně pro Marlenku vyrobili v Nizozemsku.

Spát na vavřínech nebudou

Dnes se v továrně na periferii Frýdku-Místku vyrobí denně zhruba 25 tisíc dortů, medových kuliček, snacků, napoleonek, eclairs či rolád, které se vyvážejí do 40 zemí světa, a to v Evropě, Asii, Africe i Americe. Ručně už se vyrábějí jen dorty na zakázku.

Stále rostoucí obliba značky, kvalitní produkce i způsob, jakým firmu vede, přinesla Gevorgu Avetisjanovi i ocenění Podnikatel roku 2013 a 2014 Moravskoslezského kraje. V roce 2016 byla Marlenka vyhlášená v regionu Firmou roku. Pyšní jsou i na ocenění Czech Superbrand.

Přesto Avetisjanova rodina – v podniku dnes pracují majitelovi synovci, syn i sestra – nespí na vavřínech. V plánu mají další stamilionové investice. Kromě rozšíření stávajících prostor chtějí postavit novou továrnu. „Rozhodně ale zůstaneme věrni Frýdku-Místku. Jinde se Marlenka nikdy vyrábět nebude,“ ujišťuje podnikatel.

Gevorg Avetisjan si zakládá na tom, že jsou jejich výrobky ryze přírodní a bez umělých konzervantů.

„Používáme pouze přírodní ingredience – kvalitní český a slovenský med, palmový tuk, čerstvé ořechy, lyofilizované ovoce (čerstvé ovoce vysušené mrazem). V našich sladkostech nenajdete žádné náhražky, žádná éčka či umělé konzervanty. Přesto máme laboratorními testy ověřeno, že naše výrobky vydrží při správném skladování čerstvé až devět měsíců. Med, který přidáváme do všech našich výrobků, je sám o sobě přírodním konzervantem,“ říká.

Kvalitu garantují světově uznávané certifikáty kvality potravin IFS a BRC v nejvyšší kategorii AA, které současně dosud neobdržela jiná tuzemská firma.

Vlastní síť kaváren

„První kavárník pražský, narozený v Damašku, rodičů víry arménsko-křesťanské chodil v arabském čili tureckém oděvu po ulicích pražských, maje prkénko se čbánem vařené kávy na hlavě… Odbyt jeho byl tak silný, že si brzo právo měšťanské mohl zjednati a prostranný krám na Starém Městě najmout mohl. Krám ten proměnil se v první řádnou kavárnou pražskou.“

Tak praví Riegrův slovník naučný o Arménovi Georgiu Deodatovi, který v Praze na přelomu 17. a 18. století založil první skutečnou kavárnu. A Marlenka chce na dobrou arménskou tradici navázat. Gevorg Avetisjan se rozhodl, že v České republice otevře síť vlastní kaváren.

„Už letos plánujeme otevřít první kavárnu na bázi franšízy ve Frýdku-Místku a postupně chceme vytvořit v republice celou síť kaváren Marlenka, kde si budete moci objednat všechny naše produkty včetně kávy. Nakonec chceme s kavárnami expandovat i do zahraničí,“ popisuje jednatel frýdecko-místecké firmy.

Káva Marlenka, jíž si mohou Češi vychutnat už dnes, je stoprocentní arabika, která se praží z nejkvalitnějších kávových zrn z Brazílie a Guatemaly.

Roční tržby Marlenka International, s r. o., loni dosáhly 420 milionů korun. Firma každoročně roste zhruba o dvacet procent.

Nekalá soutěž

Mezi zákazníky nejen v Česku je značka stále známější, popularita má ale i svou stinnou stránku. Na brandu Marlenka se přiživuje konkurence.

Pod zmiňovanou značkou začali před časem vyrábět sladkosti v nedaleké havířovské pekárně Semag. „Soud s touto firmou jsme vyhráli. Trvalo to pět let, ale nakonec jsme vysoudili milion na náklady právníka, za ušlý zisk a navíc museli zveřejnit omluvu,“ říká podnikatel.

To, jak je značka oblíbená za hranicemi, dokazuje – přes nelibost zástupců českého výrobce – i dr. Oetker. Ani světový potravinářský gigant se neubránil nekalým praktikám. Na pultech tureckých supermarketů najdete řadu výrobků dr. Oetker, které jsou označeny jako Marlenka.

„Nechápu, jak si může tak velká a renomovaná firma něco takového dovolit,“ diví se Gevorg Avetisjan, který se neobává ani případné soudní pře s německým kolosem. Recepty i název Marlenka mají ostatně patentované v mnoha zemích světa.

 
Jakub Procházka
Foto: Hynek Glos