Miliardy navíc do zdravotnictví



Zatímco dříve o objemu peněz pro lékaře a nemocnice rozhodovalo ministerstvo zdravotnictví, nově se úhradová vyhláška stala výsledkem dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče.

Historická dohoda

„Letošní úhradovou vyhlášku lze označit za průlom v historii českého zdravotnictví. Poprvé totiž obsahuje dohody všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Zákon říká, že úhrady se budou stanovovat dohodou mezi poskytovateli a pojišťovnami bez zásahu politické vůle. Nicméně toto ustanovení nebylo nikdy naplňováno. Všichni až dosud spoléhali na to, že ministr rozhodne,“ komentoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Základním předpokladem pro dohodovací řízení byl odhadovaný růst příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění, který vycházel z předpovědi růstu mezd z dílny ministerstva financí. Celkově by do zdravotnictví mělo letos jít rekordních 320 miliard korun, tedy o 20 miliard korun víc než v roce 2018. Z toho 13,6 miliardy půjde do nemocnic, které si dlouhodobě stěžují na podfinancování.

V průměru dojde k pětiprocentnímu nárůstu úhrady oproti roku 2018 u všech skupin poskytovatelů. Do změn se promítl jak nárůst nákladů na moderní léčbu, tak nutné změny vyvolané například evropskou legislativou omezující použití dříve běžné amalgámové výplně zubů kvůli omezování nebezpečné rtuti.

Úhradová vyhláška počítá také s navýšením příplatku sestrám pracujícím ve směnném provozu o pět tisíc korun měsíčně, což znamenaná meziroční nárůst o 15 procent. Personální situace u této skupiny pracovníků je totiž v současnosti nejpalčivější, na čemž se shodli zástupci ministerstva, odborů i poskytovatelů zdravotní péče. Ostatní nelékařský personál, jako například sanitáři, dostanou na příplatcích za směny o dva tisíce korun navíc, plat jim tedy vzroste o deset procent.

Další růst platů

„Ze strany odborů neustále čelíme tlaku, abychom přistoupili k plošnému navýšení platů zdravotníků v nemocnicích. Tím bychom však za prvé porušili unikátní dohody mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami. Plošný desetiprocentní nárůst by vyžadoval, aby nemocnice veškeré peníze rozdělily na platy, a už by tak nezbylo například na rozvoj nemocnice, centrovou léčbu, inovace či zlepšení podmínek pro pacienty a zaměstnance,“ doplnil Adam Vojtěch.

Plošný nárůst platů by byl podle něj také nemotivační a nedával by žádný prostor vedení nemocnic odměňovat zaměstnance podle odvedené práce ani cílit peníze těm skupinám zaměstnanců, kterých má nemocnice nedostatek nebo hrozí jejich odchody.

Přesto by k plošnému růstu v odměňování mělo dojít na základě platové tabulky připravené ministerstvem práce a sociálních věcí, které předložilo návrh na sedmiprocentní růst tarifních platů sester, sanitářů a mladých lékařů. Všem sestrám a sanitářům tak vzroste plat v průměru o dva tisíce korun měsíčně. Čtyřicet tisíc sester ve směnném provozu dostane na odměnách celkem o sedm tisíc korun navíc, což znamená nárůst o 22 procent. Plat mladého lékaře průměrně vzroste o 2500 korun měsíčně. „V roce 2019 na platy zdravotníků v nemocnicích půjde celkově šest miliard korun navíc. To je skutečně nejvyšší částka v historii,“ dodal ministr.

„V roce 2019 na platy zdravotníků v nemocnicích půjde celkově šest miliard korun navíc. To je skutečně nejvyšší částka v historii.“ Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví

K nárůstu finančních prostředků došlo také u soukromých lékařů. Podle ministerstva by přitom mělo v souvislosti s tím dojít ke zlepšení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Například vyšší odměny od zdravotních pojišťoven získají praktičtí lékaři s delší ordinační dobou. Péče tak bude pro pacienty dostupnější.

Na vyšších úhradách za prodlouženou ordinační dobu, například před sedmou hodinou ranní nebo po 18. hodině, se s pojišťovnami také domluvili ambulantní specialisté a gynekologové. V domácí péči byly zvýšeny úhrady za ošetřování o víkendu a v noci či za péči o těžce nemocné pacienty.

Dohoda také dále rozšiřuje elektronizaci zdravotnictví. Zavádí například takzvanou trojcestnou žádanku na laboratorní služby, kterou vystavují praktičtí lékaři, nebo elektronické zpracování a archivaci laboratorních vyšetření.

Pojišťovny dluží miliardy

Lékaři přitom upozorňují, že důležité je nejen zavedení nových pravidel, ale také jejich dodržování ze strany zdravotních pojišťoven. V minulých letech totiž podle České lékařské komory (ČLK) nezaplatily pojišťovny lékařům provedené úkony za několik miliard korun.

Podle analýzy za roky 2012 až 2016 pojišťovny ambulantním specialistům neuhradily zdravotní péči v celkové hodnotě 4,3 miliardy korun.

„Pojišťovny nezaplatily celkem za 4,3 procenta poskytnuté ambulantní péče. Mezi jednotlivými pojišťovnami jsou velké rozdíly. Nejhorší je Oborová zdravotní pojišťovna, která za uplynulých pět let nezaplatila ambulantním specialistům 8,9 procenta péče, přičemž v roce 2016 šlo dokonce o 10,7 procenta! To znamená, že každého desátého pacienta jsme jim ošetřovali zadarmo,“ vypočítává prezident ČLK Milan Kubek.

„Pojišťovny nezaplatily celkem za 4,3 procenta poskytnuté ambulantní péče.“ Milan Kubek, prezident ČLK

Náklady na civilizační choroby rostou

Udržet dostatečné financování zdravotnictví je v tuzemsku stále obtížnější také kvůli rostoucím výdajům na některé civilizační choroby, jejichž výskyt je stále vyšší. V Česku žije například asi 150 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou a jejich počet neustále roste. Nepříznivé vyhlídky do budoucna výrazně ovlivňuje fakt, že jde o prozatím nevyléčitelnou nemoc. Existuje ovšem celá řada léků, které dokážou její příznaky „brzdit“, a tím pozitivně ovlivnit kvalitu života pacienta.

Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP 211) za péči o své klienty s Alzheimerovou nemocí v roce 2017 zaplatila celkem 172,4 milionu korun. V meziročním srovnání jde o nárůst ve výši 16,5 procenta. „Náklady se zvýšily celkem o 24,4 milionu korun. Léčba jednoho pacienta ZP MV ČR stála za rok v průměru téměř 44 tisíc korun,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Roste také počet lidí s bezlepkovou dietou, takzvaných celiaků. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna za první pololetí roku 2018 vyplatila svým klientům s celiakií na příspěvcích víc peněz než za celý rok 2013. „Celkem v roce 2017vykázali lékaři diagnózu celiakie u 10 754 klientů VZP. O rok dříve jich bylo 10 328 a v roce 2015 dokonce jen 9 641. Jen za uvedené tři roky jde tedy o nárůst o 11,5 procenta,“ upozornil mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.