Na B2B projekty půjde 20 milionů korun



Rozvojová pomoc České republiky financovaná ze státního rozpočtu dosáhla v minulém roce necelých pěti miliard korun. Největší část této sumy zahrnují povinné příspěvky mezinárodním organizacím, včetně rozpočtu Evropské unie, která tyto prostředky dále využívá. Česká rozvojová agentura (ČRA), která má na starosti projekty dvoustranné spolupráce, disponuje ročním rozpočtem přibližně 480 milionů korun. A právě dvoustranné projekty a program B2B představují pro české firmy jedinečnou příležitost naplňovat cíle udržitelného rozvoje, posílit si tím dobrou reputaci na trhu a otevírat si do budoucna cestu k novým zakázkám.

Projekty dvoustranné rozvojové spolupráce často umožňují firmám lépe poznat dané teritorium a navázat styky s místními partnery a vládou a získat další zakázky. Tyto dvoustranné projekty jsou buď vypisovány formou dotací určených neziskovým organizacím (jako je kupříkladu veřejnosti dobře známý návrat koně Převalského do Mongolska realizovaný pražskou zoo), nebo prostřednictvím veřejných tendrů, v nichž soutěží také firmy, které uplatňují své technologie, know-how a inovace.

Jako příklad úspěšných přímých zakázek je možné zmínit firmu Bohemia Müller, která vyhrála tendr ČRA na modernizaci ulánbátarské elektrárny číslo 4 a později získala komerční mongolskou zakázku na servisní práce na téže elektrárně. Dobrou referenci z rozvojového projektu pak česká firma využila v dalších nabídkách a získala zakázku od jiného subjektu, takzvanou nepřímou. „Komerční návaznost na rozvojový projekt, tedy obchodní spolupráce bez grantové podpory státu, mění příjemce pomoci v obchodního partnera. Takové zapojení soukromého sektoru je v poslední době akceptováno také velkými dárci včetně EU a vždy představovalo pro české podnikatele jednoznačnou příležitost,“ říká Věra Venclíková z Platformy podnikatelů pro rozvojovou spolupráci.

Až 5,4 milionu na jeden projekt

V souladu s evropskou legislativou de minimis (takzvaná podpora malého rozsahu) jsou v ČRA nově dotace přidělovány také soukromému sektoru, a to v rámci programu B2B na podporu rozvoje podnikatelských partnerství mezi subjekty z Česka a ze třetích zemí. Rozpočet programu B2B se v příštím roce zvýší na 20 milionů korun.

„Program přímo podporuje vytváření podnikatelských plánů a spolufinancuje přípravu podnikatelských partnerství do výše 90 procent ve všech rozvojových zemích dle klasifikace OECD. V rámci projektů B2B lze také exportovat zboží pro demonstrační účely, jehož cílem je přenos know-how či zaškolení. Pro lepší představu o možnostech využití grantu bych zmínila, že z dotace lze hradit například veškeré cestovní náklady či právní, tlumočnické a expertní služby.

Cílem programu B2B je však především podpořit působení firem v daném teritoriu bez grantové podpory státu, přičemž velikostí grantové podpory směřuje spíše na malé a střední podnikatele. Dotace se pohybuje v rozmezí 500 tisíc korun až 5,4 milionu,“ říká Barbora Latečková, která má v České rozvojové agentuře na starosti spolupráci se soukromým sektorem a souvisejícími finančními nástroji.

Využijte exportní akreditiv

Přestože se stále mnoho podnikatelů obává začít podnikat v rozvojových zemích, úspěšné příklady ukazují, že k těmto obavám není důvod. Kupříkladu Lada Zapletalová z AMJ Group SE/Commodities Group podniká v Africe již přes deset let. Konkrétně v Beninu, Togu, Ghaně a Pobřeží slonoviny. Vlastní distribuční sklad komodit a od české banky získává bez problémů komerční úvěry. Český úrok je totiž v porovnání s bankami v rozvojovém světě o mnoho nižší.

Dagmar Červinková ze společnosti BGM Export, která se podílela na komerčním dovozu českých technologií do pivovaru Raya Breweries v Etiopii v celkové hodnotě přes 764 milionů korun, zdůrazňuje: „Podnikatelé musejí znát dobře produkty bank pro zabezpečení plateb ze zahraničně- obchodních operací; velmi vhodným a pro vývozce bezpečným platebním nástrojem jsou neodvolatelné a případně navíc i potvrzené exportní akreditivy. Při jejich použití vývozce vyplácí banka a platba tedy již nezávisí na vůli odběratele. Platí to samozřejmě v případě, že vývozce splní akreditivní podmínky.“

Lze to využít v méně politicky stabilních oblastech, kdy do smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem vstupuje banka, jež vydáním akreditivu zaručí, že platba proběhne po splnění podmínek obchodu. Jednoduchým příkladem může být například dovoz banánů z Latinské Ameriky, kdy se platba uskuteční až poté, co banány dorazí v dohodnuté kvalitě a dobrém stavu.

Vedoucí obchodu a majitel Mamacoffee Daniel Kolský, který díky programu B2B objevuje nové trhy v Nikaragui a Etiopii, zdůrazňuje, jak je důležitá příprava: „Před vstupem na trh je nutné jej důkladně zmapovat a spočítat si návratnost vynaložených prostředků. V tom nám pomáhá špičkový konzultant, bývalý zaměstnanec Ernst & Young, a také etiopský partner, který se dobře orientuje v místní byrokracii a legislativě,“ uvádí Kolský.

Mikropůjčkami proti chudobě

Pokud jde o konkrétní finanční nástroje rozvojové pomoci, nejpokročilejší donoři poskytují takzvané měkké úvěry neboli zvýhodněné půjčky, případně využívají pákového efektu půjček a státních grantů. Zásadním trendem je však proměna od zapojování soukromého sektoru do projektů (v tomto případě českých firem) k přímé podpoře soukromého sektoru v dané rozvojové zemi.

To probíhá třeba mikropůjčkami pro drobné podnikatele a zlepšením investičního prostředí v zemi, často pomocí expertních konzultací. „Mikropůjčkami se donoři snaží přispívat k boji proti chudobě zpřístupněním finančních služeb chudým obyvatelům rozvojových zemí. Soubor mikrofinančních produktů zahrnuje poskytování úvěrů drobným podnikatelům, přijímání vkladů či pojištění majetku včetně úrody nebo podnikání. Česká rozvojová agentura například spolufinancuje projekt v Etiopii, prostřednictvím kterého se místní ženy organizují do družstev, aby tak lépe dosáhly na mikropůjčky pro rozjezd svého podnikání,“ říká ředitel ČRA Michal Kaplan.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku:Česká rozvojová agentura.