„Nemůžete nastoupit na plný úvazek? V tom případě nemáme zájem.“ Tuto větu slyšela v minulých letech většina žen, které se snažily lépe skloubit práci se svým rodinným životem a nechtěly nebo nemohly trávit v zaměstnání 8 hodin denně 5 dní v týdnu. Je třeba doplnit, že v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy. Na západ od našich hranic jsou částečné úvazky mnohem rozšířenější a v řadě zemí u žen výrazně převažují.
V Česku se o částečných úvazcích mnoho let mluví, nicméně firmy je z velké části sami nenabízejí a na požadavek uchazečů o práci nepřistupují. I v této oblasti, podobně jako například u bezpečnosti práce, je vidět, že ani 29 let po změně režimu se nepodařilo český pracovní trh kultivovat na standardy obvyklé v zemích západní Evropy. Právě u zmíněných částečných úvazků jsou na tom české ženy téměř desetkrát hůře než jejich kolegyně v Nizozemí.
Rozdíl desetinásobku
Zatímco v Nizozemí tvoří částečné úvazky celých 60,7 úvazků u zaměstnaných žen, v Česku je to pouze u 7,2 procent žen. Výrazně více částečných úvazků využívají ženy také v dalších zemích západní Evropy: ve Švýcarsku 45,7 procent, Velké Británii 37,6 procent, v Německu 37,3 procent, v Irsku 35,7 procent, v Rakousku 32,8 procent, v Itálii 32,7 procent a v Belgii 31,2 procent. Podobně propastný rozdíl je také u mužů. V Nizozemí pracuje na částečný úvazek 17,2 procenta mužů, zatímco v Česku jen 1,9 procenta.
V tuzemsku však zaměstnanci zatím u firem nenacházejí odezvu. „Zkrácené úvazky patří mezi oblasti, jejichž potenciál při náboru zaměstnanců podniky ke své škodě příliš nevyužívají. Existuje přitom nemalá skupina uchazečů, kterým by možnost kratšího úvazku vyhovovala – především rodiče pečující o mladší děti. Průnik nabídky ze strany firem a poptávky ze strany uchazečů je malý, v současné době nedostatku pracovních sil především ke škodě zaměstnavatelů. Zatím jsme nezaznamenali, že by firmy nabízely plnou mzdu za kratší 6hodinový úvazek,“ konstatuje Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment.
Proč jsou v Česku zaměstnavatelé vůči požadavkům na zkrácený úvazek tak nevstřícní? „V České republice je situace taková, že pracovník na částečný úvazek je pro zaměstnavatele prostě dražší. Jediným nákladem, který se lineárně snižuje s úvazkem, je samotná mzda – i zaměstnanec na částečný úvazek musí mít vybavené pracovní místo, musí ho někdo řídit, účetní a další služby související s jeho pozicí nejsou ‚za jiné peníze‘,“ vysvětluje Michal Novák z personální společnosti Profesia.cz.
Pohodlní manažeři
Podobně se na věc dívají i další odborníci. „Zaměstnavatelé v ČR stále preferují klasické osmihodinovky, pokud někteří na vybrané pozice nabízejí kratší úvazky, tak se to adekvátně odráží na výši mzdy a i tak je to v řadě případů předkládáno jako benefit. V některých oborech, například v podnikových službách či v IT, vycházejí zaměstnancům vstříc v tom, že jim umožňují si pracovní dobu flexibilně rozvrhnout a ve vyšší míře pracovat z domova. To je pro nejbližší období trend, kterým se bude v ČR vydávat více zaměstnavatelů u pozic, které to umožňují,“ navazuje Jitka Součková.
Hlubší pohled však ukazuje spíše menší pochopení a úctu tuzemských tuzemských zaměstnavatelů k pracovníkům. „Není to jen otázka polovičních úvazků, ale obecně přístup k částečným úvazkům a flexibilním formám práce včetně homeoffice. Je to otázka kultury, nastavení firem a přemýšlení manažerů. Přístup českých manažerů je velmi konzervativní a drží se zažitých schémat, to znamená v kanceláři se sedí od tolika do tolika a individuální řešení pro lidi, kteří potřebují pracovat jiným způsobem, se mi nechce řešit,“ shrnuje Jiří Halbrštát, manažer marketingu a náboru personální společnosti ManpowerGroup.
Podle firem může být rozdíl částečně způsobený odlišnou strukturou pracovních míst. „Pokud bychom šli do detailu u výrobních pozic a provozních pozic ve službách, došli bychom pravděpodobně ke stejnému výsledku i ve srovnání s vyspělými zeměmi. A nesmíme zapomínat do podílu zkrácených úvazků zahrnovat i ty zaměstnance, kteří vykonávají práci v rámci dohod o pracovní činnosti a provedení práce. Zde jde fakticky o zkrácený úvazek, který není statisticky zpracován a přitom se jedná o velmi flexibilní přístup jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance,“ upozorňuje Jaroslava Šindelářová, HR specialistka z logistické firmy Geis, která pochází ze sousedního Německa a nyní působí na trhu mnoha zemí.
Největší zájem je po mateřské
Ve vlastním provozu přitom vidí velký rozdíl mezi provozními a administrativními pozicemi. „S požadavkem na zkrácený nebo částečný pracovní úvazek se setkáváme poměrně často u zaměstnankyň a uchazeček o zaměstnání, které se vracejí po rodičovské dovolené. Bohužel povaha našeho podnikání tento typ úvazku u provozních pozic neumožňuje. I tak se snažíme uchazečkám i našim zaměstnankyním vycházet vstříc, a pokud to povaha práce například v administrativě dovolí, zkrácený úvazek umožníme,“ dodává Jaroslava Šindelářová.
Odborníci se přitom shodují, že současná situace na trhu práce nahrává změně přístupu firem. Jinými slovy, nedostatek vhodných kandidátů už podnikům neumožní odmítat vhodné uchazeče, jejichž jediným „hendikepem“ je to, že nechtějí pracovat na plný úvazek.
„Za poslední dva roky prudce stoupá nedostatek lidí s potřebným profilem na trhu práce. Firmy musí mnohem více hledat cesty, jak zapojit do práce rezervy, které na trhu práce stále jsou, jako například maminky na rodičovské dovolené nebo maminky s malými dětmi, lidi zvlášť těžce postižené (ZTP), lidi v předdůchodovém věku a tak dále. Tedy lidi, kteří potřebují individuální přístup nebo zkrácené úvazky, ale málokterá firma jim je nabízí. Pomalé zlepšování ale přece jen pozorujeme,“ upozorňuje Jiří Halbrštát.
Nový trend je vidět i na číslech. „Změnila se i celková atmosféra na pracovním trhu – stále více lidí požaduje pružnou pracovní dobu s důrazem na efektivitu, nikoli nutnost být v práci ‚od-do‘. Zaměstnavatelé se snaží získat a udržet kvalitní lidi nabídkou podmínek, které jim vyhovují. Je tu i snaha oslovit ‚nevytěžené‘ skupiny potenciálních zaměstnanců: ženy s malými dětmi, které se tak dříve vracejí po mateřské pauze, nebo lidi v důchodovém věku a studenty, kteří místo brigád nastoupí na stálé místo,“ upozorňuje Michal Novák ze společnosti Profesia.cz.
„Pokud se podíváme na nabídku práce na zkrácený úvazek na našem pracovním portálu, neustálý růst počtu těchto nabídek zaznamenáváme již od roku 2012. Přesto jde v současné době pouze o 8 procent nabídek. Hybatelem je zejména nízká nezaměstnanost. Nabídka zkrácených úvazků je cesta k tomu získat potřebnou pracovní sílu, která by na plný úvazek nebyla k dispozici,“ dodává Michal Novák.
K razantnější změně by podle něj mohla vést i úprava legislativy. „Pomohla by také vstřícnost ze strany státu v podobě snížení odvodu za zaměstnance s částečnými úvazky,“ podotýká Michal Novák.
Zaměstnavatelé se musí začít snažit
Podle odborníků z oboru však rozhodující vliv musí mít změna přístupu firem. „Impulz jednoznačně musí vyjít od zaměstnavatelů, tím spíš v době nízké nezaměstnanosti a růstu ekonomiky. Oni si musí uvědomit, že se takto připravují o významný zdroj kvalitních kandidátů, kteří na plný úvazek z nějakého důvodu nemohou či nechtějí nastoupit,“ podotýká Jitka Součková.
Podobně jako v zahraničí, i v Česku jsou podle odborníků částečné úvazky důležitější pro ženy. „Například u žen v nemalé míře o přijetí pracovní nabídky rozhoduje možnost skloubení pracovního a soukromého života. Proto je pro ženy důležitá vzdálenost pracoviště od místa bydliště a oslovuje je i flexibilita, ať už jde o možnost práce z domu, zkrácený úvazek anebo pružnou pracovní dobu. Druhou věcí je, že na to musí být firma dopředu dobře připravená interně, ne každá pozice zkrácený úvazek umožňuje, a ne pro každou je to vhodný režim,“ doplňuje Jitka Součková.
Změny už jsou vidět
V nabídce méně tradičních úvazků a brigád s flexibilní pracovní dobou jsou progresivní především takzvaně „nové“ firmy poskytující moderní služby. Například Dámejídlo.cz působící na poli zprostředkování a dovozu jídla z restaurací, nedávno výrazně rozšířila nabídku pracovních pozic pro kurýry. „Zavedli jsme pozice pro lidi, kteří pokrývají dobu polední a večerní špičky. Jde o většinou tříhodinové směny od 11 do 14 a od 18 do 21 hodin. Lze je ale na míru na základě dohody obou stran také prodloužit nebo zkrátit,“ říká šéf DámeJídlo.cz Jan Matějů. „Touto nabídkou cílíme především na studenty a aktivní důchodce. Výhodou je, že tito kurýři nemusí pracovat pravidelně, ani vykazovat minimální počet hodin,“ doplňuje Jan Matějů.
Tento trend se ale začíná projevovat i u velmi tradičních společností. „Na některých pozicích, kde to fungování firmy dovoluje, nabízíme našim pracovníkům flexibilní pracovní úvazky,“ říká Ivan Pavlíček ze společnosti Next, která vyrábí bezpečnostní dveře a další zabezpečovací prvky. „Jde například o techniky zajišťující zaměření dveří, kteří se se zákazníky domluví snadněji na dobu mimo tradiční pracovní hodiny. Výsledkem je spokojený zaměstnanec, který si může uspořádat pracovní rozvrh podle svých potřeb i klient, jemuž tak můžeme snáz vyjít vstříc,“ dodává Ivan Pavlíček.
Celkově nabídka zkrácených úvazků viditelně roste. „Určité rozvolňování tradičního schématu pracovní doby lze pozorovat už několik let, ale současná situace na pracovním trhu vede k akceleraci tohoto trendu,“ říká Michal Novák.
Změna podle něj trhu práce prospěje. „Problematika flexibilních pracovních úvazků se často zužuje na to, že lidé chtějí pracovat méně, což většinou není pravda. Zejména u tvůrčích a kreativních profesí nelze dobrý výsledek ‚vysedět‘, a tak i pro zaměstnavatele je přínosnější nechat tyto lidi pracovat v době, kdy jim to vyhovuje. Navíc ohlasy od zaměstnavatelů nám potvrzují, že zavedení flexibilních úvazků u většiny lidí vede k vyšší efektivitě práce,“ uzavírá Michal Novák.
Dalibor Dostál