English version
Na obou je potěšující, že jsou to příklady, které leží – každé v jiném ohledu – mimo epicentrum zájmu, a to jak teritoriálně, tak oborově. Tak trochu jsme si zvykli, že potenciál má Praha a možná Brno, že svět potáhnou biotechnologie a umělá inteligence. A ono to jde i jinde a v jiných oborech.
Koncept chytré krajiny, na kterém se již rok pracuje, představila Česká zemědělská univerzita. Jedná se o mezioborové spojení vědců, kteří hledají modely takového hospodaření a krajinotvorby, které s využitím moderních technologií i prostého respektu k přírodě dokážou eliminovat problémy, jimž je dnes nejen Česko vystaveno.
Projekt si klade za cíl celkově optimalizovat hospodaření s vodou, minimalizovat dopady hydrologických extrémů – sucha a povodní, vytvořit zdravou a udržitelnou platformu pro zemědělství a lesnictví, minimalizovat půdní erozi, vytvořit lepší podmínky pro obyvatelnost krajiny včetně úpravy jejího mikroklimatu, zachovat a podporovat biodiverzitu a v neposlední řadě zvyšovat estetickou hodnotu krajiny.
Celý projekt, který má ve spolupráci univerzity, ministerstev zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj a Centra pro půdu, vodu a krajinu vytvořit krajinný systém vzájemně propojených vodohospodářských, půdoochranných a ekostabilizujících prvků, je unikátní v celosvětovém měřítku a má být dostupný minimálně v evropském kontextu i zahraničním vědcům.
V současné době jsou připraveny tři pilotní projekty, zaměřené proti suchu a povodním – první projekt, zemědělská krajina u Lán, byl nedávno představen. Druhým je lesní krajina u Kostelce nad Černými lesy, třetí pak urbanizovaná krajina v Praze. Je zřejmé, že takový projekt je příležitostí pro řadu českých firem.
Kvantové technologie
Jiné zaměření má olomoucký projekt zaměřený na kvantové technologie, které mají být budoucností online komunikace. Tým expertů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se spojil v jednom pracovišti, a jak nedávno informoval prestižní magazín Physical Review Letters, jako první na světě čeští vědci experimentálně ověřili kontrolovanou teleportaci qubitů, kvantových bitů, tedy princip, na němž by měl vzniknout kvantový internet.
Kvantová teleportace znamená pro informační toky zcela novou úroveň, protože dramaticky zvyšuje rychlost přenosu informací i na velké vzdálenosti. Podstatou olomouckého úspěchu je to, že dokázali kvantovou teleportaci provést mezi více než dvěma uživateli, z nichž kterýkoliv může rozhodovat o tom, že se teleportace uskuteční.
Tento prvek vlastně definuje základní komunikační buňku, z níž lze budovat síť. Výsledek práce českých vědců má ovšem mnohem širší využití, například v oblasti digitální bezpečnosti. Kvantová kryptografie pracující na principu oživení mrtvého fotonu, což je teorie formulovaná německými vědci a nedávno potvrzená izraelskými, může zcela změnit modely komunikační bezpečnosti – vědci vytvořili pár kvantově provázaných fotonů, z nichž jeden měřením stavu zničili. Později – v nanosekundách – vytvořili nový pár fotonů a jeden z nich nově provázali s živým fotonem z prvního páru. Výsledkem bylo, že se druhý foton pozdější dvojice provázal s již neexistujícím fotonem dvojice první. V praxi tak lze vytvářet nedešifrovatelná spojení.
Oba případy jsou otevřené dalšímu bádání, objektivně je tedy nelze považovat za splnění cíle. Dokonale však ilustrují potenciál české vědy, který by měl být i živnou půdou pro české podniky.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Valerie Saara
