English version
Ekonomická migrace je oblast velmi zajímavá, ale také svým způsobem nevděčná, složitá a mnohdy politicky citlivá. Nikdy se nelze zavděčit úplně všem. Podnikatelé chtějí „stavidla“ otevřít co nejvíc, naopak odborové svazy z debat o příchodu zahraničních pracovníků mírně řečeno nadšené nejsou.
Faktem zůstává, že české hospodářství se momentálně bez pracovní síly z ciziny neobejde. I v oblasti ekonomické migrace hraje prim bezpečnostní hledisko, neboť být jednou z nejbezpečnějších zemí světa má rozhodně svoji hodnotu a pro některé cizince to může být právě ten důvod, proč vůbec zvažují možnost pracovat v Česku. Je proto dobře, že se Česká republika už několik let snaží prosazovat cílenou a výběrovou ekonomickou migraci v tom smyslu, že kontroluje, kdo, na jaké pozice a do jakých firem přichází.
58 tisíc pracovníků z ciziny
Žádný systém není dokonalý, ale za posledních sedm let Česko urazilo díky spolupráci státní správy, soukromé sféry i zahraničních partnerů poměrně velký kus cesty. Důkazem je více než 3300 firem a 58 tisíci lidí zařazených do některého z vládních projektů či režimů. A nebyly a nejsou to neznámé či schránkové firmy a lidé, o kterých se nic neví. Naopak jedná se o společnosti, které jsou pečlivě prověřeny a splnily předem stanovená kritéria, stejně tak jde o prověřené zaměstnance, kteří musejí splňovat minimální úroveň vzdělání a procházejí prověřovacím procesem v rámci žádosti o zaměstnaneckou kartu. Aktuálním počinem, kterým vláda posunula své aktivity v oblasti ekonomické migrace ještě dál, jsou nové programy schválené na konci srpna.
Některé náležitosti žádosti o zaměstnaneckou kartu lze nahradit písemným prohlášením zaměstnavatele.
Jde například o potvrzení ubytování, pracovní smlouvu či doklad o vzdělání.
Proces se zjednoduší
Zaměstnat cizince? Zaplatím ho? Zvládneme integraci a soužití s našinci? Bude to pro firmu skutečně přínos? To jsou otázky, kterým už několik let čelí řada českých firem. Program Ukrajina a Indie, režim Ukrajina, ostatní státy, Welcome Package či Fast-track – to jsou projekty, které zná a využívá mnoho českých firem. Otázka tedy zní – proč měnit něco, co běží, na co jsou firmy zvyklé, a dokonce to i funguje? Odpověď je jednoduchá – stát se snaží proces zjednodušit, zpřehlednit a modernizovat. Nové vládní programy vycházejí ze stávajících projektů, sjednocují je a snaží se o to, aby byly uživatelsky přívětivější a méně administrativně náročné. Programy opět sázejí na úzkou kooperaci mezi státní správou a podnikatelskými svazy, které hrají v procesu řízené a výběrové ekonomické migrace důležitou roli.
Snazší cesta k vízům pro „top“ zaměstnance
Nové programy ekonomické migrace jsou tři. Dva jsou zaměřené na vysoce kvalifikované zaměstnance a jeden na zaměstnance se střední či nižší kvalifikací. I nadále platí, že nekvalifikovaným profesím programy určeny nejsou. Stejně tak platí, že pokud chce firma program využít, musí nejdříve proběhnout takzvaný test trhu práce, kdy je dané místo nabízeno českým občanům a lidem z dalších zemí Evropské unie. Mimochodem, v létě vstoupila v účinnost novela zákona o zaměstnanosti, která umožňuje zkrátit test trhu práce z 30 až na deset dní, což příchod cizinců ještě víc urychlí.
Do zřejmě nejatraktivnějšího programu pro klíčový a vědecký personál byly transformovány projekty Fast-Track a Welcome Package. Zároveň došlo k jeho zpřístupnění širšímu okruhu subjektů a k jeho teritoriálnímu rozšíření, které je nyní v podstatě neomezené.
Početní omezení žádostí pro některé země vyplývá z nařízení vlády o kvótách. Nově tak budou moct program využít české firmy, které zaměstnávají více než 50 osob v ČR a 250 celosvětově, dále startupy, nově založené společnosti a novinkou je zařazení výzkumných a technologických společností.
Výzkumnou organizací se rozumí subjekt zapsaný na seznamu výzkumných organizací, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Za technologickou společnost se považuje obchodní společnost, která uzavřela smlouvu o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu s výzkumnou organizací.
Do programu mohou být zařazeni pouze vysoce kvalifikovaní zaměstnanci vykonávající profese v klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO 1-3, statutární orgány a vnitropodnikově převedení manažeři a specialisté.
Vyřízeno za jeden měsíc
Nespornou výhodou je, že do programu mohou být společně s budoucím zaměstnancem zařazeni i jeho rodinní příslušníci. Novinkou je také rozšíření působnosti programu nad rámec vnitropodnikových převodů, kdy existující pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem či jeho zahraniční jednotkou a zaměstnancem už není podmínkou pro účast v programu. Největším přínosem je garance vyřízení žádosti do 30 dnů.
Program však poskytuje další výhody, neboť je možné některé povinné náležitosti žádosti o zaměstnaneckou kartu nahradit písemným prohlášením zaměstnavatele. Jde například o potvrzení o ubytování, pracovní smlouvu či doklad o vzdělání. Délka a složitost řízení hrají důležitou roli při uvažování zaměstnanců i firem, proto si od tohoto programu stát slibuje zatraktivnění České republiky především pro zaměstnance s vysokou přidanou hodnotou pro ekonomiku.
Do programů nemají přístup firmy s deliktem
Název dalšího programu – Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec – napovídá, že se jedná o nástupce projektů Ukrajina a Indie pro vysoce kvalifikované osoby. Profese, které je možné do programu zařadit, a teritoriální působnost se v podstatě shodují s parametry programu určeného pro klíčový a vědecký personál.
Rozdíl spočívá zejména v kritériích, která musí firma splnit. Z logiky věci plyne, že kritéria jsou zde stanovena o něco mírněji. Program je určený firmám, které v ČR podnikají více než dva roky, mají vyrovnané závazky vůči státu a v posledních dvou letech přijaly alespoň tři zaměstnance. Pokud by však firma byla v posledních dvou letech pokutována například za nelegální zaměstnávání částkou vyšší než 100 tisíc korun, pak by to představovalo překážku pro zařazení do jakéhokoliv z vládních programů. V rámci tohoto programu sice stát negarantuje vyřízení žádosti do
30 dnů, ale i tak je zde jistota přednostního přijetí žádosti o pobytový a pracovní titul na zastupitelském úřadě a i tento program umožňuje přesun rodinných příslušníků. V řízení o žádosti o zaměstnaneckou kartu lze i v tomto programu nahradit doklad o ubytování a pracovní smlouvu písemným prohlášením zaměstnavatele.
Mezi země přibylo Bělorusko nebo Kazachstán
Poslední novinkou, která nahradila nejvíce využívaný režim Ukrajina a režim pro ostatní státy, je Program kvalifikovaný zaměstnanec, který je zaměřen na středně a nízko kvalifikované profese v klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO 4-8. Za nejvýraznější změnu lze považovat rozšíření o Bělorusko, Kazachstán, Moldavsko, Indii a Černou Horu, které se přidávají k Ukrajině, Srbsku, Filipínám a Mongolsku. Konkrétní roční počty žádostí o zaměstnanecké karty jsou stanovené v již zmiňovaném vládním nařízení. Nově je upravené také mzdové kritérium pro zařazení do programu, kdy je třeba garantovat minimálně 1,2násobek nejnižší zaručené mzdy. Zbylá kritéria byla převzata ze stávajících režimů.
První zářijové týdny ukázaly, že si všechny nové programy našly své adresáty. Další informace lze najít na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu či lze dotazy zaslat na e-mailovou adresu migraceinfo@mpo.cz.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Lukáš Prokeš, ředitel Odboru evropského a mezinárodního práva, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
