English version
Odbor Regulace a metodiky účetnictví Ministerstva financí České republiky (MF ČR) intenzivně pracuje na zcela nové účetní legislativě. Před časem resort představil k veřejné konzultaci materiál, Souhrn řešení koncepce nové účetní legislativy 2020 – 2030, který vznikl v rámci odborné pracovní skupiny ministerstva.
Mimo zástupců resortu jsou v pracovní skupině zastoupeny také profesní organizace a komory. Podle odborníků je na místě vytvořit zákon zcela nový, namísto pouhé novely, jehož znění může do českého účetnictví přinést skutečnou revoluci. Tvůrcům jsou inspirací mezinárodní účetní standardy IFRS. Těmi se již dnes řídí některé české korporace vykazující mateřským společnostem do zahraničí.
„Česká republika je od roku 2004 součástí Evropské unie, a proto je povinna implementovat mnoho pravidel stanovených právem Evropské unie. V oblasti regulace nabývají na stále větším významu Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS), které reflektují aktuální mezinárodní trendy a případně též ekonomický vývoj. Zároveň by bylo nevhodné, aby právní předpisy upravující účetnictví vytvářely překážku pro volný evropský trh kapitálu a služeb, případně snižovaly konkurenceschopnost,“ charakterizují autoři materiálu důvody vedoucí ke vzniku nové účetní legislativy.
Podobně jako rekodifikace obchodního práva v roce 2012, také změna zákona o účetnictví může přinést naprosto zásadní změny v běžném fungování řady obchodních korporací. Účetnictví v České republice je historicky provázáno se základem daně z příjmů. Již na začátku nového tisíciletí vyjádřilo MF ČR záměr je oddělit. Od začátku roku 2016 se na změnách pracuje s předpokladem účinnosti nové legislativy od začátku roku 2022.
Výjimek bude méně
V rámci příprav nového zákona o účetnictví se autoři budou do značné míry inspirovat Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Ty jsou vytvářeny odborníky z teorie i praxe s cílem celosvětové harmonizace rozdílných účetních regulací. „V porovnání s českými předpisy se významně liší. Zatímco české účetnictví je výrazně popisné a obsahuje mnoho výjimek, standardy silněji reflektují ekonomický pohled na účetnictví,“ uvádí Jiří Pospíšil z poradenské společnosti BDO.
Tyto standardy se promítají průběžně již do současné účetní legislativy. Naposledy je české firmy výrazněji zaznamenaly, když od roku 2019 došlo k úpravě pravidel pro operativní leasing.
„Při přípravě nové legislativy je naprosto klíčová spolupráce s odbornou veřejností, ke které naštěstí skutečně dochází. Je důležité zodpovědět základní otázky, jako například, do jaké míry lze české účetnictví přizpůsobovat regulaci IFRS či zda na ni lze v konkrétních případech dokonce využít přímý odkaz,“ dodává Jiří Pospíšil.
České firmy volají v souvislosti s novou legislativou především po zpřísnění pravidel pro účetní, jejich povinném členství v profesní komoře a povinném pojištění.
„S novou účetní legislativou budou posíleny koncepční principy účetního výkaznictví. To přinese naopak určitou volnost v účtování jednotlivostí, což je dobře, protože účetnictví zobrazuje život a ten nikdy nelze předem zatřídit do daných účetních zápisů. Přinese to ale větší díl odpovědnosti účetních na posouzení situace tak, aby ji zobrazili v účetnictví jako pravý obraz dění ve firmě,“ charakterizovala novou legislativu Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních České republiky.
Podle odborníků je vhodný čas vytvořit zcela novou národní regulaci finančního účetnictví, která by nahradila zákon č. 563 z roku 1991. Očekává se, že tato změna do korporátního světa přinese značný rozruch. „Již delší dobu jsou nové standardy IFRS inspirací většině našich profesních organizací, které výrazným způsobem přispívají k utváření praxe a konvencí účetního výkaznictví u nás,“ dodává.
Změní se také zákon o dani z příjmů
Z důvodu sílící globalizace hospodářství je důležité českou účetní legislativu k IFRS co nejvíce přiblížit. Podniky vydávající cenné papíry na regulovaných kapitálových trzích Evropské unie mají již dnes za povinnost sestavovat své účetní výkazy v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, které EU přijala za svůj nástroj harmonizace účetního výkaznictví. Vedle toho však musí společnosti rovněž zajistit takové výstupy svého účetnictví, aby vyhověli požadavkům berních a statistických úřadů i dalších státních institucí, které zpravidla vyžadují účetní informace dle národní účetní legislativy.
Pro řadu mezinárodních firem působících na našem území je nyní běžnou praxí vedení „dvojího“ účetnictví. „Harmonizace či alespoň větší přiblížení české účetní regulace k IFRS může být jedním z opatření zatraktivňujících Českou republiku pro zahraniční investory, jež doposud z důvodu relativně vyšší administrativní zátěže preferovali jiné státy střední a východní Evropy pro rozvoj svého podnikání,“ říká Jiří Pospíšil.
Kvůli propojení zákona o účetnictví se zákonem o dani z příjmů musí dle MF ČR v první fázi dojít ke změně této legislativy. „Přestože je nová legislativa týkající se daní z příjmů jedním z důležitých cílů současné ministryně, z pohledu části odborné veřejnosti není tato úprava nezbytně nutná. Jedním z cílů by měla být určitá emancipace účetní regulace od regulace daňové,“ uzavírá Jiří Pospíšil.
Elektronická realita
Nová úprava uvažuje o změně například v oblasti vedení účetní knihy. Pracuje se dvěma variantami. První plánuje zachovat vymezení účetních knih pro jednotlivé rozsahy vedení účetnictví v obdobném členění a rozsahu, jako doposud. To znamená například v deníku, v hlavní knize, v knihách analytických účtů a v knihách podrozvahových účtů.
Druhá varianta bere do úvahy současnou realitu, kdy účetní knihy nejsou zpravidla vedeny samostatně v listinné formě, ale jsou vedeny elektronicky v technické formě. Zákon o účetnictví by tak obsahoval vymezení požadavků na primární účetní zápis do účetnictví, jako úplného, průkazného, srozumitelného a trvalého systému, který mimo jiné zajistí systematické a chronologické třídění účetních zápisů. Způsob naplnění této zákonné povinnosti by byl upraven českými účetními standardy (ČÚS).
Změna by se měla týkat například také inventarizace firemního majetku. V rámci nové úpravy se navrhuje výrazně zúžit zákonem definované požadavky na provedení inventarizace majetku a závazků a striktně od sebe oddělit povinnosti stanovené zákonem a další podrobnosti způsobu provádění inventarizace, které je vhodné stanovit prováděcí vyhláškou.
Dalibor Dostál
