English version
Zavádění elektronické evidence tržeb má výrazně omezit daňové úniky a ukončit téměř čtvrt století trvající „daňové prázdniny“, které mají někteří nepoctiví prodejci. Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která sdružuje tuzemské prodejce, zavedení nového zákona nejenom přivítala, ale prosazuje zároveň jeho tvrdší podobu, než je varianta představená ministerstvem financí.
„Je to zejména proto, že si od tohoto vládního kroku slibujeme alespoň částečné narovnání tržního prostředí u nás. Nejvíce prosperujícími obchodníky jsou totiž ti, kteří neodvádějí daně a parazitují na těch, kteří se ke společnosti i státu chovají mravně,“ upozornil Zdeněk Juračka, předseda AČTO na konferenci Elektronická evidence tržeb pořádané Hospodářskou komorou České republiky letos v březnu.
Bez pokut bude zákon bezzubý
„Sami členové asociace podnikají v souladu se zákony této země. Chceme podnikat v prostředí rovných příležitostí, kde žádné skupině podnikatelů není tolerováno obcházení zákona ani vyhýbání se placení daní a ostatních odvodů do státních a sociálních rozpočtů,“ dodává Zdeněk Juračka.
Poctiví prodejci se přitom obávají, že v navržené podobě bude zákon bezzubý. Bude znamenat jen spoustu povinností navíc pro poctivé prodejce, zatímco podnikatelé, kteří se placení daní dlouhodobě vyhýbají, budou dále beztrestní. Týká se to například asijských tržnic, kde se z velké části účetní doklady zákazníkům nevydávají.
Tradiční obchodníci proto požadují okamžitou vynutitelnost zákona, jak u nepoctivých prodejců, kde by podle nich mělo být trestem uzavření prodejny na místě, tak u zákazníků, kteří by měli být pokutováni za nepřevzetí účtenky. „Aby evidence tržeb byla efektivní, musí být součástí zákona i jeho vymahatelnost, a to se dle mého názoru neobejde bez určité represe,“ je přesvědčen Petr Morava, ředitel společnosti ČEPOS a člen představenstva AČTO.
„Vymahatelnost zákona by mohla být založena i na povinnosti zákazníka mít u sebe, pod pokutou, stvrzenku o zaplacení zboží,“ dodává Petr Morava. Sankce by podle něj nemusely přijít okamžitě, ale s určitým časovým odstupem, který by byl věnován osvětě pro veřejnost. Pokuty pro kupující by tak mohly přijít na řadu například po půl roce platnosti zákona.
Ve světě sankce pro zákazníky fungují
„Opatření tohoto typu bylo úspěšně zavedeno například počátkem 90. let v Itálii, kde měli podobný problém s odváděním daní, a výsledek byl jednoznačně úspěšný,“ upozorňuje Petr Morava. Podobná opatření fungují i v jiných částech světa. „Osobně jsem se přesvědčil, že perfektně fungující a osvědčený je tento systém také na Tchaj-wanu,“ dodává Zdeněk Juračka.
Ministerstvo financí se však přenesení jakékoliv zátěže na zákazníky vyhýbá. „Rozhodně nechceme sankcionovat zákazníky. Není to správná cesta. Zákazníka chceme motivovat pozitivně,“ říká Simona Hornochová, náměstkyně ministra financí. „Občané této republiky čerpají služby státu, které jsou placené z daní, takže by měli mít velký zájem na tom, aby se daně platily,“ vysvětluje Simona Hornochová.
Ministerstvo sází na pozitivní motivaci
Ministerstvo financí avizovalo, že chce zájem zákazníků o vydávání účtenek motivovat podobnou soutěží, jaká běží v Chorvatsku nebo v sousedním Slovensku. V Chorvatsku zaslali do podzimu 2013, tedy v prvním roce fungování elektronické evidence tržeb, zákazníci úřadům na deset milionů účtenek. Soutěžili přitom o věcné ceny v hodnotě od 100 do 800 eur.
Na Slovensku stát spustil takzvanou účtenkovou loterii. Do té se mohou hlásit všichni zákazníci, tedy i občané ze zahraničí, kteří na Slovensku nakupovali. Na podzim roku 2013 zaslali zákazníci do loterie zhruba deset milionů účtenek měsíčně. V současnosti je podle státní loterijní společnosti Tipos registrováno měsíčně přibližně pět milionů účtenek měsíčně.
„Hlavním přínosem účtenkové loterie je její edukační potenciál, je ideálním nástrojem šíření daňové osvěty. Záměrem bylo šířit myšlenku, že normální je daně platit, nikoliv se placení daní vyhýbat, protože daňoví podvodníci okrádají všechny ostatní, kteří platí daně poctivě,“ říká mluvčí slovenského ministerstva financí Alexandra Gogová.
Také u prodejců v asijských tržnicích sází české ministerstvo na osvětu. „Dohodli jsme se, že budeme při zavádění elektronické evidence tržeb spolupracovat, například uděláme speciální prezentaci pro vietnamské obchodníky,“ říká ministr financí Andrej Babiš.
Evidence tržeb bude dražší o tři sta milionů
Elektronická evidence tržeb bude stát o 300 milionů korun více, než dosud tvrdilo ministerstvo financí. Nová čísla vyplývají z expertizy, kterou si rezort nechal vypracovat. Ministr Andrej Babiš začátkem března ujišťoval, že nákup samotného systému, který dodá Chorvatsko, spolkne něco přes tři stovky milionů. Na platy čtyř stovek kontrolorů a celníků, pro něž vytvoří nová místa, počítal nanejvýš s 250 miliony ročně. Studie však pořizovací náklady vyčíslila na 390 milionů a provoz na 420 milionů ročně. (Zdroj: E15)
Na platby mezi podnikateli mírněji
Zatímco u zákazníků prosazuje Asociace českého tradičního obchodu přísnější postup, na jiných místech by podle ní mohlo ministerstvo financí zmírnit. Nelíbí se jí například navrhovaná povinnosti evidovat hotovostní tržby realizované mezi podnikateli. V těchto případech by měli živnostníci zaslat datovou zprávu a vystavit účtenku s přiděleným fiskálním identifikačním kódem.
Příkladem situace, kdy by opatření působilo komplikace, je podle asociace zavážení zboží z velkoobchodu, kdy řidiči či obslužný personál přijímají od prodejen platby v hotovosti. „Takové opatření, byť dobře myšlené, by zřejmě vedlo ke zbytečnému zvýšení logistických nákladů a tím i cen zboží. Z tohoto důvodu považujeme přínos evidence hotovostních tržeb mezi podnikateli za diskutabilní a jsme přesvědčeni, že je o tom potřeba v rámci připomínkového řízení hovořit,“ uzavírá Zdeněk Juračka.
Dalibor Dostál
