English version
Odpovědné podnikatelské chování se stává běžnou součástí byznysu. Důvody jsou pro to různé. Může to být skutečnost, že chovat se odpovědně vyplývá ze zákona. Firma může být přesvědčena o správnosti takového chování. Dále je tu fakt, že odpovědné společenské chování přináší konkurenční výhodu.
Pro výrobce, exportéry či jiné podniky může hrát společenská odpovědnost významnou roli i v tom, že daný podnik je pravděpodobně součástí dodavatelského řetězce. A právě v rámci obchodního vztahu s dodavateli či odběrateli vyvstane otázka, zda a jak se podnik zaobírá zásadami odpovědného podnikatelského chování.
Doporučení dává směrnice OECD
Svou váhu hrají přirozeně i preference stále rostoucí skupiny zainteresovaných spotřebitelů. Prokazování odpovědného chováni se děje běžně požadováním různých certifikátů či splněním norem, ale často také odkazem na Směrnici OECD pro nadnárodní podniky. Ta sice není závazná, ale obsahuje doporučení týkající se odpovědného podnikatelského chování, která jsou široce akceptovaná mezi podniky jako základní standard.
Praktickým návodem, jak odpovědné chování uvést do řízení a činnosti podniku,
je příručka Pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování.
Praktickým návodem, jak odpovědné chování uvést do řízení a činnosti podniku, je příručka Pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování. Tento manuál byl vypracován ve spolupráci podniků se zástupci zaměstnanců, občanské společnosti, odborníky a zástupci vlád, tedy mezi širokým spektrem lidí, kteří se odpovědným podnikatelským chováním zaobírají a jichž se také týká.
Pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování jsou praktickým návodem, který odpovídá na celou řadu základních i sofistikovaných otázek spojených se zaváděním odpovědného podnikatelského chování. Jsou vhodné jak pro velké nadnárodní společnosti, tak i pro podniky, které nemají speciální compliance či útvary CSR (Corporate Social Responsibility).
Co je společenská odpovědnost firem?
Odpovědné podnikatelské chování je definováno jako chování, při kterém podnik dbá na to, aby jeho činnost neměla škodlivý dopad na okolí, tedy na různé aspekty fungování společnosti a na životní prostředí. Sleduje se zejména vliv na lidská práva, pracovní podmínky, životní prostředí, korupci a hospodářskou soutěž, placení daní, transparentnost podnikání, zájmy spotřebitelů a také podporu vědy a technologií.
Co je náležitá péče?
Je definována jako proces identifikace, prevence, zmírňování a objasnění způsobu řešení skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů plynoucích z vlastní činnosti podniku, jeho dodavatelského řetězce a dalších obchodních vztahů.
Od práv zaměstnanců až k ekologii
Výchozím požadavkem na každé odpovědné podnikatelské chování je, aby nepůsobilo nepříznivě či škodlivě. Nepříznivým vlivům podnikání lze předcházet takzvanou náležitou péčí (due diligence). Na rozdíl od náležité péče běžně prováděné podniky, která se zabývá kurzovými, regulatorními či jinými obchodními riziky ve vztahu k podniku samotnému, je tento systém náležité péče zaměřen na činnost podniku navenek. Při jejím naplňování se zabývá jak skutečnými, tak i potenciálními nepříznivými dopady či riziky, které jsou spojeny s lidskými právy, vztahy zaměstnanců, životním prostředím, korupcí, zpřístupňováním informací a zájmy spotřebitelů.
Pomoc i s náklady
Některé obchodní činnosti, výrobky nebo služby, které běžně rizikové nejsou, se mohou stát rizikovými v situaci, kdy umístění dodavatele vyvolává otázky ohledně fungování právního státu či nedostatečného dodržování základních standardů bezpečnosti práce. Náležitá péče by měla podnikům pomoci tyto dopady předvídat a předcházet jim nebo je zmírňovat. Může podnikům také pomoci identifikovat příležitosti ke snížení nákladů, zvýšit porozumění trhům a svým strategickým dodavatelům, případně předcházet provozním rizikům.
Když je problém v obchodním partnerovi
Smyslem náležité péče není přesunout odpovědnost z podniků, které způsobují nepříznivé dopady, na podniky, které jsou s danou firmou v obchodním vztahu. Nicméně v případech, kdy jsou nepříznivé dopady způsobovány obchodním partnerem, měl by se podnik snažit o využití svého vlivu k dosažení změny, ať už individuálně, nebo ve spolupráci s ostatními.
Co se týče rozsahu, v jakém může podnik ovlivnit svého obchodního partnera, je evidentní, že se podnik bude setkávat s překážkami praktické a právní povahy. Zejména malé a střední firmy navíc často nemusejí mít dostatečnou tržní sílu k tomu, aby mohly obchodní vztahy samy ovlivnit. Nicméně i tyto překážky spojené s ovlivňováním obchodních vztahů se mohou podniky snažit překonat prostřednictvím smluvních ujednání, v rámci licenčních nebo franšízových smluv a rovněž prostřednictvím snahy o spolupráci s cílem spojit své síly v průmyslových asociacích nebo meziodvětvových iniciativách. Příkladem může být asociace německých a nizozemských podniků v textilním a obuvnickém průmyslu, které se zavázaly spolupracovat při zjišťování podmínek, za jakých jsou vyráběny produkty v jejich dodavatelských řetězcích.
Některé z otázek týkajících se obchodního vztahu, na které lze nalézt odpověď v Pokynech pro náležitou péči:
- Jakým způsobem může podnik obchodního partnera při prevenci nebo zmírňování nepříznivých dopadů podpořit?
- Jak může podnik usilovat o prevenci a zmírnění nepříznivých dopadů spojených s obchodními partnery, s nimiž nemá žádný smluvní vztah?
- Jak může podnik upravit své operace nebo činnosti za účelem prevence a zmírnění nepříznivých dopadů spojených s jeho obchodními vztahy?
- Jakým způsobem lze řešit nedostatečný vliv na posílení náležité péče v obchodním vztahu?
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Ludmila Hyklová, Odbor evropského a mezinárodního práva, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
