English version
Své partnery ve Východním partnerství, tedy Ukrajinu, Bělorusko, Arménii, Moldavsko, Ázerbájdžán a Gruzii, Unie od začátku ekonomicky podporovala. Zejména tím, že privilegovala přístup k ekonomické integraci, otevření svého trhu zahraničnímu obchodu a právní sbližování s normami EU. Kromě toho tvoří makro finanční pomoc EU pro některé partnery a finanční nástroje evropské politiky sousedství významnou a nedílnou součást hospodářské politiky vůči zemím Východního partnerství (VP).
Co je Východní partnerství
- Projekt iniciovaný Evropskou unií v rámci evropské politiky sousedství. Jeho cílem je těsnější spolupráce Unie se šesti státy východní Evropy a Kavkazu: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.
- Ustavení politiky Východního partnerství patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU v 1. polovině roku 2009, a není tudíž náhodou, že se první, zakládající summit Východního partnerství uskutečnil v Praze 7. května 2009.
Statistiky ukazují růst
Nejvýznamnějším úspěchem této strategie je uzavření Asociačních dohod včetně dohod o Prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA). Statistické údaje již ukazují, že vývoz zemí VP se od vstupu dohod v platnost zvýšil. EU mezitím posílila své postavení největšího obchodního partnera pro všechny tři země, kterých se DCFTA týká, tedy Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.
Mnoho podniků, zejména těch menších, však dosud nezačalo výhody plynoucí z uzavření těchto dohod čerpat. Často nevědí o nových příležitostech a postrádají potřebné služby pro rozvoj podnikání, což by jim mohla přinést právě DCFTA. Obecněji lze říct, že v souladu s cíli Východního partnerství vyčlenila EU prostředky do klíčových oblastí, jako jsou energetika, doprava, propojenost a regulační rámce, které mají dopad na ekonomiky jednotlivých zemí, ale také EU. Do všech těchto oblastí se právě podniky mohou aktivně zapojit, a čerpat tak ze zmíněných výhod.
(Kliknutím obrázek zvětšíte)V zájmu hosporádřského rozvoje
EU a země VP plně nevyužívají výhody další hospodářské integrace zejména kvůli řadě vnějších faktorů a výzev, které je třeba překonat. Zaměřme se na některé z nich.
Prvním aspektem je bezpečnostní situace. Regionální konflikty a územní spory se v různých intenzitách objevují v pěti ze šesti partnerských zemí, což nutně znamená otevřenou cestu k hospodářským turbulencím a nejistotám spojeným s investicemi ze zahraničí. S tím souvisí kromě jiného budování nebo obnovení poškozených obchodních vazeb, které s ohledem na vzájemnou blízkost existují. Představme si pro tento příklad vztahy Arménie–Ázerbájdžán a Ukrajina–Rusko, kdy není nutné zacházet do dalších detailů. Otevřenou otázkou tedy zůstává, jak dále postupovat ve vztahu k Eurasijské hospodářské unii nebo jak nalézt prostor pro nové dohody.
Členské státy VP se také stále potýkají s mnoha problémy spojenými s tvorbou právního rámce slučitelného s evropskými standardy a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí, které jinak přirozeně přispívá k vyšším domácím a zahraničním investicím. Modernizace veřejné správy je také klíčem k zajištění řádného fungování služeb státu spojeného s rozvojem ekonomiky, např. prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Neméně velkým problémem je otázka transparentnosti a korupce.
Bilaterální a multilaterální dimenze
Východní partnerství lze rozdělit na dvě základní dimenze: bilaterální a multilaterální. V rámci bilaterálního rozměru jedná Evropská unie s některými zeměmi Východního partnerství o asociačních dohodách, tedy dohodách o přidružení, a též o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu mezi EU a danými zeměmi.
Multilaterální dimenze pak zahrnuje zejména spolupráci členských zemí na úrovni EU a také periodické summity hlav států či vlád, zasedání ministrů zahraničí, zasedání resortních ministrů a v neposlední řadě soustavnou spolupráci v rámci čtyř tematických platforem:
- Posílení institucí a dobré vládnutí
- Ekonomický rozvoj a tržní příležitosti
- Propojenost (interkonektivita) – zejména budování energetických a dopravních sítí
- Mobilita a kontakty mezi lidmi
Vytvořit zdravé prostředí
V neposlední řadě stojí za zmínku závislost některých zemí VP na velkých podnicích. Ty jsou často v rukou malého počtu akcionářů, nemluvě o existenci obchodních monopolů řízených státem, mnohdy zejména v oblasti energetiky. Klíčová hospodářská odvětví nebo podniky spojené s přírodními zdroji je nutné podle některých zemí strategicky chránit.
Při neexistenci hospodářské soutěže však přicházejí o šanci otevřít podnik pro další růst nebo přispět ke snížení cen pro spotřebitele. Úkolem je proto zbavit ekonomiku závislosti na státních monopolech a kartelech a vytvořit zdravé konkurenceschopné prostředí, což je mnohdy běh na dlouhou trať.
(Kliknutím obrázek zvětšíte)Region východní Evropy z pohledu české zahraničněobchodní politiky
Silné stránky
- geografická blízkost
- jazyková a kulturní blízkost
- mezivládní komise s Běloruskem, Moldavskem i Ukrajinou
- Východní partnerství EU
- infrastruktura podpory exportu ČR
- exportní financování ČEB, EGAP
- profil české ekonomiky korespondující s potřebami tamních trhů
Slabé stránky
- slabé podnikatelské prostředí
- vysoká administrativní zátěž a četné překážky při dovozu (např. u certifikace)
- politická nestabilita
- nedostatečné veřejné financování
- nedokončené strukturální reformy v Bělorusku
Příležitosti
- potřeba modernizace ekonomiky
- vývoz výrobků s vysokou přidanou hodnotou
- možnost vývozu investičních celků
- nenasycené trhy
- příležitosti v zemědělském sektoru u Ukrajiny a Moldavska
- růstový potenciál u všech tří relací
- DCFTA s Ukrajinou a Moldavskem
Hrozby (rizika)
- ekonomická nestabilita
- politické hrozby (Krym, východ Ukrajiny, Podněstří, Gagauzie)
- tranzit energetických surovin
- nedokonalá legislativa a s tím související obtížná vymahatelnost práva
Region Jižního Kavkazu z pohledu české zahraničněobchodní politiky
Silné stránky
- strategická poloha
- tranzitní potenciál
- geografická blízkost
- mezivládní komise s Arménií, Ázerbájdžánem i Gruzií
- Východní partnerství EU
- infrastruktura podpory exportu ČR
- exportní financování ČEB, EGAP x surovinové bohatství u Ázerbájdžánu
- dobré jméno českých výrobků
Slabé stránky
- slabé podnikatelské prostředí
- nedostatečné veřejné financování
- závislost na mezinárodním financování
- nedokončené strukturální reformy u Ázerbájdžánu
Příležitosti
- potřeba modernizace ekonomiky
- vývoz výrobků s vysokou přidanou hodnotou
- možnost vývozu investičních celků
- důraz na konektivitu Belt and Road Intitative, TRACECA atd.
- DCFTA s Gruzií, CEPA s Arménií
- probíhající diverzifikace ázerbajdžánské ekonomiky, nyní komoditně závislá
Hrozby (rizika)
- ekonomická nestabilita
- politické hrozby (Náhorní Karabach, Abcházie, Jižní Osetie)
- ranzit energetických surovin
- relativní závislost na importu ropy z Ázerbájdžánu
Konference „deset let Východního partnerství a výzvy do budoucnosti“
Tento rok si připomínáme výročí deseti let od zakládajícího summitu Východního partnerství. Při této příležitosti pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR ekonomicky zaměřenou konferenci. Ta si klade za cíl analyzovat obchodně ekonomické reformy a integrační proces, jímž partnerské země doposud prošly, a také způsob, jakým tyto změny ovlivní naši vzájemnou spolupráci do budoucna.
Konference se skládá ze dvou částí. V první z nich budou mít účastníci konference jedinečnou možnost vyslechnout si zkušenosti vrcholných představitelů České republiky v čele s premiérem Andrejem Babišem, předsedou Senátu Jiřím Kuberou a ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou, kteří budou diskutovat s ministry hospodářství, průmyslu nebo obchodu zemí Východního partnerství.
Druhá část přinese sérii šesti exportních teritoriálních konferencí, které nabídnou podnikatelům informace o nových obchodních příležitostech, ale také možnost diskutovat o konkrétních projektech v panelové diskusi se spolupředsedy mezivládních a smíšených komisí, zástupci Hospodářské komory ČR a jednotlivých velvyslanectví ČR v zemích VP.
- Kdy: 16. – 17. dubna 2019
- Kde: Hotel Grandium Prague, Politických vězňů 12, Praha 1 a Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1
Pro více informací sledujte oficiální web Ministerstva průmyslu a obchodu.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Helena Hroník, teritoriální expert, Odbor zahraničně ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
