English version
V hledáčku západních médií se objevuje Omán zatím velmi zřídka. A to je vlastně dobrá vizitka. V jinak turbulentním regionu Blízkého a Středního východu je totiž oázou relativní stability. Sultán Kábús ibn Saíd vládne zemi nepřetržitě už od roku 1970 a umírněný režim dokázal využít zisky z těžby ropy k solidnímu růstu životní úrovně tří milionů obyvatel. Zdravotnické služby jsou pro domácí obyvatele bezplatné, vzniklo několik vysokých škol.
Levnější ropa srazila hospodářství o 14 procent
Také do Ománu ale doputovaly vlny zvenčí. V roce 2011 do země zavanulo arabské jaro a i hlavní město Maskat zažilo demonstrace proti vládnoucímu režimu. Druhým impulzem pro reformy je nyní pád ceny ropy. V poslední dekádě se drželo tempu růstu HDP průměrně kolem pěti procent ročně a původní odhady pro loňský rok – které vznikly ještě před cenovým sešupem ropy – věštily Ománu růst HDP o 4,5 procenta.
Země ale doplatila na to, že téměř polovina hospodářského výsledku je generována právě petrochemických průmyslem. Takže přišla studená sprcha. „Hrubý domácí produkt Ománu v tržních cenách klesl za první tři čtvrtletí loňského roku o 14,2 procenta,“ oznámil list Times of Oman. Drtivý propad jednoznačně souvisí s ropou. Podle národního centra pro statistiku a informace totiž naopak odvětví mimo ropný průmysl loni za první tři čtvrtletí vzrostla o 4,7 procenta.
Omán sice není členem ropného kartelu OPEC, ale i tak je s průměrnou denní produkcí kolem 980 tisíc barelů velmi významným hráčem na trhu. V současnosti se tedy některé státy jako Rusko nebo Venezuela – země zoufale usilující o zdražení ropy – snaží oslovit i Omán, aby v letošní sezoně snížil těžbu a tím pomohl vytvořit tlak na cenu.
Omán tak stojí před stejným začarovaným kruhem, v jakém se točí další ropní producenti. Když sníží těžbu, možná pomůže zdražení ropy, ale zase jí prodá méně. Státní pokladna bude krvácet na každý pád. Rozpočet Ománu dosud přitom spoléhá na petrodolary ze čtyř pětin. Vláda chce proto urychlit diverzifikaci hospodářství. Podle ministra pro ropu a plyn Mohammeda Al Rumhyho chce země do roku 2020 zredukovat podíl ropy na HDP na 22 ze současných 44 procent.
Zhruba 64 procent všech místních obyvatel jsou muži. Mezi expaty tvoří muži dokonce 83 procent.
Dvě třetiny obyvatel jsou muži
Otázkou je, na čem mimo ropu a plyn může Omán své hospodářství postavit. Jednoznačnou šancí je námořní doprava a přístavní servis pro lodě směřující do Perského zálivu nebo do Rudého moře. Zemědělství naopak naráží v pouštní zemi na nedostatek sladké vody k zavlažování. Silný je tradiční rybolov. Vláda se ho ale snaží regulovat, protože nekontrolované plundrování pobřežních vod vede ke kritickému snížení počtu některých druhů ryb. Loni tak úřady uvalily zákaz na jejich vývoz rybářům, kteří nezískají certifikaci. Týká se to například vývozu tuňáků.
Mnoho deviz může Ománu přinést turistický ruch. Země může vydělat na tom, že ze sousedního Jemenu, který má velmi podobnou atmosféru pouštní exotiky, se turisté kvůli občanské válce stáhli. Konzervativní Omán se ale zatím otvírá turismu jen velmi opatrně.
Nemalý potenciál země je v jejím obyvatelstvu, jehož vzdělanost roste. Populace má neobvyklou demografickou strukturu. S nadsázkou se dá říct, že Omán je dnes zemí mladíků. Podle údajů Centrální ománské banky z roku 2013 je polovina obyvatel mladší 24 let. Přitom zhruba 64 procent všech místních obyvatel jsou muži. Ještě větší genderová nerovnováha je mezi cizinci pracujícími v Ománu. Mezi expaty tvoří muži dokonce 83 procent. Jsou to především přistěhovalci z Bangladéše nebo Pákistánu.
Češi dodali armatury nebo solární panely
V únoru přiletěla do Maskatu obchodní mise organizovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR, kterou vedl český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Účastnila se jí více než dvacítka českých byznysmenů, kteří zjišťovali obchodní příležitosti v sultanátu. Byli mezi nimi mimo jiné zástupci firem Crocodille, ETD Transformátory, Moravia Systems, Pražská strojírna, Omnipol nebo Škoda Praha. Ománská obchodní a průmyslová komora projevila zájem na oplátku navštívit v blízké době Českou republiku.
V Ománu už se v současnosti prodávají automobily Škoda nebo české počítačové komponenty, aktivní je tam také výrobce pneumatik Barum Continental. Významný byl dřívější kontrakt společnosti EGE na elektroinstalaci pro rozvodné stanice nebo firmy Agile Europe na dodávku solárních panelů pro ománské ropné soupravy. V zemi získala zakázky také Jihomoravská armaturka. Plán ománské vlády na diverzifikaci hospodářství by teď mohl českým podnikům dopomoci k dalším kontraktům, protože strojní vybavení a dodávky pro rozvoj infrastruktury jsou přesně to, v čem jsou české podniky stále velmi silné.
Skoro bez dluhů
O skutečnosti, že na tom dosud byla ománská státní pokladna velmi dobře, svědčí například údaj o celkové zadluženosti země. Ta se pohybovala před pádem ropy kolem pouhých čtyř procent v poměru k HDP. Pro srovnání například celkové zadlužení Francie je kolem 97 procent, Itálie 133 a u nejzadluženější země světa Japonska je to 246 procent v poměru k HDP. Nyní – po zlevnění ropy – bude muset Omán svůj rozpočet sanovat z dřívějších devizových rezerv. V lepších časech nastřádal sultanát solidní rezervu ve výši 13 miliard dolarů.
Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
