Pelety a brikety mají budoucnost. Biomac s nimi dobyl Evropu



Dva miliony domácností v Rakousku topí dřevem a biomasou, oznámila loni asociace Österreichischen Biomasse-Verband. „Uhlí? To už tu ani neznáme,“ směje se Češka Dana Leitner, která se do Horních Rakous provdala před dvaceti lety a dnes žije s manželem a dětmi u městečka Freistadt.

Za okny útulného domku je v polovině září sychravo a tak seká na kolečka dřevěné brikety do kamen. „Víte, od koho je nakupujeme? Skoro výhradně od české firmy Biomac,“ prozrazuje. Brikety a pelety Biomac tu seženete v řetězcích Obi, Baumax, Bauhaus, Hornbach či Spar.

Rodinný podnik, sídlící v Brníčku u Uničova, totiž se svými výrobky nejprve oslovil klienty v západní Evropě. Před patnácti lety nebyl v Česku o ekopaliva zájem, a tak hledal Zdeněk Černý odbytiště v zahraničí.

Na domácí trh přes Rakousko

V rakouském Welsu, odkud je to do Freistadtu co by kamenem dohodil, se ostatně jeho firma poprvé představila světu. Vystavovat na místním veletrhu umožnila Černému v roce 2004 agentura CzechTrade.

Biomac se umístil na 2. místě v soutěži Equa bank Rodinná firma roku 2018 v kategorii Střední firma.

„Na CzechTrade nedám dopustit. Byli to právě oni, kdo nás vzal poprvé na rakouskou a následně italskou výstavu ekopaliv, kde jsme měli možnost se prosadit. V té době jsme ostatně 97 procent naší produkce vyváželi,“ prozrazuje majitel firmy.

I proto získal podnik z Olomoucka v roce 2006 Exportní cenu a postupně posbíral i další vavříny. Zdeněk Černý je také nedávným držitelem titulu Podnikatel roku.

„Nicméně takový vývoj nebyl naším cílem, my jsme chtěli prodávat doma, což se nám pomalu plní. Dnes prodáváme 50 procent výrobků v Česku a polovina jde na vývoz,“ doplňuje podnikatel.

Od rypadel k peletám

„Všichni zaměstnanci jdou domů, ale pro nás v tu chvíli pracovní doba nekončí. Často pracujeme do pozdního večera,“ připomíná majitel jeden ze zaručených receptů na úspěch.

Možná i proto se stal Biomac za pouhých osmnáct let jedním z největších evropských výrobců ekopaliv. Loni jich doma i v Evropě prodal 162 000 tun, obrat firmy dosáhl 711 milionů a čistý zisk téměř 37 milionů korun.

Kde se u projektanta důlní techniky (ve státním podniku Unex projektoval rypadla na hnědé uhlí) vzala vášeň ke dřevu a  ekologickému vytápění?

Zdeněk Černý měl ve zmíněném podniku těsně po revoluci na starosti vývoj briketovacího lisu a následně briketovacího komplexu s drcením, sušením, briketováním a balením.

„Celý obor ale skončil privatizací podniku a příchodem nového vlastníka. S briketováním jsme následně pokračovali v dalších třech firmách, ve kterých jsem byl nejprve zaměstnancem a pak i společníkem. Jenže jsme jen stavěli výrobní závody cizím firmám. Moji společníci o vlastní výrobu a prodej ekopaliv zájem neměli,“ vypráví Černý.

Jemu ale potřebný entuziasmus nechyběl. Proto se rozhodl postavit na vlastní nohy a rozjet v té době značně nejistý byznys.

Nové a neznámé

 „Technologie na výrobu paliv z dřevní biomasy mě nadchly už v 90. letech. Bylo to úplně nové, nikdo tady takové technologie nevyráběl a nic se o nich nevědělo. Pro mě měly smysl v tom, že vytvářely ekologická paliva nahrazující hnědé sirnaté uhlí. Tím, že jsme neměli z čeho čerpat, vznikla například naše vlastní unikátní konstrukce briketovacího lisu na principu klikového mechanismu,“ chlubí se Zdeněk Černý výjimečným know-how.

Konstrukci lisu se „pokoušela nekalá konkurence napodobit, nikdy se jí ale nepodařilo výrobu spustit,“ dodává.

Po roce 2000 začíná Biomac (i díky bankovnímu úvěru) stavět vlastní briketárny a prodávat vlastní výrobky. Kolem roku 2010 se k briketárnám přidávají peletárny a výroba dřevných třísek a krbového dříví. Kromě dodávek supermarketům a firmám doma i v zahraničí začal podnik od roku 2011 v Česku a na Slovensku budovat vlastní síť prodejen.

Rodinná pouta

 Ve firmě dnes pracuje devět desítek zaměstnanců, desetina z nich patří do rodinného klanu Černých. Zdeněk Černý, který letos posbíral vavříny v soutěži Equa Bank Rodinná firma roku, hledá v rodinném byznysu především pozitiva.

„Mezi výhody bych zařadil společné pracovní nasazení nad rámec pracovní doby, které je častokrát zapotřebí, ale které dneska po zaměstnancích nemůžete chtít. Dále to, že jako rodina lépe chápeme smysl naší práce. V neposlední řadě si myslím, že v rodinných firmách nedochází k podvodům a vykrádání jako to vidíme u podniků, kde jsou společníky cizí subjekty bez bližších vztahů,“ vyjmenovává evidentní plusy.

Každá mince má ale kromě líce i rub: „Nevýhody rodinného podnikání vidím v tom, že si práci nechtě nosíme i domů, a to není dobré. Další nevýhodou jsou ty hodiny v práci navíc, o které je okrádána rodina.“

Manželka pomáhá Zdeňkovi Černému prakticky od počátku na pozici účetní, velmi záhy přichází do firmy bratr coby servisní technik a zapojují se také sestra a její dcera. Synovec Martin má dnes na starosti oddělení tuzemského i zahraničního prodeje, kde pracuje jeho choť.

„Bratrův druhý syn Lukáš se stará o všechny naše výrobní závody po technické stránce. Jeho žena Michaela je mojí asistentkou. Synovi Jakubovi byla svěřena konstrukce, výroba, montáže a servis výrobních technologií. Jeho manželka Petra vypomáhá i na mateřské dovolené přes informační systém se skladovou evidencí,“ shrnuje.

Budoucnost firmy vidí otec zakladatel v růžových barvách. Prodej Biomacu do cizích rukou rozhodně neplánují. Obor výroby obnovitelných paliv má navíc podle Zdeňka Černého ideální perspektivu.

Letošní rok je v Česku ve znamení podpory rodinného byznysu. Vláda Adreje Babiše slíbila podnikatelským organizacím, že bude postavení rodinných firem definováno v zákoně.

„Rodinné podnikání si zvýšenou pozornost státu zaslouží. Na rozdíl od velkých zahraničních investorů jsme nikdy žádnou pobídku ani úlevy na daních nedostali. Zlé časy jsme museli přežít jen vlastní prací. Stát by si měl hledět domácích rodinných firem, které odsud nikdy neutečou, odvádějí daně, podporují zaměstnanost ve svém okolí a třeba i sponzorují kulturní a společenský život,“ prohlašuje Černý.

Proč je v ekopalivech budoucnost?

Paliva vyráběná výhradně ze dřeva neosahují síru, jsou prosta škodlivin a mají vysokou výhřevnost. Navíc po nich v kamnech či krbu zbyde minimum popela.

„Dřevěné pelety přinesly také tolik žádanou automatizaci topení, kdy není nutné ručně přikládat, kotel si dodává palivo sám a je řízem jako plyn termostatem v bytě. Velmi významné je i to, že se jedná o české přírodní zdroje, které snižují závislost státu na cizích fosilních palivech jako ropa a plyn,“ argumentuje Zděnek Černý.

Projektování, výrobu, montáže a servis výrobních technologii převedli v lednu do nové firmy Biomac Industry s.r.o., kterou vede Zdeňkův syn Jakub, jenž doma i za hranicemi staví pro Biomac briketárny a peletárny na klíč.

„Výrobu ekopaliv se postupně snažíme převést na samostatné dceřiné závody, zatímco prodej vždy byl a zůstane v mateřské společnosti, která vlastní svoji prodejní síť padesáti prodejen v Česku a třiceti na Slovensku,“ dodává ještě Černý.

Kromě několika typů dřevěných briket a pelet dodává Biomac svým zákazníkům krbová polena z buku, dubu a habru, podpalovací třísky, či grilovací dřevěné uhlí a briketky. Součástí portfolia jsou i podpalovače briket na bázi smotků dřevěné vlny s parafínem.

Jediný stroj dokáže vyrobit plný kamion briket či pelet denně, za rok jde o miliony kilogramů zboží. Každý rok ostatně narůstá produkce v továrnách firmy Biomac o desítky tisíc tun.

„Vůbec jsem si nedovedl představit tak velikou firmu, vždyť jsem měl do začátku kapitál představující jen tužku a gumu,“ směje se čerstvý držitel pomyslné stříbrné medaile v soutěži Equa Bank Rodinná firma roku 2018. Sny se mu plní dříve než očekával.

Jakub Procházka