Peru je puma Latinské Ameriky, Brazílie a Argentina její probouzející se obři



Z hlediska přístupu na trh a podmínek pro podnikání jsou Peru, Argentina i Brazílie značně odlišné. Jaké jsou tedy hlavní rozdíly mezi těmito ekonomikami? Jaký mají české firmy smluvní rámec pro obchod s Peru, Argentinou i Brazílií? Ve kterých sektorech jsme aktuálně v těchto zemích nejaktivnější?

Peru je díky svému dynamickému růstu HDP (dlouhodobě okolo 4 procent) někdy označováno za pumu Latinské Ameriky, zatímco ekonomiky Brazílie i Argentiny poslední léta klesají nebo stagnují. A zvláště Brazílie bývá často nazývána spícím obrem.

I přes nepříliš oslnivé ekonomické výsledky jsou však Brazílie a Argentina pořád významné trhy, nakonec obě země jsou členy skupiny nejsilnějších ekonomik G20. Za poslední roky argentinská vláda navíc zrušila celou řadu omezení, se kterými se museli exportéři potýkat.

Různě tvrdé exportní bariéry

Položíme-li si otázku, kam je jednodušší vyvážet, odpověď je ale stále celkem nasnadě. Region lze rozdělit podle otevřenosti trhů na země Tichomořské aliance s otevřenými ekonomikami (Mexiko, Kolumbie, Peru, Chile) a na straně druhé pak země Mercosuru (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay, Venezuela), kde převládají spíše protekcionistické tendence.

Pro lepší představu se podívejme na tabulku dole, která srovnává pozice Peru, Argentiny a Brazílie v žebříčcích Světové banky (Doing Business), Světového ekonomického fóra (konkurenceschopnost) a podle klasifikace OECD míry teritoriálního rizika (7 je nejrizikovější stupeň). Zejména žebříček Světové banky vypovídá mnohé o podmínkách pro podnikání a sleduje mimo jiné, jak dlouho trvá založení firmy nebo jaké jsou v dané zemi pracovněprávní předpisy.

Další aktuální výhodou na straně Peru je fakt, že má s EU od roku 2013 prováděnou Dohodu o volném obchodu (společně s Kolumbií a letos přistoupivším Ekvádorem). V případě vývozu českého průmyslového zboží do Peru lze již nyní většinu vyvézt bez cel. Zbývají některé vybrané tarify na automobily, chladničky, zbraně a skleničky (asi 15 % celkových tarifů). Vše lze jednoduše ověřit podle HS kódu vašeho výrobku na webu Market Access Database. Navíc dohoda zlepšila i přístup k trhu se službami a k veřejným zakázkám, zabývá se i fytosanitárními předpisy nebo uznává některá zeměpisná označení zemědělských výrobků.

Je ale pravda, že i v obchodě s Argentinou a Brazílií se snad také blýská na lepší časy. Znalci vědí, že vyjednávání mezi EU a Mercosurem, s určitými přestávkami, trvá už od roku 1999. V roce 2004 bylo přerušeno kvůli neshodě ohledně některých otázek v průmyslu a zemědělství. V roce 2010 došlo k jejich obnovení díky dohodě na vzájemných ústupcích týkajících se zahrnutí automobilového sektoru (jak vozidel, tak i jejich součástek) a připravenosti uzavřít dohodu o vládních zakázkách (tyto zakázky představují hodnotu okolo 30 mld. dolarů; očekává se jejich významný růst).

S novou argentinskou vládou v roce 2015 došlo k pozitivní změně dynamiky ve vyjednávání. V týdnu od 20. března tohoto roku proběhlo další vyjednávací kolo a všechny zdroje naznačují vůli Mercosuru dohodu s EU uzavřít. Hovoří se o tom, že k významnému posunu by mohlo dojít už letos. Nechme se tedy, snad příjemně, překvapit. Dohoda by neměla řešit jenom tarify, ale i přístup k trhu se službami, již zmiňované veřejné zakázky nebo by měla přinést zjednodušení celních postupů (což je v případě Brazílie i Argentiny ze strany firem často uváděná překážka).

Mimo to má Česká republika s Peru, Argentinou i Brazílií velmi solidní bilaterální smluvní základnu. V případě Peru zmiňme Dohodu o ochraně investic, o hospodářské a průmyslové spolupráci nebo memoranda o porozumění mezi ministerstvy obrany a ministerstvy životního prostředí obou zemí. V případě Argentiny se jedná zejména o Dohodu o ochraně investic či o hospodářské a průmyslové spolupráci. Brazílie a ČR pak mají asi nejširší smluvní základnu: smlouva o zamezení dvojího zdanění, vědecko-technické spolupráci, spolupráci v obraně nebo hospodářské a průmyslové spolupráci.

Které sektory mají největší exportní šanci?

Podíváme-li se na uvedené dohody ze sektorového hlediska a z pohledu akcí v letošním roce (veletrhy, mise nebo další projekty), vyjdou nám jako sektory, kde jsou české firmy nejaktivnější, technologie životního prostředí, obrana, dopravní infrastruktura, zdravotnické technologie, letectví, těžební technologie, energetika nebo strojírenství.

Tomu odpovídá i poptávka firem po akcích s podporou státu. Uveďme několik příkladů akcí z následujících měsíců: v Peru se již v květnu uskuteční speciální seminář k obranným technologiím a letectví při příležitosti veletrhu SITDEF, v Brazílii se začátkem dubna uskuteční veletrh z oblasti obranných technologií LAAD v Rio de Janeiru (podpora z projektu NOVUMM) nebo účast na zdravotnickém veletrhu Hospitalar v Sao Paulu, v Argentině pak v květnu proběhne těžařský veletrh ARMINERA s účastí českých firem.

Ve dnech 23. a 24. března pak navíc Argentinu navštívil v doprovodu firem ze sektoru obrany a dopravy náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Jeho jednání se týkala i energetiky. V červnu by se v Praze měla uskutečnit incomingová mise z oboru letectví za účasti zástupců firem a institucí z Peru, Brazílie i Argentiny.

Je pravda, že většina obchodu ČR s regionem se realizuje v rámci globálních hodnotových řetězců. V případě Brazílie a Argentiny se jedná hlavně o automobilový sektor. Významný je také nepřímý obchod přes další země EU. Je ale stále více příkladů firem, které mají větší projekty v energetice, dopravní infrastruktuře, letectví, ale i IT službách.

Tradice v regionu

V energetice a průmyslu je tradice českých technologií v regionu, hlavně v Argentině a Brazílii, větší, než bychom si mohli myslet: Los Reyunos, Güemes, Luján de Cuyo, Río Turbio v Argentině nebo Bariri, Nutepa, Ibitinga či Jorge Lacerda v Brazílii. To jsou příklady některých dodávek elektráren ze 70. a 80. let minulého století.

Historicky Československo sehrálo významnou roli při industrializaci regionu například v podobě výstavby elektráren a dodávek průmyslových zařízení. Zatímco české turbíny se v posledních letech vrací do regionu (Chile, Mexiko, Kolumbie i Peru), Argentina i Brazílie na svůj comeback teprve čekají.

Závěrem mi dovolte krátkou výzvu: určitě rádi uslyšíme o vašich aktuálních projektech nebo záměrech nejen v těchto latinskoamerických zemích, ale i o překážkách, se kterými se v oblasti přístupu na trh v těchto zemích setkáváte. Jak jsme výše ukázali, nástrojů k řešení řady otázek je více, a to na úrovni společné obchodní politiky Evropské unie i na úrovni bilaterální.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Matyáš Pelant, vedoucí oddělení Amerik, odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu.