English version
Díky přímým zahraničním investicím vzniklo vloni v ČR přes 14 tisíc pracovních míst, počet projektů meziročně vzrostl o 57 procent. Vyplývá to z průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory (European Attractiveness Survey), který pravidelně provádí společnost EY.
Česká republika se tak probojovala mezi deset nejatraktivnějších států v Evropě, když skončila na 8. místě z hlediska počtu pracovních míst vytvořených přímými zahraničními investicemi. Investoři zde vloni zahájili celkem 110 projektů, přičemž v roce 2015 to bylo jen 70.
„Aktuálně rekordně nízká nezaměstnanost v České republice a s tím související silný tlak na růst mezd bude do budoucna působit jako přirozený filtr na příchod investorů z oborů s vyšší přidanou hodnotou, jako IT nebo jemné strojírenství. Naší výhodou proti ostatním zemím Evropy je strategická poloha v srdci Evropy a relativně dobrá úroveň infrastruktury,“ komentuje Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic společnosti EY v České republice.
Jako investorsky atraktivní se ukázaly i další státy střední a východní Evropy. Nejvíce nových projektů z regionu přilákalo Polsko (256), což představuje meziroční růst 21 procent. V žebříčku atraktivity evropských zemí se tak Polsko dostalo až na páté místo.
„Střední a východní Evropa se v posledních letech stává z hlediska zahraničních investic stále vyhledávanější destinací. Nabízí mnohé atraktivní podmínky, kterým jednoznačně dominuje vzdělaná, kvalifikovaná, ale přesto finančně relativně dostupná pracovní síla. Důležitým aspektem při rozhodování investorů je i členství států v Evropské unii,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v České republice a střední a jihovýchodní Evropě.
Rychlý růst investic
Přímé zahraniční investice v regionu střední a východní Evropy zaznamenaly v roce 2016 rychlý růst. Region přilákal téměř polovinu průmyslových projektů v oblasti přímých zahraničních investic. „Střední a východní Evropa je stále oblíbená především mezi evropskými výrobci automobilů, kteří v zemích, jako je například Česká republika nebo Slovensko hledají kvalifikovanou a finančně dostupnou pracovní sílu,“ komentuje Magdalena Souček.
„Země regionu jsou často vnímány jen jako montovny pro západní Evropu. Dobrou zprávou ale je, že investoři stále více prostředků vkládají i do rozvoje IT, výzkumu a vývoje,“ dodává Magdalena Souček. V roce 2016 vzrostl počet výzkumných a vývojových projektů ve střední a východní Evropě o 36 procent.
Proměnu potvrzují i další odborníci. „Změna struktury investic skutečně probíhá, a to již řadu let. Největší skupina projektů je spojena s výrobou. Firmy, které původně přišly do České republiky pouze vyrábět, po několika letech začaly investovat také do vývoje. Jiné postupně začaly přidávat i další činnosti, například přebírají roli centrálního nákupu skupiny nebo třeba budují centrum sdílených služeb poskytující dalším firmám skupiny účetní služby nebo třeba IT podporu,“ říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika, který se zaměřuje na investice.
„Řada těchto investic by zde vůbec neměla šanci vzniknout, pokud by si investor na původní investici do výroby neměl možnost vyzkoušet podnikání v této zemi. Teprve v posledních letech vznikají samostatná výzkumná či vývojová centra nadnárodních firem, i ta sem přicházejí především na základě referencí dřívějších investorů,“ dodává Jan Linhart.
V Česku tomu pomáhá také změna v systému investičních pobídek. „Na to, aby firma získala investiční pobídky ve výrobě, musí investovat do nových technologií, a to více jak polovinu uznatelných nákladů. Takové podmínky prostě montovny nesplní. Zákon tedy podporuje technologické investice,“ vysvětluje Karel Kučera, generální ředitel agentury CzechInvest.
„Zvláštní kategorii podpory mají také strategická a technologická centra, kde jde o velmi sofistikované pracovní pozice. Navíc také změny na našem trhu a rozhodnutí velkých technologických firem umístit sem technologické investice podporují jejich další rozvoj obecně. Poměr investic s vyšší přidanou hodnotou dojednaných CzechInvestem se za uplynulé tři roky podařilo zvednout z 12 na 25 procent,“ navazuje Karel Kučera.
Odborníci přesto tvrdí, že tyto výsledky by mohly být ještě lepší a současná pravidla jsou již zastaralá. „Investoři do oblastí s vyšší přidanou hodnotou narážejí na nedostatečnou státní podporu těchto investic. Zákon o investičních pobídkách již ve svém současném znění neodpovídá aktuálním potřebám,“ podotýká Jan Linhart.
Příčiny vidí především ve dvou oblastech. „Projekty s vysokou přidanou hodnotou obvykle v jiných zemích získávají přímou peněžní podporu, zatímco v České republice většinu investičních pobídek tvoří sleva na dani z příjmů, která není ze strany investorů tak ceněna,“ zmiňuje Jan Linhart.
Projekty s vysokou přidanou hodnotou v průmyslu pak podle něj naráží na podmínku, podle které musí zvýšit počet pracovních míst. „To je v přímém rozporu s cílem investic v rámci tzv. Průmyslu 4.0, jejichž cílem je naopak úspora rutinní lidské práce automatizací některých procesů. Tyto investice vytvářejí řadu kvalitních pracovních míst, ale zároveň vedou k částečnému poklesu celkového počtu,“ upozorňuje Jan Linhart.
Podle Karla Kučery se v současné době pracuje na věcném návrhu novely zákona o investičních pobídkách, který by měl být předložen nové vládě. Novela má zajistit ještě větší podporu technologicky náročnějších projektů s vysokou přidanou hodnotou a podpořit větší zapojení výzkumu a vývoje do výrobních projektů.
Pobídky pro technologická centra
„Cílem je tak více motivovat k vytváření technologických center u existujících výrob, aby se zajistila dlouhodobá udržitelnost a konkurenceschopnost našich výrobků a tím pádem lepší platy pro co nejvíce lidí. Intenzivnější podpora by měla být směřována také na technologická centra a centra strategických služeb,“ zdůrazňuje Karel Kučera.
Novela však podle odborníků neodstraní oba problémy, se kterými se současný systém pobídek potýká. „Věcný záměr novely zákona o investičních pobídkách řeší pouze první z uvedených bodů. Druhé omezení je v návrhu upraveno pouze kosmeticky, což většině investorů nepomůže. V důsledku toho mohou moderní technologie skončit v jiné zemi. Věcný záměr navíc obsahuje nová omezení, která by mohla odradit právě investory s vyšší přidanou hodnotou,“ upozorňuje Jan Linhart.
Přesto řada kvalitních projektů přichází do země již nyní. Mezi příklady investic s vyšší přidanou hodnotou patří například záměr GE Aviation vybudovat v Česku centrum vývoje, testování a výroby zcela nového turbovrtulového motoru nebo plánované rozšíření výzkumného a testovacího centra a výrobního závodu společnosti Robert Bosch v Českých Budějovicích. „Investice společnosti Bosch za 2,2 miliardy korun přinese do regionu 625 nových pracovních míst a zajistí také rozvoj i pro stávající pracovníky,“ vyzdvihuje Karel Kučera. Za tento svůj záměr společnost získala ocenění Investor roku 2016 agentury CzechInvest v kategorii Výroba a technologická centra.
Dalším příkladem může být společnost Honeywell, která umístila v Česku své třetí největší technologické centrum po USA a Indii, což jsou země, které mají několikanásobně víc obyvatel než Česko. „Společnost Red Hat má v Česku svou největší pobočku vůbec. Z letoška je to například technologická investice v oblasti Industry 4.0 společnosti Yanfeng v Táboře,“ přidává Karel Kučera další příklady.
Investice chystají i další firmy. V nadcházejících sedmi letech společnost Siemens Česká republika rozšíří a modernizuje své pobočky. Do celého rozvoje investuje více než 7 miliard korun. Vytvoří přes 1800 nových pracovních míst, zhruba ve třetině případů se bude jednat o výzkumně-vývojové, manažerské a související administrativní pozice. Největší část investic vloží do rozšíření a modernizace výroby elektromotorů. V Ostravě vznikne zcela nové centrum, kde se budou elektromotory vyvíjet.
„Expanze v takové míře je v Česku unikátní. Týká se řady poboček napříč republikou, kam přinese na osmnáct stovek pracovních příležitostí. Jednoznačná orientace na vývoj elektromotorů a průmysl 4.0 může zároveň Českou republiku v následujících letech pasovat do pozice lídra v oblasti digitalizace a elektrotechniky,“ říká premiér České republiky Bohuslav Sobotka.
Společnost plánuje ještě rozšířit výzkum ve spolupráci s vysokými školami. „Posílíme již dnes velmi dobře fungující spolupráci s českými univerzitami a výzkumnými organizacemi. Jsem přesvědčen o tom, že naše strategické zacílení na digitalizaci vyvolá ještě větší zájem mladé generace o práci ve společnosti Siemens,“ navazuje Eduard Palíšek, generální ředitel společnosti Siemens Česká republika.
Investují i domácí firmy
Pozadu nezůstávají ani domácí firmy. Například společnost Mibcon otevřela nedávno nové vývojové centrum v Děčíně. Do regionu tak přináší s vývojovým centrem mib:lab možnost spolupráce s absolventy a studenty technických škol, zejména s ČVUT, které zde má dvě fakulty. Na podzim tohoto roku společnost Mibcon plánuje přijetí dalších nováčků, kteří mají zájem se učit nové technologie.
Pro Děčín jsme se rozhodli, protože jde o region s vyšší nezaměstnaností, kde hůře hledají dobré místo i kvalifikovaní lidé. Navíc chceme podchytit zajímavé talenty z řad studentů, kteří by chtěli zůstat pracovat v regionu, ve kterém žijí a studují. V Děčíně jsou dvě fakulty ČVUT,“ uvádí Jan Holík, šéf strategie Mibcon.
Dalibor Dostál
