English version
Mexičané už několik měsíců společně s USA a Kanadou vyjednávají o revizi Severoamerické dohody o volném obchodu, známé pod zkratkou NAFTA. Rozhovory zatím žádný průlom nepřinesly a budou ještě pokračovat. Zatím není jasné, kdy skončí. Trvat by měly nejméně do konce letošního března.
Na začátku července pak budou mexičtí voliči vybírat novou hlavu státu i nové členy dvoukomorového Národního kongresu. O slovo se v zemi hlásí i populisté.
Strategická poloha i kvalifikovaná pracovní síla
Mexiko se řadí mezi rozvíjející se země, které se vůbec nejvíce otevřely volnému obchodu a přímým zahraničním investicím (FDI). V roce 2015 jich do země přiteklo 33 miliard, o rok později pak 26 miliard dolarů, což z Mexika učinilo 16. největšího příjemce FDI na světě, upozorňuje ve své analýze španělská banka Santander.
Země láká investory a podnikatele na svou strategickou polohu, kdy působí jako spojnice mezi Severní a Jižní Amerikou. Výhodou je také dostatek mladé, kvalifikované pracovní síly a především soubor dohod o volném obchodu, který Mexiku zajišťuje snadnější přístup na klíčové trhy. Mexičané je uzavřeli se 46 státy, zatímco USA jich pro srovnání mají „jen“ 20.
Investoři se nejvíce zaměřují na regiony, které hraničí s USA. Tam se například koncentrují montovny, jež spadají pod rozvinutý automobilový průmysl. Investice pak míří také do oblasti Yucatanského poloostrova s populárním letoviskem Cancún, které přitahuje podnikatele v cestovním ruchu.
Na druhou stranu, rozvoj země a příliv dalších investic brzdí přílišná byrokracie nebo kriminalita. Mexická policie se v posledních letech soustředila na zásahy proti významným členům drogových kartelů. Za mřížemi tak skončil například Joaquín Guzmán přezdívaný „Prcek“, který stál v čele mocného drogového kartelu Sinaloa.
Jenže tato strategie, kdy policie zatýká především vysoce postavené narkobarony, paradoxně vedla ke vzniku menších a hůře kontrolovatelných gangů. Návštěvníci Mexika a čeští exportéři se ale těmto jevům mohou jednoduše vyhnout. Je třeba vědět, jak se v zemi pohybovat.
Zemi loni navíc postihlo několik velkých přírodních katastrof. K hurikánům se přidala i dvě silná zemětřesení. Škody jdou do stovek milionů až miliard dolarů a tamní vláda hodlá v nadcházejících měsících urychlit rekonstrukci a obnovu postižených oblastí.
Příležitosti pro české investory nabízí především tamní energetický sektor, který se teprve nedávno otevřel zahraničnímu kapitálu. Právě jeho reforma patří mezi klíčové změny, které během svého funkčního období prosadil prezident Enrique Peña Nieto.
V Mexiku se mohou uplatnit i firmy, které se zabývají výrobou moderních ochranných a bezpečnostních zařízení. Mexická vláda totiž v poslední době kvůli rostoucí kriminalitě a zhoršující se bezpečnostní situaci navyšuje investice do vyzbrojování armády i tamních policejních složek.
České podniky a dodavatele pak může zlákat i rozvoj tamního strojírenství nebo automobilového průmyslu. Mexiko je totiž sedmým největším producentem automobilů na světě.
Důležité rozhovory ohledně NAFTA
Klíčový vliv na rozvoj mexické ekonomiky budou mít další rozhovory o revizi dohody NAFTA, která je v platnosti od roku 1994. Pro všechny tři strany (Mexiko, USA a Kanadu) má zóna volného obchodu obrovský význam. Její krach by neznamenal jen nižší odbyt pro Mexiko, ale především výrazné zdražení cen pro Američany, kteří jsou nálními spotřebiteli. Aktuálně přes 80 procent mexického vývozu, od zemědělských produktů přes různé součástky po vozidla, směřuje do USA. Do Mexika pak zase USA ve velkém vyvážejí třeba kukuřici, která tradičně tvoří základ mexického jídelníčku, zbraně nebo strojní zařízení a stroje.
Jenže revize, či dokonce zrušení NAFTA je jedním z hlavních záměrů prezidenta USA Donalda Trumpa. Ten ještě během předvolební kampaně nešetřil nelichotivými slovy na adresu Mexičanů. Hrozil, že z USA vyhostí miliony mexických imigrantů, postaví na hranicích zeď, kterou Mexičané sami zaplatí, a také zavede cla na tamní výrobky.
Své plány dovedl naplnit zatím jen zčásti. V létě odstartovalo jednání o nové podobě NAFTA. Tu už dříve Trump označil za „nejhorší obchodní dohodu v dějinách“. Tvrdí, že Mexiko těží z volného obchodu na úkor USA, a dává jí za vinu jak úbytek pracovních míst v americkém průmyslu, tak i obchodní deficit.
Dohodu se nyní vyjednavači ze všech tří zemí snaží upravit. Jednání se ale táhnou dlouhé týdny a zatím se nepodařilo dospět k výraznému průlomu. Prezident Trump přitom už neváhal několikrát pohrozit, že rozhovory mohou skončit krachem a USA by se pak z NAFTA úplně stáhly.
„Ano, chceme dosáhnout dohody. Chceme ale, aby se jednalo o dohodu, která bude pro všechny výhrou, a ne že to bude na úkor našich národních zájmů,“ uvedl k tomu mexický ministr hospodářství Ildefonso Guajardo.
Pokud by zkrachovala jednání Mexika s USA a kanadou nad novou dohodou NAFTA,
přestaly by USA vyvážet do Mexika mimo jiné kukuřici.
Mexiko se mezitím snaží na případný krach v jednání o NAFTA připravit. Jak poznamenávají pozorovatelé, tak nejen že tamní vláda už vypracovala plán B, ale začala ho i naplňovat. Na ochranářskou politiku Washingtonu hodlá mexická vláda reagovat větším otevřením a posílením obchodu s dalšími státy.
Například nyní vyjednává o modernějším pojetí dohody o volném obchodu s Evropskou unií. Jednání mělo původně skončit do Vánoc. To se ale nezdařilo a rozhovory nadále pokračují. Mexická vláda také vede obchodní rozhovory s Čínou nebo posiluje obchodní spolupráci s dalšími zeměmi Latinské Ameriky. Například z Argentiny a Brazílie dováží stále více kukuřice.
„Cílem je najít jiné dodavatele, a to pro případ, že by USA odešly z NAFTA, což doufáme, že se nakonec nestane,“ nechal se slyšet Luis de la Calle, ekonom, jenž stál u vzniku NAFTA. „Mexiko se už rozhodlo, že bude diverzifikovat obchod. Je tu poptávka po nových obchodních dohodách a z toho Mexiko těží,“ dodal.
Je velmi složité předpovědět, jak by případný krach jednání dopadl na mexickou ekonomiku. Například španělská banka Santander odhaduje, že v případě rozpadu dohody o volném obchodu NAFTA by hospodářství Mexika v roce 2019 kleslo o 2,6 procenta, zatímco vývoz by klesl o 15 procent a dovoz o 16 procent.
Ratingová agentura Moody’s to ale vidí o poznání pesimističtěji. Počítá s propadem HDP zhruba o čtyři procenta.
Rozpad NAFTA by dolehl například na zemědělce, kteří do USA dováží třeba avokáda, nebo také na automobilky, jež v Mexiku působí.
Mexičané vybírají nového prezidenta
Letos se po šesti letech ve funkci z prezidentského paláce nejspíš vystěhuje Enrique Peña Nieto. Tomu se podařilo přijmout řadu strukturálních změn, které modernizovaly mexickou ekonomiku. Předně prosadil například reformu školství nebo daňového systému. Vůbec nejdůležitější je ale zmíněná reforma energetického sektoru.
Je možné, že některé z reforem ale Nietovo funkční období moc dlouho nepřežijí. Jednou z hlavních postav nadcházejících prezidentských voleb je levicový populista a bývalý starosta Mexico City Andrés Manuel López Obrador, v zemi známý pod zkratkou AMLO.
Neúspěšný kandidát z prezidentských voleb z let 2006 a 2012 hodlá razantněji vystupovat proti Trumpovi. A to například v oblasti boje proti nelegální migraci nebo proti drogám.
Ještě donedávna patřil Obrador také mezi kritiky NAFTA, což vystrašilo i mexické podnikatele. V poslední době ale ze svého kritického postoje ustupuje. Uznává, že z NAFTA těží mexický automobilový průmysl nebo také výrobci elektroniky. Současně ale tvrdí, že dohoda opomíjí malé a středně velké podniky, které tvoří páteř tamního soukromého sektoru.
Největším soupeřem Obradora bude zřejmě José Antonio Meade, který se nedávno vzdal funkce ministra financí, aby se mohl plně soustředit na prezidentskou kampaň. Tento absolvent prestižní americké Yalovy univerzity symbolizuje kontinuitu v reformním úsilí.
Chile: návrat známé hlavy státu
Na rozdíl od Mexičanů Chilané už jméno nového prezidenta znají. Loni v prosinci v prezidentských volbách zvítězil podnikatel a miliardář Sebastián Piñera, který si zajistil i podporu chilských podnikatelských kruhů. Ve funkci nahradí odcházející Michelle Bacheletovou.
Osmašedesátiletý Piñera nebude v prezidentském paláci v Santiagu de Chile žádným nováčkem, protože v této funkci už jednou působil, a to v letech 2010 až 2014. Piñera, absolvent amerického Harvardu, patří mezi nejbohatší lidi v zemi. Americký časopis Forbes odhaduje hodnotu jeho jmění na 2,7 miliardy dolarů, což z něj dělá osmého nejbohatšího Chilana.
Do budoucna chce Piñera nastartovat chilskou ekonomiku, která se vzpamatovává z nedávného propadu v cenách mědi. Jedním z jeho dalších úkolů je i snížení přílišné závislosti Chile právě na produkci mědi a také zmírnění příjmové nerovnosti. Chile společně s Mexikem patří mezi země s největší nerovností v regionu.
„Piñera oslavil volební vítězství, to ale neznamená, že jde o vítězství politické,“
uvedl pro Financial Times politolog Javier Sajuria.
Chile je z hlediska přímých zahraničních investic třetí nejatraktivnější zemí Jižní Ameriky, a to po Brazílii a Kolumbii, vyjmenovává Santander ve své analýze. V roce 2016 do země přitekly FDI v celkovém objemu 11,3 miliardy dolarů.
Více než 18milionové Chile patří mezi nejotevřenější ekonomiky jihoamerického regionu. Investory dlouhodobě láká stabilní hospodářství s vysokým potenciálem růstu, dobrá infrastruktura a především bohaté přírodní zdroje.
Chile je vůbec největším producentem a vývozcem mědi na světě – právě měď tvoří zhruba polovinu příjmů z exportu a zhruba 15 procent tamního HDP. Těží se tu ale i zlato, lithium nebo také molybden.
Právě rozvoj důlního průmyslu a s ním spojené zpracování nerostných surovin nabízí četné příležitosti pro české podniky. Pro ně je perspektivní také energetika. Tamní důlní průmysl má totiž velké nároky na energie, které nebude snadné pro Chilany v budoucnu pokrýt. A proto jsou pro ně prioritou právě investice do energetického sektoru. Pro tuzemské podniky je vůbec nejzajímavější rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména pak solární energetiky, nebo také modernizace a výstavba nových tepelných elektráren. Širokou paletu příležitostí pak nabízí i chilský strojírenský průmysl nebo neustále se rozvíjející infrastruktura. České rmy se ale při vstupu na tamní trh musí připravit na silnou zahraniční konkurenci.
Staronový prezident chce nastartovat růst
Nastupující chilský prezident Piñera, který se oficiálně přestěhuje do prezidentského paláce v březnu, se do funkce vrací po několika letech nízkého hospodářského růstu.
V letech 2014 až 2016 tamní ekonomika rostla v průměru o 1,8 procenta ročně, zatímco v předcházejících letech stoupala mnohem razantněji – například v roce 2012 o 5,3 procenta a v roce 2013 ještě o čtyři procenta. Tamní administrativa vedená prezidentkou Bacheletovou, která stojí v čele země od roku 2014, za viníka nízkého ekonomického růstu označovala pokles cen mědi. Chilské podnikatelské kruhy ale doplňují, že do hospodářského vývoje se negativně promítly i některé kroky její vlády. Ta například zvýšila firemní daně.
A nejen to. Image Chile, které dlouhá léta platilo za vzor pro další země Latinské Ameriky, pak za vlády Bacheletové poškodily i velké korupční skandály. Na světlo se dostaly zprávy o nelegálním financování předvolebních kampaní, do čehož se namočili politici napříč ideologickým spektrem.
Aféry se nevyhnuly ani prezidentce. Zapletli se do nich její syn a snacha. To vedlo k výraznému poklesu její popularity, ze kterého se už nevzpamatovala. Jeden čas se dokonce spekulovalo, že by pod tíhou úplatkářských skandálů Bacheletová mohla rezignovat. K tomu nakonec nedošlo.
Piñera plánuje, že část reforem, které odcházející prezidentka Bacheletová prosadila, zachová. To se ale týká především sociální oblasti. Některé z jejích kroků, jako třeba zvýšení firemních daní, ale hodlá vzít zpět. Slibuje také výrazné snížení byrokratické zátěže. Nastupující prezident doufá, že tato rozhodnutí do Chile přilákají další zahraniční investory.
Nebude to ale mít snadné. Nemá většinu v tamním parlamentu, takže prosadit některé z reforem, nebo také slibované snížení daní, může být problematické. Vládnoucí středolevá koalice nebude ochotna daně snížit, když je sama navýšila teprve před pár lety. „Piñera oslavil volební vítězství, to ale neznamená, že jde o vítězství politické,“ uvedl nedávno pro list Financial Times politolog Javier Sajuria z londýnské univerzity Queen Mary.
Stejně jako během svého prvního mandátu v letech 2010 až 2014, i tentokrát může prezident těžit z vyšších cen mědi, které se po poklesu v minulých letech opět stabilizovaly. Centrální banka Chile očekává, že letos ekonomika vzroste o 2,5 až 3,5 procenta.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Simone Radačičová.
